Dušan Zakopal v Labutí písni.
Foto: Antonín Dvořák
Sólo pro Dušana Zakopala a jeho Labutí píseň jako rozjímání o divadle na divadle
Herec, režisér a ochotník v tom nejlepším slova smyslu, Dušan Zakopal, vykonal zejména pro amatérskou scénu divadla za svůj dlouhý život ohromné množství práce. Ve svých devadesáti letech se rozhodl, že divadlu ještě nedá sbohem. Na prknech divadla Studia G ztvárnil posmutnělého klauna, který se příznačně loučí se svou divadelní kariérou, to vše v mlžném oparu alkoholového opojení, za temné noci, sám mezi zdmi divadelního svatostánku. Své labutí písně se Zakopal zhostil se ctí, Čechovova jednoaktovka jakoby letitému ochotníkovi byla psaná na míru. Přesto však lze v celkovém pojetí inscenace najít mnohé nedostatky.
