InspiroHub – Petr Jan Juračka a Honza Tráva Trávníček – Něha Himaláje

Když je Vám patnáct let, máte dvojku z tělocviku, tlustý brejle a velice silně vyvinutý odpor k zimě… poslední věc, po které toužíte, je lézt někam na osmitisícovku, a ještě k tomu bez podpůrného kyslíku. Jenže když se pak zamilujete do hor, do focení, a ještě k tomu potkáte jistýho Trávu, co na těch himálajských vršcích šmajdá od nepaměti, je jen otázkou času, kdy se s rancem na zádech ozbrojení fototechnikou vypravíte nahoru taky. Přesně tohle se stalo Petru Janu Juračkovi z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který rovnou třikrát opustil svět korýšů a přírodovědy, aby se po boku Jana Trávy Trávníčka vydal nejprve na patrně nejkrásnější horu planety, Ama Dablam, a hned na to rovnou dvakrát na osmou nejvyšší horu planety, osmitisícovou Manáslu. Oba si tam kromě spousty legrace zažili i nejedno trápení a krizové situace, které však nedokázaly přebít jejich nadšení a lásku k horám, které společně zachytili na unikátních fotografiích. Jejich společné vyprávění nebude zcela jistě faktografickým cestopisem, ale spíše velice barevnou multimediální show doprovázenou hýkavými citoslovci. Těšit se můžete i na stejnojmennou fotografickou knihu a ukázky z nového filmu.

Varování: po téhle přednášce se může stát, že to jednou zkusíte sami.

Petr Jan Juračka je český přírodovědec a fotograf. Narodil se v roce 1985 s hodně špatným zrakem. Až tak špatným, že doktoři jeho rodičům tvrdili, že patrně oslepne úplně. Když mu bylo 16 měsíců, dostal na nos svoje první brejle a od té chvíle je prakticky nesundal. A dokonce ani neoslepl, ale naopak, užívá si naplno zasněných pohledů z okna, z vrcholků hor, skrz hledáček fotoaparátů a co je pro něj nejvíce typické – skrz mikroskop. Miluje totiž všechny typy světla, barev i tvarů.

Když si Petr zabalil fotografické vybavení do lodního vaku na své první dobrodružství mimo evropský kontinent, na Bajkal, rozhodně netušil, že se mu jeho vášeň zvrhne nejen v povolání, ale také v životní posedlost. Jak jinak si vysvětlit, že se dobrovolně vypravil s přáteli pod stan na grónský ledovec, s dronem na K2 a Kilimandžáro i přesto, že dostal v Lesothu výškovou nemoc již ve třech tisících metrech, anebo že se po boku Srdcařů vypravil do Jihoafrické Republiky s vlastní českou drezínou na koleje, které již de facto přestaly existovat. Petr dokáže zvrátit i fádní vodácký výlet v Čechách v holý boj o přežití, a ještě o tom natočit film, stejně jako proměnit fádní fotografování vědců ve focení aktů ve zhasnutém vánočním skleníku. Přestože si neumí ani rovně uříznout chleba, pro všechny jeho příběhy se stal postupně ambasadorem značek jako jsou Nikon či DJI, které jej podporují technikou ve snaze umožnit předání svědectví ze života člověka, který žije tři životy najednou, protože jeden mu nestačí. V současné době se fotografii věnuje zejména na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde fotí pomocí světelných i elektronových mikroskopů, bezdrátově řízených blesků a časosběru. Krom těchto aktivit také podlehl kouzlu rádiem řízených vrtulníků a filmu. A co je pro něj asi nejtypičtější – vše co dělá, dělá s až s naprosto fanatickým zaujetím.

www.petr.juracka.eu

Honza Tráva Trávníček je jeden z nejúspěšnějších českých himálajských lezců, cestovatel, geodet, učitel, organizátor sportovních a kulturních akcí a spoluzakladatel Czech Pub – první české hospody a kulturního centra v Nepálu.

Alpinismus, vysokohorskou turistiku či kopcolezení, jak své působení v horách sám nazývá, nepovažuje za závod. Nezajímá jej soutěžení, kdo výš, kdo rychleji a kdo obtížněji. Baví jej prostě tam být a užívat si pohodu hor. A mohou to být Himaláje, Karakoram, Alpy, ale i naše Šumava nebo Český les. Na horách má rád jejich nespoutanost, ticho, hvězdy v sedmi tisících… Ve svém „horském“ životě se mu podařilo podívat se v pěti pokusech bez kyslíkového přístroje na vrcholky pěti různých osmitisícovek – Gašerbrum (2009), Manáslu (2011), Annapurnu (2012), K2 (2014) a Čo Oju (2016). Je držitelem ceny Fair Play za záchranu horolezců na Manaslu v roce 2015. Se zachráněným Jean-Lucem se o rok později potkal v základním táboře pod Cho Oyu. Tento moment patří k jeho nejsilnějším životním zážitkům. Vysokohorské lezení bez kyslíkového přístroje a pobyt v horách se stalo jeho životní náplní, a proto svůj čas dělí mezi náročné expedice a horské treky. Nepál je pro něj a jeho přítelkyni a spolulezkyni Miri druhým domovem. V Nepálu také provozují první českou hospodu Czech Pub. Honza je přes 25 let vegetarián. Pokud není v horách, velmi rád přednáší nejen o „dobývání“ osmitisícových vrcholů, ale i o nejkrásnějších trecích v Nepálu, které jsou běžně dostupné všem milovníkům hor.

www.honzatravnicek.cz