Svatováclavský hudební festival 2024 – Cappella Mariana

Program

Kryštof Harant aneb Putování do Svaté země
„Hudební cesta po stopách českého renesančního humanisty“

Agha Mo’men (c.1525–1600): Kuh-Pareh, Pishrow Hessar, Cantemir Collection #163

Kryštof Harant (1564–1621): Missa quinis vocibus Credo

Anonym (16. stol.): Naqsh Dar Bazm-e Del, poem by Hafez (1315-1390), MSS s 314

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus Kyrie

Kiya Tabassian (1976): Namaz-e Sham-e Ghariban – poem by Hafez (1315-1390)

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus Gloria

Shishtari Murad (?–1688 ): Chashm-e Mast, Huseyni Agir Semai

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus Sanctus

Kâsebâz-i Misri (16. stol..): Pishref-i Misri & Sama’i, MSS s.318-319

Kryštof Harant (arr. Jaroslav Pelikán): Psallite Domino in cythara

Seyyid Seyfullah (16. stol.): Bu Ashk Bir Bahri Ummandir, Nihavend ilahi, MSS s.318

Kryštof Harant: Maria Kron

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus Agnus Dei

Paschal de l’Estocart (c.1538– po roce 1587) / Ali Ufki (1610-1675): Psalm 4 / Mezmur 2 & 4

Kryštof Harant: Qui confidunt

Kiya Tabassian: Parvaz

Kryštof Harant (arr. Jaroslav Pelikán): Dies est laetitiae

Gazi Giray Han (1554–1607): Mahour Pishrow, Cantemir Collection

Anonyme: Otce Buoha nebeského

Nevšední životní cesty českého humanisty Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic byly předčasně ukončeny na Staroměstském náměstí v Praze 21. června léta páně 1621. Poprava českých pánů byla hybatelem celospolečenských změn, které se hnaly napříč Evropou a stala se tak zápalným sudem třicetileté války.

Harantův hudební odkaz díky historickým turbulencím nám zůstal bohužel neúplný. Cílem nového projektu Cappelly Mariany je představit všechny jeho dochované skladby, včetně torz v autentické aranži, a přiblížit posluchači také jeho literární odkaz, na svou dobu ojedinělý počin vykonání cesty do Svaté země a zpět. Harantův barvitý cestopis, který bude vyprávěný z vybraných úryvků, nám bude průvodcem na hudební cestě do exotických krajin Kypru, Jeruzaléma, Sinaje, či Káhiry, kde kromě Harantových skladeb uslyšíme i hudbu vzdálených zemích.

Během 16. a 17. století, živost hudby (a umění obecně) ve východních tradicích, od Persie po východo-středomořské kultury, vysoce přispěla k budování multikulturních společností, kde dialog a obohacování se mezi umělci z různých kultur se stalo běžným. Tyto hudební výměny můžeme najít ve vybraných dobových dílech těchto kultur, které jsou obsaženy v hudebních rukopisech 17. století z osmanských, perských a post-byzantských pramenů. Tyto skladby budou kombinovány s dalšími mistrovskými díly přenášenými ústní tradicí, po staletí, z jedné generace na druhou, aby dokreslily hudební kolorit míst, které Harant na své cestě navštívil a sám je slyšel.

K tomuto originálnímu projektu je přizván fenomenální hráč na setar a umělecký vedoucí ansámblu Constantinople Kiya Tabassian, který díky svým perským kořenům je nejvíce povolaným garantem k najití společného hudebního jazyka. Oba ansámbly tak nezůstanou na opačných stranách Bosporu, ale spojí své kvality do společného představení prolínajíce obě kultury. V neposlední řadě nebude posluchačům chybět i vizuální vjem a díky artové videoprojekci budou moci vidět originální rytiny obsažené v cestopise, které tak budou dokreslovat multižánrové pásmo věnované velikánu české renesance. „Putování“ je jako majákem, který bude oběma ansámblům průvodcem, geografickou, historickou, kulturní a vnitřní cestou – objevením vzdálených horizontů.

Interpreti

Cappella Mariana
Vojtěch Semerád (tenor)
Kiya Tabassian (setar)
Saša Rašilov (recitace)