NODO – Dny nové opery Ostrava – Hořký konec Russolův

Luigi Russolo, Petr Rezek et al. – Hořký konec Russolův
Opera o čtyřech obrazech, 2018–24 

Libreto: Petr Rezek ve spolupráci s Opening Performance Orchestra
Hudba: společné dílo ve zrodu (work in progress)
Režie: Petr Odo Macháček

Obsazení:
Miroslav Paulíček – Russolo, skladatel
Lucie Zachovalová – Georgette, Russolova pomocnice v domácnosti
Petr Ferenc – Giacomo, kocour
Pavla Radostová – Anděl 

Instrumentalisté:
Luciano Chessa – intonarumori (stropicciatore), dan bau
Anna Clementi – intonarumori (crepitatore)
Werner Durand – intonarumori (ululatore), píšťalka
Miroslav Beinhauer – klavír
Jan Kolář – technik, intonarumori (alternativně) 

Světová premiéra, 60’
V českém originále s anglickými titulky

Luigi Russolo je v dějinách hudby neoddělitelně spojen s autorstvím radikálního manifestu Umění hluku, který byl zveřejněn v roce 1913, a se speciálními hudebními nástroji zvanými intonarumori. Opera Hořký konec Russolův je fiktivním příběhem o tomto italském malíři a hudebním skladateli a jeho hledání božského hluku ve světě i v hudbě. Na cestě za božským hlukem se Russolo setká s vynálezy moderní techniky, iluzemi konkrétních zvuků v Rossiniho opeře i bitevní vřavou u Wellingtonu od Ludwiga Beethovena. Jeho průvodci budou kocour Giacomo a hospodyně Georgette. Hudební realizace se ujmou zkušení hráči na intonarumori Luciano Chessa (zakladatel souboru Orchestra of Futurist Noise Intoners), Anna Clementi a Werner Durand ve spolupráci s klavíristou Miroslavem Beinhauerem a konstruktérem futuristických nástrojů Janem Kolářem. Herecké party ztvární Miroslav Paulíček (Luigi Russolo), Petr Ferenc (Kocour), Lucie Zachovalová (Georgette, vypravěčka) a Pavla Radostová (Anděl). Autorem libreta je český filozof a velký znalec opery Petr Rezek. Opera Hořký konec Russolův je poctou smělým snahám italských futuristů, Luigiho Russola a autorovi libreta opery Petra Rezka, zesnulého na podzim roku 2022.

Luigi Russolo (1885–1947) byl italský skladatel, malíř a teoretik umění. Jeho jméno je neodmyslitelně spjato s futurismem – radikálním avantgardním uměleckým směrem z počátku 20. století, pro nějž bylo příznačné odmítnutí dosavadní kulturní tradice a příklon k moderní době (…rychlost, technologie, průmysl, násilí, město, nové dopravní prostředky… – to jsou jen některé z inspiračních zdrojů futurismu). Russolo svůj umělecký přístup, který narušuje hranici mezi hudebním zvukem a hlukem, popsal v manifestu Umění hluku (1913). Ve svých skladbách pak důsledně naplňoval své umělecké vize, dokonce pro ně vytvořil (společně s Uggem Piatim) experimentální hudební nástroje (či spíše „výrobníky hluku“), tzv. Intonarumori. Russolo uspořádal několik koncertů ze svých kompozic, nicméně většina z nich se nedochovala. Jeho hlavní přínos pro další vývoj nové a experimentální hudby tak tkví především v myšlenkové a teoretické rovině – vytyčil zcela odlišný přístup k hudbě, jež se později stal významnou inspirací pro musique concrète, elektroakustickou hudbu, ale i kupříkladu pro tvorbu Johna Cage.

Petr Rezek (1948–2022) byl český fenomenologický filozof a teoretik umění. Po studiu psychologie, filozofie a estetiky (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) působil jako klinický psycholog. V letech 1979–1989 byl nucen pracovat jako domovník. Spolupracoval s filozofem Jiřím Němcem, byl v těsném kontaktu s Janem Patočkou, měl blízko i kupříkladu k Jindřichu Chalupeckému. V 80. letech vedl jeden z nejvýznamnějších filozofických bytových seminářů a ve spolupráci s britskou Asociací Jana Husa spoluorganizoval tajné návštěvy britských akademiků. Od roku 1991 přednášel na FF UK a později též na Akademii výtvarných umění a na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Ve své teoretické práci se věnoval zejména fenomenologické psychologii a fenomenologii umění, v 80. letech se začal intenzivněji zabývat antickou filozofií (Platón, Aristotelés, Plótinos). Po Sametové revoluci inicioval edici PomFil (Pomocník filozofa) v nakladatelství OIKOYMENH a provozoval též vlastní nakladatelství, kde vydával práce antických myslitelů. Za knihu Architektonika a protoarchitektura obdržel Cenu Toma Stopparda a za publikaci Proklouznutí neboli smrt Cenu F. X. Šaldy.

Více informací na webu NODO.