Z divadla budete odcházet v dobré náladě, slibují Martina a Lukáš Vlčkovi před premiérou Mamma mia!
2.4.2025 15:54 Aleš Honus Divadlo Rozhovor
Martina a Lukáš Vlčkovi patří k nejvýraznějším postavám ostravské muzikálové scény. Oba na zdejším jevišti v uplynulých letech ztvárnili ty nejlepší role, jaké si muzikáloví herci mohou přát. Kromě toho jsou oba držiteli Ceny Thálie. Potkali jsme se před čtvrteční premiérou nového muzikálového titulu Mamma mia!, který na jeviště Divadla Jiřího Myrona přinese ty největší hity kapely ABBA.
Lukáš a Martina Vlčkovi na zkoušce.
Foto: Aleš Honus
Povídáme si spolu krátce po skončení generální zkoušky na čtvrteční premiéru. Jaké máte z veřejné generálky pocity?
Martina: Myslím, že všechno, až na pár drobností, které ovšem ke každé generálce patří, vyšlo velmi dobře. Byla to pro nás dva poslední zkouška a hlavně i první prezentace muzikálu před lidmi. Myslím, že generálka diváky pobavila i dojala, lidé si s námi dokonce i trošku zatančili. Věříme, že to jde dobrým směrem a Mamma mia! bude inscenací, která bude diváky těšit mnoho let.
Lukáši, máte stejný pocit?
Lukáš: Určitě ano a věřím, že se muzikál bude lidem líbit. Je to mazaně napsaný příběh, který se odehrává v prosluněném Řecku a má velmi pěknou, až prázdninovou atmosféru. Ta hudba je v dobrém slova smyslu nakažlivá. Vzpomínám, že když jsme měli první zkoušku s orchestrem, tak se to zvrtlo v jednu velkou párty. Tančili jsme při ní tak, že jsem to snad v životě na žádné jiné zkoušce nezažil. Ta hudba má skvělou energii, která dokáže diváka strhnout.

Martina Vlčková. (Foto: Aleš Honus)
Písničky od kapely ABBA zná snad každý divák, který na představení přijde. Je tohle hudba podle vašeho gusta? Kdy jste se s ní setkali poprvé?
Lukáš: Ještě jako dítě jsem dostal k Vánocům nějaké noty k písničkám skupiny ABBA. Řadu z nich jsem se pokoušel hrát na piano a zpívat, takže tu hudbu mám už od dětství pod kůží. A ano, já tu hudbu mám rád, jsou to takové nesmrtelné hity, které dokážou člověka strhnout a vykouzlit dobrou náladu.
Martina: Já si vzpomínám, že tyhle písně jsem už jako malá poslouchala pořád dokola, třeba i při cestách autem. Myslím, že mezi diváky nebude mnoho lidí, kteří ty písničky nebudou znát.¨

Ze zkoušky muzikálu Mamma Mia! (Foto: Aleš Honus)
V příběhu muzikálu Mamma mia!, který propojuje jednotlivé písně, představujete dvojici, která k sobě nachází cestu až po dvaceti letech odloučení. Zároveň v reálném životě tvoříte manželský pár. Jaké to pro vás je, když na jevišti ztvárňujete milostné vzplanutí? Je to snadnější, než kdybyste manželé nebyli, nebo naopak těžší?
Lukáš: Tohle nejsou naše první role, kdy jsme na jevišti jako zamilovaný pár. My jsme spolu začali chodit asi po deseti letech, co jsme tyhle páry hráli. Ale nemyslím, že to máme na jevišti nějak jinak, než kdybychom pár netvořili.
Martina: Lidé by možná čekali, že když jsme manželé, že to pro nás musí být rutina, ale není tomu tak. Pro mne je to na jevišti vždycky jako by to bylo poprvé a baví mne to pořád stejně. A jsem za to vděčná.
Lukáš: Někdy to může být i docela pěkná katarze, třeba když máme doma nějaké neshody a pohádáme se, tak na jevišti se to mezi námi vždycky urovná. Takže to je docela fajn.

Lukáš a Martina Vlčkovi. (Foto: Aleš Honus)
Máte doma velmi malé dítě, což určitě s ohledem na vaše pracovní vytížení není jednoduché skloubit s náročnou uměleckou prací . I tento náš rozhovor se dlouho odkládal, než se nám podařilo najít klidnou chvilku. Je hodně těžké zvládnout práci v divadle s péčí o rodinu?
Martina: Náročné to určitě je, ale hodně nám pomáhá Lukyho maminka, která za námi vždycky na pár dní přijede, když je těch zkoušek více. Občas na chvilku vypomůže i jedna moje skvělá kamarádka. Ale i tak je to docela zápřah.

Lukáš Vlček na zkoušce. (Foto: Aleš Honus)
Někteří umělci doma dokážou úplně vypnout, jiní si naopak bez problémů berou práci domů. Jak je to u vás? Zkoušíte si své muzikálové role i doma?
Lukáš: Doma toho většinou moc nenazpíváme, není nám to dovoleno (smích)… Naše dcera Violka nám povolá zpívat jen její dětský repertoár… Máme dřevostavbu, kde je všechno slyšet i na druhém konci domu. Když jsem se připravoval na minulou inscenaci Elisabeth, tak jsem občas zašel cvičit do zaparkovaného auta, kde jsem měl klid.
Martina: Ono taky záleží na okolnostech. Nedávno, když jsem se učila píseň Jen jeden vítězí (The Winner Takes It All, pozn. red.), tak se doma udělal koncert. Violka mi za to i zatleskala, ale pak prohlásila: A teď už nezpívejte! (smích). Ale na druhou stranu myslím, že to na ni působí pozitivně, některé písně už si prozpěvuje i ona.

Lukáš a Martina Vlčkovi. (Foto: Aleš Honus)
Jaké je vaše největší přání před čtvrteční premiérou?
Lukáš: Aby všechno klaplo, aby diváci byli tímto představením stejně nadšeni jako my, aby si z něj domů odnášeli pozitivní náladu a aby si ty písničky třeba i prozpěvovali při cestě domů v tramvaji. Aby si lidé řekli, že to bylo fajn.
Martina: Je to opravdu krásný titul, ve kterém je nádherná energie. Věřím, že se z tohoto představení stane ostravský fenomén. Takže všechny zveme, aby si tuhle parádní jízdu přišli užít s námi.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.