Šestý ročník Knižního festivalu Ostrava byl v obležení. Receptem k úspěchu akce je rozmanitost

Největší knižní událost roku v našem kraji, Knižní festival Ostrava, se v posledních letech těší velké popularitě, která se promítá do vysoké návštěvnosti akce. Letošní ročník nebyl výjimkou. Pavilon A na výstavišti Černá louka hostil dva veletrhy současně, v přízemí se konal ten knižní, v patře veletrh Dovolená. Na jedno vstupné se tak mohli návštěvníci dostat na dvě rozlišné akce, což znamenalo příjemnou rozmanitost.

Jan Tkáč s dětským obecenstvem. (Foto: Jan Král)

A právě na rozmanitost vsadili organizátoři Knižního festivalu, a to ve všech směrech. Vystavovala zde široká paleta nakladatelství, od těch nejrenomovanějších po malá, nezávislá a žánrová. Knihy jako takové ale nebyly jediným lákadlem veletrhu, kromě nakladatelů a spisovatelů se návštěvníci mohli setkat se zástupci kulturních institucí (Národní divadlo moravskoslezské, Ostravská univerzita), knihoven (Knihovna města Ostravy) či se zástupci celostátní čtenářské iniciativy Celé Česko čte dětem. Nechyběly ani různé předměty pro fanoušky žánrové literatury nebo atraktivní zóna Černé kostky, plánovaného nového prostoru pro Moravskoslezskou vědeckou knihovnu poblíž krajského úřadu.

Byť byly žánry, témata a možnosti veletrhu značně široké, nedá se říci, že by zájem návštěvníků byl rovnoměrně rozprostřen napříč tímto spektrem. Nekonečné řady čekatelů na podpis od svých oblíbených autorů blokovaly přilehlé stánky, jeden z nich byl i stánek Knihovny města Ostravy a OU Shopu Ostravské univerzity. Bohužel, při takové koncentraci lidí v uzavřeném prostoru nebylo možné podobným situacím předejít. Autogramiád na Knižním festivalu se nezúčastnili pouze osobnosti pozvané na besedy a diskuze. Návštěvníci se tak mohli setkat například s režisérkou a spisovatelkou Karin Krajčo Babinskou, cukrářem Josefem Maršálkem, publicistou Alešem Cibulkou, moderátorem Vladimírem Kořenem, cestovatelem a záhadologem Arnoštem Vašíčkem nebo s autory detektivek Josefem Lottesem a Michaelou Klevisovou. Organizátoři předvedli skutečně nabitý program a podařilo se jim nalákat velké množství literárních nadšenců.

Karin Lednická. (Foto: Jan Král)

Doprovodný program byl, jako každý rok, příjemně pestrý. Odehrával se na třech scénách, každá z nich zaujala jinou skupinu návštěvnictva. Mediálně nejatraktivnější byl program na Nakladatelské stagi ČRo Dvojky. Židle pod pódiem a přilehlá lehátka byly po většinu času zaplněny. Není se čemu divit, jelikož zvučná jména jako spisovatelé Patrik Hartl (tvář letošního festivalu), autor románů a povídek z jihočeského prostředí Jiří Hájíček, jedna z čelních osobností současné české prózy Petra Dvořáková, mileniálská instagramová básnířka Kateřina Pokorná alias Svojost nebo karvinská superstar Karin Lednická. Tyto hvězdy literárního popu nepřitáhly pozornost ani tak během debat, jako spíše během autogramiád.

Součástí programu Nakladatelské scény byl i křest knihy Maly prync s ostravským hercem Vladimírem Polákem. Další dvě scény pro doprovodný program (Stage Voices of Freedom & Deník N a Komorní sál) nabídly širší tematický i nakladatelský záběr. Prostor na besedách dostala menší nakladatelství, nebo debaty politického a společenského charakteru. Na své si přišly i děti, a to konkrétně v pátek dopoledne. Besedovali s nimi autoři knih pro děti Jan Tkáč a Zuzana Pospíšilová. Pro ty, kteří neměli dost, mělo Centrum Pant připraveno neformální pokračování festivalu ve svých prostorách.

Josef Maršálek, Vladimír Kořen, Karin Krajčo Babinská a Aleš Cibulka. (Foto: Jan Král)

Autogram je pro fanouška artefaktem, ale bizarní byl kontrast přelidněné sekce autogramiád s o pár kroků vzdálenými stanovišti drobných nakladatelů a tvůrců. „Pochopitelně o nás není takový zájem, jako o knižní novinky velkých nakladatelství,“ posteskla si Tereza, autorka fanartů, vyhotovených na plakáty a trička, s motivy fantasy postav, která ze svého, většinou opuštěného, stanoviště sledovala ucpanou uličku opodál.

Mez zástupci těchto populárních nakladatelů byli Host nebo Paseka, jejichž hvězdné tituly lákaly nejednoho návštěvníka. „Na Knižní festival v Ostravě jezdíme mnoho let, poslední tři roky jsme nadšení. V redakci se skoro hádáme, kdo na veletrh do Ostravy pojede. Velký rozdíl oproti akcím podobného typu v jiných městech je skvělý doprovodný program, který je zde neobyčejně zajímavý,“ shrnul svůj pozitivní dojem z akce Filip Mikeš z nakladatelství Paseka.

Vladimír Polák a Martin Müller s knihou Maly prync. (Foto: Jan Král)

Vedle knihy má přirozený prostor i káva, o kterou na Černé louce nebyla nouze. Kromě příjemných záležitostí jako je káva a něco na zub je jakýmsi „přirozeným parťákem“ knihy (alespoň v knihkupectvích a na této akci) doprovodný dárkový a papírenský sortiment, který se v knihkupectvích objevuje čím dál častěji. Deskové hry, propisky, zarámované obrazy zvířátek, kameny, přívěsky… Ale byznys je byznys, takže hlavně proto vystavující napadlo nabízet i předměty tohoto charakteru. Tím ovšem nenarážím na fanouškovské stánky, v nichž mohli návštěvníci narazit na fan art (fanouškovská zobrazení oblíbených postav) fantasy knih.

Ale jak se říká, „jaké si to uděláš, takové to máš“. Knižní festival mohl pro někoho být pouhým lovem knihy–produktu a jejího „posvěcení“ podpisem, ale jeho největší předností byla konfrontace s menšími hráči knižního trhu, neznámými žánry, autory nebo jen tématy. Právě díky širokým možnostem a atraktivitou programu je Knižní festival u návštěvníků nejen z regionu velmi oblíbenou záležitostí. „Letos jsem tu potřetí za sebou, vracím se na Knižní festival ráda,“ řekla Anna, návštěvnice festivalu, a dodala: „Přijde mi, že je tu oproti jiným ročníkům o něco méně lidí, ale to je asi tím, že jsem tu nebyla na vystoupení Patrika Hartla, který měl být letošní hvězdou festivalu. Myslím ale, že akce má mnoho stálých fanoušků, hodně lidí určitě chodí pravidelně.“

Přestože u populace čtenářství údajně klesá, vzhledem k masovosti a návštěvnosti této akce musíme konstatovat, že literatura je u nás stále populární a atraktivní. Leckdo odcházel s taškami napěchovanými knihami a byť nám dlouhé zimní večery ustupují, tak i na jaře bude co číst.