Periferie jako zdroj neomezené invence. Point of Few druhým albem upevňují své postavení na tuzemské scéně

Point of Few na svém druhém albu pokračují v trendu, který si určili už na svém debutu Open to Closeness. Příznačné je pro něj sbližování jazzu s jinými stylovými odnožemi. Čím dál větší roli přitom hraje živá elektronika, ale i vědomá rezignace na tradiční rozlehlé improvizační plochy, typické pro jazzový mainstream. Namísto toho vyrůstají kompozice Point of Few z instinktivního hledání a objevování melodicko-harmonických fragmentů a tvarování rozličných zvuků, které mají napětí a emocionální stopu.

Kolekce přináší devět skladeb, které se prostírají na ploše téměř sedmačtyřiceti minut. Není to málo, ale není toho moc na to, aby nahrávka byť jen na okamžik ztrácela svou sevřenost a koncentrovanou energii.

Space Cowboy loví své pomyslné hvězdy do lasa sedmiosminového taktu, má v rukávu esa v podobě vynalézavých intervalů v kytaře i překvapivé zvraty. Titulní skladba Peripheral People vyrůstá z ostinátního kytarového arpeggia, které připomíná klasické hudební kořeny kytaristy Radima Přidala. Melodie se ujímá saxofon Petra Smékala, skladba vedle křišťálově čistých ploch v kontrastních úsecích nabízí i drsnější zvukový habitus.

Mellow Massive má progresivní kořeny a atmosférou navazuje na úvodní track. Opět jsme konfrontováni s tajemnými intervalovými a harmonickými postupy. Saxofon zde doslova kouzlí zvukově vynalézavé konfigurace. Melodicky vstřícnější je následující Radiostar, kde Smékal hraje „klasicky“ v široké ležérní kantiléně, která má nostalgické kouzlo. Skladba zní jako kolébavé retro, i zde se ovšem setkáme s nevšedními postupy, kterým dominuje uhrančivé kytarové sólo.

A Random Passerby je jedna ze dvou kompozic alba s účastí vokální složky. Americká zpěvačka Allison Wheeler žije už nějaký čas v Česku a její hlas má všechny potřebné dovednosti, aby s vizionářskou estetikou Point of Few dokonale splynul. Wheeler zpívá melodicky nesnadný part s hebkou lehkostí a dokonale vybroušenou intonací. Její introspektivní vokál se ozývá i z následující kompozice Nashville Song, tentokrát ale nezpívá text, ale svým hlasem dobarvuje atmosféru.

Ozvěnou asijské kultury zpočátku rezonuje Speed of the World. Delší kompozice Point of Few bývají často členěny do bloků zřetelně oddělených delší pomlkou. Pomáhá to přehlednější „organizaci“ skladeb a tím pádem i posluchačské srozumitelnosti. Ani improvizační pasáže nepůsobí nikdy samoúčelně, ale mají povětšinou jednoho jmenovatele a pokaždé jiné místo v kontextu konkrétní skladby.

Indeed Beat je jedinou skladbou s účastí živé elektroniky, o kterou se postaral Aid Kid. Vzhledem k charakteru celého alba tento track nijak nevybočuje z nastaveného kurzu. Naopak zapadá příjemně do celkové dramaturgie a přináší osvěžení a novou barvitost. O závěr alba se postarala patřičně uvolněná kompozice Guest List. Tradiční položka bývá součástí koncertů a někdy přinese i nečekané okamžiky a adrenalinové situace. Tomu odpovídá i pohodový až groteskní průběh skladby: efektové prvky s „rozmazaným“ zvukem, „popelnicově“ znějící perkuse a další nápady svědčí o tom, že Point of Few si s každou skladbou vyhráli jako objevitelé nových hudebních krajin.

Povedený je také cover art Jana Adamuse, který tenkými čarami zobrazil portréty členů kapely, které se navzájem proplétají, až se mimoděk vkrádá do mysli pradávné motto „jednota v rozmanitosti“.

Album Peripheral People bylo pro mě osobně velmi příjemnou a překvapivou zkušeností. Současný jazz je neomezeně široké téma, které absorbuje celou řadu aktuálních podnětů. Point of Few patří na tuzemské scéně k těm, kteří se nebojí dívat dopředu, aniž by ztráceli kontakt s realitou. Jsou kapelou pro fajnšmekry i pro všechny, kteří si umí muziku opravdu vychutnat.

*
Point of Few: Peripheral People. Petr Smékal (saxofony, klávesy), Radim Přidal (kytara), Vlastimil Škoda (baskytara), Marek Antoňů (bicí). Hosté: Allison Wheeler  (zpěv), Aid Kid (elektronika). Nahráno ve Studiu Svárov v Praze. Mistr zvuku – Lukáš Martínek. Mix – Eddie Stevens, Robin Mullarkey, Jiří „Topol“ Novotný. Cover art – Jan Adamus. Cover design – Tobiáš Grolik.

Celkový čas na CD: 46:49. Vyšlo v hudebním vydavatelství Bivak Records, 2024.