Vystupovat! Nové album My Dva Tria se vyhýbá zajetým kolejím

Za povšimnutí stojí nejen vnitřní, ale i vnější trajektorie obou spoluautorů nahrávky. Na debutu byli skladatel a kytarista Jiří Šoltis a zpěvák a bubeník Václav Khýr ještě opavští muzikanti, v mezidobí dělícím obě nahrávky se však zabydleli v Ostravě, která je předmětem a dějištěm příběhů nového alba. Pohyb i konkrétní prostředí ostatně zrcadlí přední strana alba: obraz Martina Zahradníka zachycuje přijíždějící tramvaj, která se noří z rozpitých, rozostřených obrysů jakési ostravské ulice. Proměna prostředí ze starodávných kulis Opavy za postindustriální velkoměsto se rozpíná i do profilace nahrávky, která slovesem Vystupovat! v imperativu překlenula období autorské naivity a zaujala k věcem jasnější a nonkonformní stanovisko. A to i přesto, že se na pozadí soukromých i vnějších reálií a událostí stále odvíjí tenká nit osobních intimních příběhů.

„Voníš jak růže / na malé planetce / Co člověk zmůže / nečekej na světce. Kreslil jsem beránka / Chtěli jej bičovat / Jednou seš křesťanka / tak musíš milovat.“ Refrén úvodní písně Křesťanka odhaluje jednu ze silných stránek nahrávky: výrazné melodie jsou poznávacím znamením většiny nových songů. Někdy mají jednoduchý a přímočarý průběh, jindy – jako v případě další písně Hledání – je provází rafinovanější rytmické členění hudebních frází a květnaté hudební aranžmá. V obou uvedených případech se na něm podílí smyčcové kvarteto ve složení Tomáš Vašut, Natálie Vašutová, Ania Rutkiewicz-Hryciuk a Luděk Hrda. Stejně tak si lze všimnout doprovodných vokálů (obstarává je nejčastěji Jiří Šoltis), které fungují jako dialog.

Křesťanské motivy odlehčuje „pivní“ poezie s blues-rockovým nádechem a vtipnými textovými i hudebními postřehy v písni Chodím na pivo sám: „Navzdory svému řemeslu / každý je tu docent všeho / a já student pátečního semestru / sedím s flaškou bůhvíčeho.“  Nechybí ani konkrétní zvukový záznam ze skutečné hospody.

Hrubozrnná realita se rozpouští v romantické baladě Moře, která mírní tep alba a míří z putyky k intimní poezii: „Není mi pomoci / Jsem v tobě ponořen / Jak Přívoz do noci / Jak hvězdy do moře.“ Melancholie není zdaleka jediný duševní stav, který se na novince My Dva Tria ozývá. V následující písni Dušičková můžeme slyšet originální pojetí tradičního dušičkového období, které má podobu funkového groovu s šťavnatým saxofonovým sólem Kryštofa Janáčka. Výtečně pulzující rytmika má analogii v silném textovém nápadu sloky i refrénu: „Dosed na mě podzim / jak na mrtvého hlína / Co se vleče, neuteče / Líná zima podzim líná.“

Pomyslnou dělicí čarou alba je instrumentální Preludium in La majore, op. 2, které je příjemně uvolněnou vsuvkou a hudební hříčkou současně. Ani další písně nahrávky neztrácí na intenzitě a kvalitě nápadů. Ať už je to osobité zpracování svatebního tématu v písni Vteřinu, bluesově rozkročená Smuteční slavnost nebo pocta barokní epoše v uhrančivé písni Baroko. Mimochodem, v této subtilní skladbě, kterou ztvárnila pouze kytara a vokál, se výmluvně ozývá mimořádný skladatelský potenciál Jiřího Šoltise. Jeho hra oplývá výtečnou technikou, která vždy pomáhá vykreslit krajinu a děj písně. Často udivuje vzácně slýchanou kreativitou, která vedle osobitých nápadů dokáže organicky začlenit i hudební aluze z loutnového opusu Johanna Sebastiana Bacha.

Invenci nemusí člověk dlouze hledat ani v textech Václava Khýra, které vedle opulentní slovní zásoby zdařile balancují mezi křesťanským a filozofickým pohledem na svět a jeho kritickou reflexí, ironií a někdy i humornou parodií. Umí překvapit nečekaným vyústěním příběhu a pohotovými rýmy. Dokládají to písně Studentská i Plastová koleda, patřící k okruhu zdařilých reflexí Vánoc, které poukazují na absurditu některých jevů a propastné rozdíly ve vnímání a prožívání těchto svátků.

Na samém sklonku nahrávky se nacházejí dvě písně, které lze zařadit v autorském profilu kapely My Dva Trio k těm nejzásadnějším. 1. listopad překvapil nejcharismatičtějším refrénem, regionální lokaci pak nejvíc překročila poslední píseň alba Ukolébavka. Jak už jsem kdesi zmínil, napsat ukolébavku, není vůbec jednoduché. Zde autoři využili houpavý šestiosminový takt a pestrou skupinu strunných, perkusivních i dechových nástrojů. Pěveckou stránku Ukolébavky malebně dotváří vokály dětského sboru Permoník z Karviné, které v konkrétní chvíli něžně rozvlní hlas Veroniky Borákové alias Niky, známé ostravské písničkářky a muzikálové zpěvačky. Text Ukolébavky není jednoduchý, jak by také mohl být, když nevíte, jestli se její děj odehrává v jesličkách nebo v podzemním sklepení. Jestli andělé zpívají „houpy hou“, nebo pějí „píseň třaskavou.“ Khýr v této písni napsal v podstatě antimilitaristický song, který naznačuje, co je v našich životech nejdůležitější.

Album Vystupovat! je nahrávka, která rozhodně nezapadne. Má vynikající zvuk, o který se postarali autoři alba spolu se známým producentem a mistrem zvuku Borisem Carloffem. Po hudební stránce je album neobyčejně pestré a mnohotvárné. Až opakovaný poslech upozorní na řadu pozoruhodných detailů v instrumentaci, melodice a harmonii. Barevné aranžmá nepůsobí nikdy samoúčelně, naopak má své opodstatnění v kontextu každé písně.

Po textové stránce je Vystupovat! albem, které v současné české produkci příjemně vybočuje. Na rozdíl od nudně omílaných témat hudebního mainstreamu přichází My Dva Trio s uvolněnou nadsázkou a osobitou postkřesťanskou optikou, která se víc ptá, než odpovídá. Víc přemýšlí, než podsouvá. Každému sice nemusí vyhovovat ležérní zpěv Václava Khýra, který není typickým zpěvákem, ani si na něj nehraje. Je spíše vypravěčem příběhů, jejichž smyslem je nadsázka a obsah než nabubřelý hlasový projev se spoustou klišovitých hesel.

Navzdory křesťanskému podtextu se album Vystupovat! netváří jako morální či vševědoucí „příručka“ a neztrácí hravost a nadhled. Ostatně, nikde se tady neříká, že Bůh existuje. Možná, že neexistuje, ale tak nějak tušíme, že je třeba jednak tak, jakoby existoval a nahradit svou lhostejnost vystoupením z komfortní zóny. Až za stísňujícího vřeštění sirén, v kterých doznívá Ukolébavka, si možná uvědomíme, že vlastně není jiný způsob, jak uniknout beznaději, než žít pro své blízké a navzájem si pomáhat.

*

My dva trio: Vystupovat!. Celkový čas: 43:24. Vydavatelství Galén s. r. o., 2024. Album nahrála kapela ve složení Václav Khýr (zpěv, bicí, texty), Jiří Šoltis (kytary, vokály, hudba) a Tomáš Vašut (housle). Hosté: Natálie Vašutová (housle), Ania Rutkiewicz-Hryciuk (viola), Luděk Hrda (violoncello), Jakub Šimáně (kontrabas), Jiří Foltýn (klávesy), Jakub Klimánek (trubka), Karolína Šoltis (zpěv), Matěj Konečný (cajon), Veronika Boráková aka Nika (zpěv), Marcela Kučová (saxofon), Marek Bukovjan (trombon), František Komárek (baskytara), Jan Zlámal (violoncello), Kryštof Janáček (saxofon), Jan Khýr (zpěv), Lucie Maršálková, Klára Otáhalová, Lucie Doležy, Lucie Sečkařová, Natálie Vantuchová, Andrea Jurčíková (sbory), Jiří Zahuta (recitace, zpěv), Petr Vavřík (baskytara), Franciszek Humel (klavír), Kateřina Dostalíková (klavír), Vojtěch Špiller (trubka) a dětský sbor Permoníček starší.