Moje kytarová osobnost je formována velmi rozmanitou hudbou, říká Jakub Jalůvka po vydání EP Our Reflection

Které okolnosti se podepsaly na tom, že album vyšlo právě letos? Chtěl jsi uzavřít nějakou kapitolu, nebo naopak otevřít, případně prostě nastal podle tebe ten správný čas?

Ano, přesně tak, jak se ptáš. Prostě už něco muselo ven. Můj postup byl však zcela opačný než u ostatních, natož u mainstreamu. Skladby a písničky jsem již hrál na koncertech, a až poté je zaznamenal na CD. Po křtu, kde jako host vystoupil kytarista -123minut Zdeněk Bína, jsem se však více soustředil na koncerty svých tří projektů než na propagaci desky a její agendu na sociálních sítích.

S jakým záměrem jsi písně pro album tvořil? Měl jsi v plánu předvést spíše hudebně či kompozičně náročnější skladby, nebo ti šlo hlavně o to, aby písně vyvolaly určitou náladu, nebo aby prostě byly příjemné na poslech?

Nijak jsem nekalkuloval. Jednoduše jsem chtěl, aby spousty mých nápadů nezůstaly zapomenuty a měl jsem kolem sebe správné lidi. Byl tedy ten správný čas.

Co tě inspirovalo při skládání písně Eternal Heat? 

Když se nad ní hluboce zamyslím, Eternal Heat je složena pouze z jednoduchého postupu a riffu ze stupnice, která už tak nějak patří ke mně, ať hraji jakýkoli styl. Pasovala mi i do akustické podoby. Na každé skladbě je pro mě nejdůležitější rytmus, tempo, jeho zpracování a podání. Inspiroval jsem se mými oblíbenými hudebníky, hrající fusion, jazz a latinu, nejvíce asi Al Di Meolou. Při nahrávání takových skladeb mám vždy lehký problém usadit je do správného tempa, aby byly co nejvíce živé i ve studiové nahrávce. Eternal Heat otevírá naše CD Our Reflection a při vystoupeních ji hrajeme i v lehce odlišných tempech podle nastavení programu.

Jakub Jalůvka. (Foto: archiv umělce)

Jeden ze songů se jmenuje Moment from Summer. Který letní moment, jenž se ti přihodil, je pro tebe nejdůležitější?

Skladba byla inspirována láskou, kterou jsem prožíval v létě. Již po týdnu byla definitivně nahrána do demo verze.

Další ze skladeb jsi nazval Runner. Považuješ se tedy za životního běžce?

Děkuji za tuto otázku k hlubšímu zamyšlení. Tato skladba je pro mne stále čerstvá a nikdy mě nepřestane bavit a inspirovat. Obsahuje mnoho mých vlivů – hudbu z tvrdšího a progresivního období, syrový riff, funky prog postup akordů v lichém rytmu a melodii hranou více koncepčně, nebo prsty, kdy si hraji s tóny v melodické lince. Co se týká mých osobních pocitů, ano, běžím jako ostatní. Hudbu mám rád velmi rozmanitou a formuje moji kytarovou osobnost, která může směřovat různými směry najednou.

Většina skladeb je instrumentálních, jedinou zpívanou je Peace on my Mind od amerického kytaristy Robbena Forda. Proč jsi vybral zrovna tento song?

S tímto nápadem jsme přišli společně s mým tehdejším baskytaristou Ondrou Pyšem, který má Forda velmi rád. Vedli jsme krátkou debatu, zda tuto skladbu zařadit na CD. Neznal jsem tuto konkrétní píseň, ale projev Ondry Pyše a jeho podání bylo vždy příjemné. Hráli jsme ji téměř na každém vystoupení a nakonec byla vybrána pro CD.

Jakub Jalůvka. (Foto: archiv umělce)

Máš podobně jako autor písně mír na duši, nebo je pro tebe typičtější, že se snažíš mír na duši mít, ale z různých důvodů se to nedaří? Obecně vzato, je možné vůbec mír na duši mít, nebo nikoliv?

Myslím si, že nakonec ano, je možné mír na duši mít. Je nutné se nad vším povznést, protože poté může umělec začít tvořit svůj odraz.

Domníváš se, že je obtížnější oslovit posluchače s instrumentálními písněmi, protože u nich chybí textová složka, nebo snadnější, protože se nabízí více možností interpretace a zapojení vlastních myšlenek při poslechu?

Z mé zkušenosti a úhlu vnímání hudby bude instrumentální podoba hudby vždy pro menšiny. To může být umocněno kvalitou a pospolitostí posluchačů – kolik detailů znají z vašeho umění, ale také jak s vámi dokáží vychutnat a vytvořit nezapomenutelnou atmosféru.

Tvé skladby jsou spíše poklidnější, uvolněnější a svým způsobem i relaxační. Jsou tedy odrazem toho, jaký je tvůj život, nebo spíše toho, jaký by sis přál, aby byl?

V tuto chvíli to tak asi vypadá a možná je to z větší části pravda. Aktuálně koncertuji akusticky – tak můj odraz je tento.

V čem nejvíce se kytarista Jakub Jalůvka liší od posluchače a hudebního fanouška Jakuba Jalůvky?

V čem přesně rozdíly leží, není snadné určit, ale jako každý umělec vnímám hudbu v jiném nastavení než jako běžný posluchač. Vnímání hudby je rozdílné nejen technicky, ale i emocionálně.

Co tě čeká v nejbližší době?

V nejbližší době plánuji zpomalit tempo a soustředit se na dokončení projektu Moiety, který má rozpracované tři skladby. Mám také nedomasterovanou skladbu, na které spolupracoval Roman Lomtadze a Jaryn Janek. Současně plánuji na jaře 2025 natočit nové album Jakuba Jalůvky.