Opavská kapela Mayon: Nenecháme se ničím svazovat

Na scéně jste od roku 2020. Co bylo prvním impulsem pro vznik metalového tělesa Mayon?

Za doby covidové docházelo ke změnám v celé společnosti a nejinak tomu bylo i v našich kapelách I Killed Many People for Money a Social Party, které byly na pokraji lidského i tvůrčího vyčerpání. Radka, našeho basáka a ex basáka Social Party, napadlo na troskách obou kapel vytvořit superkapelu, čímž měl na mysli udělat jakési těleso o dvou bicích, dvou basách, dvou kytarách atd. Naštěstí to dopadlo trochu jinak. Faki, basák z I Killed Many People for Money odložil basu a vzal si kytaru a vystačili jsme si s jedním bubeníkem. Takže nakonec se třemi kytarami, basou a bicími jsme založili projekt, jehož cílem mělo být vzájemné přecoverování vlastních songů. Až po nahrání EP Kaldera jsme ale z projektu udělali regulérní kapelu.

Zaujal mě magický a tajemný název vaší kapely. Má to něco společného s indiánským kmenem Mayů nebo snad s legendarním spisovatelem Karlem Mayem?

Další možností mohla být i Mayonnaise, když se chceš držet toho základu. Ve skutečnosti to bylo prozajičtější: v červnu 2021 jsme dostali nabídku zahrát si na Oakfestu a pořadatelé potřebovali dát něco na plakát, takže nás to donutilo k vymýšlení názvů. Ještě někde máme seznam s těmi nejtrapnějšími názvy, které nás v tu dobu napadly, ale rozsekl to, tuším, Faki, který někde zaslechl o sopce na Filipínách, která se probouzí k aktivitě. Ta sopka se jmenuje Mayon.

V roce 2022 vám vyšlo první EP s názvem Kaldera. Kde se album nahrávalo a jak to vše probíhalo?

Primárním cílem projektu bylo vzájemně si předělat songy našich původních kapel. Vybrali jsme si Preacher od IKMPFM a Večery v Ryu a Necit od Social Party. Mezitím jsme se pokusili udělat i něco vlastního, tak vznikl Strach. Tyto songy jsme se rozhodli nahrát, a to buď v Low Resolution studiu od Hromyho, který mimo jiné hraje v NAV, anebo Golden Hive od Amáka. Náhoda tomu chtěla, že Hromy v termínu, kdy jsme měli volno, nemohl a Amák ano. Nahrávání bylo víc než hektické, protože dálnice do Prahy byla v inkriminovaný letní den extrémně zasekaná, tudíž jsme dorazili do Prahy hodně pozdě v noci. Tímto jsme na nahrávání měli v podstatě jen jeden den. Nahrávali jsme vše dohromady, byl to punk, ale ohromně jsme si to všichni užili.

Po vydání EP prohěhla koncertní šňůra po boku spřízněných kapel, například Tesa, FDK, Drutty, Tengri nebo Bullfrog. Kde všude jste hráli a na který koncert nejčastěji vzpomínáš?

Šňůrou bych to nenazýval, ale máš pravdu, že jsme měli aspoň jednou za měsíc koncert. To je vlastně i maximum naších možností, protože jsme ze čtyř pěti family guys. Těch koncertů, které ti utkví v hlavě, je spousta. Zajímavý byl pražský koncert s lotyšskými Tesa. Kapely, se kterými hrajeme, jsou vesměs kamarádi ještě z dřívějších dob, takže k sobě máme blízko a užíváme si každý koncert. S Drom nebo s Dětmi deště to bývá vždycky hodně divoké. Ale i doma máme na co vzpomínat. Před rokem jsme hráli v Pivotéce 13 v Opavě spolu s Tilikum a to byl co do atmosféry jeden z nejúžasnějších koncertů. Hrálo se mezi lednicemi s pivem. Kvůli akustice jsme plachtou snížili strop a svítili jsme si lampičkou. Hodně velký punk.

Vaše hudba je taková velmi nespecifická a nezařaditelná. Kde berete inspiraci k tvorbě a máte nějaké hudební vzory?

Těší nás, že to tak vnímáš. Nechceme se ničím svazovat. Všichni jsme individuality a nechtěli jsme být česká verze kapely XY. Každý z nás poslouchá něco jiného. Styčný bod je snad asi jenom Cult of Luna nebo Russian Circles, na které jsme jeli loni do Prahy vlakem v rámci kapelního teambuildingu. Porky hrával kdysi v Carnal Diafragma a obecně tíhne víc ke grindu, ale občas překvapí nějakým rockabilly objevem. Peťa asi nejvíc sjíždí metalcore, Faki inklinuje k shoegaze a postrocku. Za Radka bych řekl asi nu-metal (a samozřejmě Ivan Mládek) a mě baví hardcore, metal. Ale obecně máme hodně široký rozhled a hudební vkus. Vyrůstali jsme na grunge a kdyby ses mě zeptal, kterou jedinou desku bych si vzal na pustý ostrov, bylo by to cokoliv od Nicka Cavea.

Na tvorbě nových písní se podílí celá kapela, nebo jen ty sám?

Jednoznačně celá kapela. My si nehrajeme na frontmany. Tvorba je kolektivní proces. Vesměs vše vzniká jamováním. Vždy někdo příjde s nějakým nápadem, ale tvoříme společně. Komu se chce zpívat, ten zpívá. Máme tři mikrofony, ale klidně jich můžeme mít pět. Já a Faki si občas skládáme sami za sebe pro své boční projekty, takže si to ego vybijeme doma. Fakiho projekt můžeš najít i na Spotify. Jmenuje se jednoduše Faki.

Chystáte nějaké koncerty ještě v tomto roce?

Letos nás čeká poslední koncert v Opavě v klubu Art. Bude to v sobotu 14. prosince a zahrají s námi Acid Row, což je kapela, která je momentálně asi nejvíc na vzestupu. Jen za letošní rok mají za sebou snad nějakých sto koncertů po Evropě. Vydali teď desku Poisoned Mind, kterou doprovází i série videoklipů. Spolupracují se zajímavými jmény, např. Red Zed. Hudebně se jedná o takovou inkarnaci Black Sabbath, ale s doomovým a hardcore přesahem. My zahrajeme náš set, který se bude skládat převážně z věcí z nové desky, která vyjde na jaře, ale také zahrajeme něco z EP Kaldera a děláme i na nových věcech, takže tam zazní i něco úplně nového.

Před třemi měsíci vyšel váš nový klip k písni V těle a zemi. Kdo je autorem klipu a kde se natáčelo?

Kolem klipu bylo mnoho debat a příprav. Různé scénáře. I výběr písně nebyl jednoznačný, ale nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo. Snažili jsme se v něm vyhovět všem členům kapely, takže je to anonymní, divné, trošku creepy, romantické a živelné. Chápeme, že v dnešní době klip, který má deset minut, je mediální sebevražda, ale ti, kteří to dají do konce, zjistí, že je tam i příběh. Natáčeli jsme převážně v klubu 13 na Krnovské v Opavě a natáčel to skvělý filmař Jan Dombrovský, který se spíše věnuje rapu. Kontakt nám na něj dal Diaz, který s ním natočil klip Za Opavu pro fanoušky SFC.

Příští rok na jaře vám vyjde nové album u známého vydavatelství Metalgate Records. Jak došlo k této spolupráci?

Bylo to poměrně jednoduché. Metalgate jsme oslovili my s tím, že vydávají naše kamarády Drom, Tengri, Nav, tak proč by nevydali i nás? Poslal jsem Ondrovi z MG ukázky nové desky a byl nadšený. Pak na nás přišel na koncert a plácli jsme si. Metalgate prochází zajímavým vývojem. Kdysi dávno tam začínali Dymytry, pak se začali soustředit na black metal. Poslední dobou vydávají knížky a divné metalové kapely, jako jsme my.

Kdo byl producentem nového alba?

Člověk, který si ve studiu trhal vlasy, větral po nás a občas nám řekl i něco peprnějšího, byl Amák, takže se dá označit za producenta. Je super, že jsme si s ním padli do oka, ačkoliv to není nic složitého, vzhledem k jeho povaze. On má strašně velký hudební rozsah. Jeho současná činnost asi už zastínila i jeho minulost coby basáka táborských Sunshine. Amák jezdí po světě jako vyhledávaný pódiový zvukař a do studia se mu hrnou samé zajímavé projekty. Nedávno mu na gauči ve studiu seděli legendární Helmet (USA).

Kdo vytvořil grafiku alba?

Grafiku jsme svěřili kamarádovi Sabonovi z Defabriku. Dostal volnou ruku a my mu věříme.

Kolik písní bude na novém albu a o čem budou pojednávat?

Do téměř čtyřiceti minut jsme vměstnali pět písniček. Texty k vokálním partům si skládáme všichni sami na sebe, ale jsme telepaticky propojení, takže to drží pohromadě. Obsahově je to o nějaké sebereflexi; vyrovnávání se s vlastní minulostí; osobní démoni; existenciální úzkost; víra, naděje a sebeláska.

Poslední otázka. Kdy proběhne křest vašeho debutové alba a chystáte příští rok nějakou koncertní šňůru spojenou s jeho vydáním?

Vzhledem k tomu, že jsme jedna z nejpomalejších kapel co se týče domluv, tak ti na tu otázku neumím odpovědět. Sami nevíme, kdy přesně deska výjde. Máme již domluvené nějaké akce na příští rok: Brno, Liberec, Opavu, Prahu. Určitě ještě něco přibude. Vše odtajníme, až nastane ten správný čas. Otázku samotného křtu alba jsme zatím neřešili. Budeme se ještě domlouvat s vydavatelstvím. Já osobně mám představu několika křtů po celé republice s kapelami, ke kterým máme nejblíže.