Už je tady zas! Na prknech Slezského divadla ožívá Adolf Hitler a nevede si vůbec špatně

Je tomu více jak deset let, co vyšla kontroverzní kniha Už je tady zas! Timura Vermese. Kladně přijatá politická satira o tom, co by se stalo, kdyby se Adolf Hitler probudil do dnešní doby, byla o dva roky později adaptována na film, který však u diváků propadl. O pár let později se, a možná ještě s větším apelem na současnost, dostává text do českého divadla. O dramatizaci se postaral režisér Matěj Balcar a zasadí se tak o úspěšné uvedení inscenace Už je tady zas! na prknech Divadla Na Jezerce. Balcarova dramatizace se následně uvádí v divadlech v Liberci, v Šumperku a nově ve Slezském divadle Opava.

Struktura inscenace je rozdělena poměrně jasně. Adolf Hitler (Jakub Stránský) předstupuje k pultíku před diváky a vytváří svými projevy pod sugestivním nasvícením oslí můstky mezi dějem, zatímco hraná část ukazuje postupné pronikání Hitlera do mediálního světa. Stejně jako kniha i divadelní adaptace má několik rovin, kterých si může divák všímat. Tou nejzásadnější je bezesporu politická satira.

Jakub Stránský a Daniel Volný v inscenaci Už je tady zas! (Foto: Radovan Šťastný)

Text je velmi dobře vystavěn na kontrastu Hitlerových myšlenek a postojů v komparaci s dnešním „stylem“ vládnutí. Paradoxně často nahrává postavě Adolfa Hitlera a činí z něj místy nejracionálněji smýšlející osobu. Timur Vermes chytře vystavěl obraz sympatického blázna, ze kterého nemohou lidé spustit oči, protože jim nápadně připomíná někdejšího vůdce Německé říše. Jelikož by je nenapadlo, že se jedná doopravdy o něj, všelijak mu pomáhají.

Z inscenace Už je tady zas! (Foto: Radovan Šťastný)

Adolf Hitler se tak postupně nenásilně dostává do širokého povědomí diváků a jeho mediální popularita stoupá. Timurovi Vermesovi se velmi zdárně podařilo vyobrazit postmoderní dobu, kde je možné všechno, aniž by to působilo jako sci-fi utopie. O to mrazivější je, že aplikuje do svého románu kontroverzní historickou postavu a nepřímo nabádá čtenáře, aby se zamysleli, co se pak teprve může stát, když vládne někdo, o kom nevíme, kam až může zajít.

Dramatizace knihy je velmi svižná, střídají se v ní jednotlivé scény, ve kterých se jde přímo k věci, a míst, kde by se zbytečně „tlachalo“, moc není. Úpravy scén, kterých je požehnané, probíhají za přítmí a v doprovodu zmíněných projevů, takže zbytečně neruší. Celá inscenace je velmi komplexní a dotažená po všechny tvůrčích složkách. Scéna Michala Hejmovského má mnoho mobilních prvků, dominantní je novinový stánek, který se střídá s televizní zasedačkou či televizním studiem. Z provaziště sjíždějí rámečky, ve kterých se následně objevují živé „komentáře“. Tento efekt je nápaditý, nicméně nesvědčí Ivaně Lebedové coby Reportérce, které stíny deformují mimiku.

Z inscenace Už je tady zas! (Foto: Radovan Šťastný)

Tomáš Kypta se postaral o moderní kostýmy, které jsou dobře padnoucí, postávám velmi sluší a mají svá opodstatnění. Za zmínku stojí hnědý oblek Adolfa Hitlera, který střihem odpovídá tehdejší době a nepůsobí prvoplánově agresivně. Na rozdíl od jiných představení se zde neobjeví v nacistické uniformě a postavě to nijak neubírá na charisma. První, kdo nabídne Hitlerovi pomocnou ruku, je Stánkařka (Hana Vaňková), její pavlačový outfit odráží její nadhled a dobrosrdečnost a působí o to více rozevlátě oproti uhlazenosti Hitlera. Podobný kontrast působí v případě Hitlerovy pozdější sekretářky Věry (Andrea Zatloukalová), která zastupuje nejmladší pracující generaci.

Daniel Volný a Jakub Stránský. (Foto: Radovan Šťastný)

Režisér Jiří Seydler prokázal velkou dávku odvahy, když do hlavní role postavil Jakuba Stránského, který doposud  nepatřil mezi nejvýraznější herce opavského souboru. Nicméně rolí Adolfa Hitlera si získal nejen mě, ale i většinu diváků premiérového večera. S postavou se velmi dobře sžil, jeho gesta, kterými neplýtval, měla jasné kontury známého předobrazu a při vznětlivějších projevech budil patřičný respekt. Za sympatické považuji především to, že se Jakub Stránský nesnažil býti Hitlerem za každou cenu. Většinou byl ve své civilnější poloze a postavě to nijak neškodilo, naopak agresivita, kterou někteří herci používají, by Jakubu Stránskému nesvědčila a postavu by zbytečně karikoval, čímž by se ztratilo kouzlo, které Vermes zamýšlel. Do role vůdce se postupně dotvořil během inscenace a tato postupná transformace působila o to více mrazivě.

Postav v inscenaci je požehnaně. Opět zde zafungoval režisérův dobrý výběr a každé postavě přiřadil dobře padnoucího herce. Carmen Belliniová (Tereza Bartošová) coby vedoucí televize Flash Light je prototypem mediální lvice, která má čuch na vynikající témata. S Hitlerem uzavře smlouvu o spolupráci a drží nad ním ochranou ruku. Bartošová je ve své roli velmi elegantní a své kolegy dokáže přesvědčit s chladným sebevědomím.

Z inscenace Už je tady zas! (Foto: Radovan Šťastný)

Jejími spolupracovníky jsou Frank Sawatzki (Pavel Zavadil) a Christoph Sensenbrick (Daniel Volný). Oba pánové mají své názory jasně vymezené, ale Frank se více zajímá o své city vůči Věře (Andrea Zatloukalová) a Christoph i přes snahu být nohama na zemi není schopen názorově převálcovat Carmen, a tak se trojice mediálních expertů postupně nechává pohltit fenoménem Adolfa Hitlera. Všechny postavy hrají přesně to, co se od nich neočekává, a tak vše působí velmi přesvědčivě.

Kamila Srubková a Ivana Lebedová se zhostily dalších ženských postav, které vládnou médiím. Ute Kesslerová (Kamila Srubková) se snaží s Hitlerem udělat rozhovor, který končí fiaskem, aby následně našla cestu, jak z jeho osobnosti vytřískat maximum. Kamila Srubková velmi přesvědčivě ukazuje, jak novinářům občas povolávají pláště bez nutnosti větru. Ivana Lebedová zde má menší roli Reportérky Flashnews, která komentuje hlas lidu.

Z inscenace Už je tady zas! (Foto: Radovan Šťastný)

Ve vedlejších rolích se dále představí Martin Valouch, jehož malá role moderátora Gagméze je dobře zahraná, a Richard Vokůrka v roli lékaře, který svou vtipnou vsuvkou diváky mile pobaví. Vždy vynikající Adree Zatloukalové role Věry nesedla tak, jak jsme u ní zvyklí. Zbytečně přehrávaná role s nepříjemnou fistulí v hlase představení spíše škodila, ačkoli role Věry by jinak měla dramaticky přesah v podobě konfrontace Hitlera s jeho činy.

Už je tady zas! je inscenací, která není pro každého. Klobouk dolů pro opavskou dramaturgyni Alžbětu Matouškovou, která se očividně nebojí riskovat a v tomto případě bych ji přála především odvážné diváky, kteří se nebojí podívat se „pravdě“ do očí. Inscenace není komedií, ačkoli se tvůrci snaží o podobné nálepky. Při tomto představení se nebudete smát, možná jisté situace vytvoří náznak úsměvu, která však bude mít mírně hořkou chuť, protože se uvědomíte, že to, co se odehrává na jevišti, se zároveň odehrává někde kolem nás. Důvodem proč si zajít na představení Už je tady zas! Je především vynikající výkon Jakuba Stránského a neutuchající potřeba reflektovat společensko-sociální dění, které se tak nějak po sto letech začíná nenápadně opakovat.

*

Už je tady zas! Autor předlohy: Timur Vermes. Dramatizace: Matěj Balcar. Režie: Jiří Seydler. Dramaturgie: Alžběta Matoušková. Překlad: Michaela Škultéty. Scéna: Michal Hejmovský. Kostýmy: Tomáš Kypta. Hudba: Jiří Šlupka Svěrák. Recenze je psaná z premiéry uvedené v neděli 10. listopadu 2024 ve Slezském divadle Opava