Vydavatelka Lašské čítanky Radana Šatánková: Původně to měl být útlý sešitek, nakonec se to ale trochu zvrhlo
30.10.2024 18:08 David Bátor Obraz & Slovo Rozhovor
První díl Lašské čítanky, nové knihy básní, písní, příběhů a vzpomínek, bude pokřtěn ve čtvrtek 31. října ve Frýdku-Místku. O nové knize jsme si povídali s editorkou, nakladatelkou a autorkou celého projektu Radanou Šatánkovou, která sice již od roku 1999 bydlí v Praze, ale srdcem je stále v Lašsku a rodném Frýdku-Místku.
Vydavatelka a editorka Lašské čítanky Radana Šatánková
Foto: Luděk Krulikovský
Co bylo prvním impulsem ke vzniku Lašské čítanky? Kdo tě inspiroval?
O názvu knihy jsem v srpnu 2023 ještě neměla sni ponětí, ale promluvila na mě samota a odloučení od rodných kořenů. Najednou mě napadlo, že samotný Místek nemá svou píseň. Tak jsem ji složila a pocítila radost z tvorby. Poté jsem si říkala, že bych udělala takový výběr „toho od nás“, z velké části „po našimu“, útlý sešitek, brožurku. Ta nevinná představa ve mně pracovala, napadaly mě další souvislosti a seznam se začal kupit. Až se v mém podání vše zvrhlo v publikaci o 205 stranách, nadto tištěnou zvratmo, takže grafik myslel, že se zblázní. Už jednou jsem to po něm chtěla při mé poslední sbírce básní Dedikace a Podarunky v roce 2022. Musela jsem slíbit, že již zvrhlé zvratmo nikdy nebudu chtít… Ale všechno jsem si s ním poctivě vyseděla a hleděla na monitor natočená hlavou dolů, čili jsem se snažila taky (smích)…
A jak jsi došla k tomu, že se kniha bude jmenovat právě Lašská čítanka?
Nejprve jsem měla vizi o dvou dílech. Tvorba z celého Lašska a pak speciálně z rodného města Frýdku-Místku, to je Lašin – jak dal městu název známý frýdecký rodák, pedagog, překladatel Ervín Goj (1905–1989), který psal básně v laštině pod pseudonymem Óndra Łysohorsky. Takže jsem dílům dala název: I. Laško v básních, písních, příbězích a vzpomínkách / II. Lašin – fajne mjesto Lašska!.
Když jsem pak psala doslov, napadl mě zastřešující název Lašská čítanka. Chtěla bych, aby četli jak malí, tak i ti dříve narození. Velikost písma jsem pak volila 14, protože už taky hůř vidím a když mi na to Jiří Pešaut coby technická redakce řekl, že to bude neobvyklé, že to bude jako čítanka či slabikář, byla jsem už pevně rozhodnuta. Sami možná víte, jak může ovlivnit grafická podoba čtenářskou přístupnost, například mně se velikost písma číslo 10 nebo 11 nečte zrovna nejlépe.
Z informací, které jsi mi poslala, jsem pochopil, že knihu vydáváš ty a spolek Krasomil. Můžeš nám ho představit?
Spolek Krasomil a já jedno jest, jsem jeho zakladatelka a předsedkyně. Aktivity pořádám s přáteli v Praze, Ostravě a Frýdku-Místku a okolí. S některými členy spolku příležitostně spolupracujeme, ale plány stojí na mně. Je to dobrovolnická činnost v kultuře, zkrátka charita, poslání. Snažím se podporovat zájem o umění, bořit předsudky o poezii (například že je to nuda, přežitek), stmenlovat generace, udržovat pospolitost – třeba především službou rodnému kraji a literatuře prostřednictvím její prezentace. Formy jsou různé: autorská čtení, komponované pořady, besedy a workshopy ve školách, festivaly, publikační činnost. Hlavními hodnotami Krasomilu jsou pravda, dobro a krása.
Bylo asi těžké tuto knihu nějak finančně zaštítit. Přece jen 205 stran s ilustracemi je velké sousto. Můžeš našim čtenářům představit sponzory této knihy?
Knihu musím zaplatit já a ještě nemám na celou částku. Mohla jsem zvolit jinou taktiku – například oslovovat všechny lašské obce, které jsou ve sborníku literárně zastoupeny, psát tam emaily, telefonovat, domlouvat, vysvětlovat jim co, proč a jak… Třeba by to někde uvítali, přispěli a logo jejich města by se objevilo na obálce. To by ale bylo moc investovaného času s nejistým výsledkem, když pomineme čas na přípravu čítanky. A pak tu zbyla druhá možnost – poprat se se vstupními náklady a náklady na tisk, vše udělat sama a podle mého gusta. Vydat jen 100 kusů knížek a s hotovým dílem se pak před plánovaným dotiskem obrátit na konkrétní obce. Jenže vše nakonec „vyřešily“ ty nešťastné povodně. Asi by mi napsali, že bohužel mají jiné starosti a já bych to samozřejmě musela pochopit. Čili by mě shánění prostředků jen zbrzdilo v přípravě čítanky, takže by nebyly ani peníze, ani čítanka. A já ji chtěla vydat ještě letos.
V knize se nachází texty 52 autorů. Přiznám se, že jsem do této publikace sám přispěl třemi kratšími básněmi. Kdo další se v knize objeví? A můžeš začít současnými autory, kteří se věnují psaní poezie.
Je to kniha o Lašsku a od autorů z Lašska. Celkem se v publikaci sešlo 52 literátů – z toho 29 žijících, čili současníků. Do knihy jsem přispěla básnicky a prozaicky i já, musím však zmínit též četně zastoupeného lašského krále Zdeňka Viléma Krulikovského, který vede lašskou družinu, je pěvcem, hercem, etnografem, publicitstou, působil jako pedagog hudebního oboru sólový zpěv na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Mezi další současníky patří profesor Kurt Gebauer, rovněž můj kamarád, se kterým jsem našla společnou řeč díky lašskému původu. Kurt je náš, pochází z Opavska – narodil se v Hradci nad Moravicí, angažoval se ve věci záchrany bývalého obchodního domu Breda v Opavě; v kraji jsou jeho díla četně zastoupena. A pak je tu zajímavý případ, kdy Svatava Antošová, která sice žije v Teplicích, navštívila poprvé v životě Ostravu. Doprovázela jsem ji na letošním Měsíci autorského čtení a vnukla jí, ať o tom dojmu z návštěvy Ostravy něco napíše. O několik dní později mi Svatka poslala pěknou báseň s názvem Rtuť a peříčko.
Dalšími autory jsou třeba bývalí i současní členové Literárního klubu Petra Bezruče a další básníci i rodáci, nikterak organizovaní. Příspěvky jsou pestré, nechybí ani manželé Poláškovi coby sběratelé pověstí. Z těch nežijících významných jmen bych ráda uvedla lidovou vypravěčku a básnířku Františku Pituchovou, Frana Směju či Ilju Hurníka. Ale těšit se můžete i na krátká díla z konce 19. století, které zaznamenal František Sláma.
Objevuje se v knize i někdo z klasiků česke poezie, kteří měli vztah k tomuto kraji?
Velmi mě potěšilo, když jsem našla báseň Slezské písně od Jaroslava Seiferta. A pak jsem vybrala pár krátkých básní Petra Bezruče.
V knize jsou i písňové texty. Můžeš nám představit i jejich autory a autorky?
Lašskem a oživováním folkloru je svou tvorbou zastoupen Jarek Nohavica. Taky lašský král přispěl Hymnou Lašska z roku 1987 a doplněnou v roce 2001, která zaznívá při zahájení každé události. Dalším hitem je píseň Fajne Mjesto od folkového písničkáře Reného Součka, který se opět do Fajneho Mjesta, čili Frýdku-Místku, vrátil. O svolení k publikování jsem požádala i rodáka z Frýdku-Místku Pavla Dobeše, který četné roky zastupoval scénu ostravského folku. Zbylé písně jsou vesměs lidovky, přičemž bych chtěla upozornit na původní verzi písně Okolo Frydka cestička. Ten příběh má více slok a celkově vyznívá úplně jinak, než ho většina lidí zná.
V knize budou i příběhy z Lašska. Dojde tedy i na pověsti a legendy z tohoto kraje? Nebo půjde o docela jiné vzpomínky a příběhy ze současnosti?
Ano, vybírala jsem z pověstí a legend, které sepsali manželé Poláškovi. Mezi další zajímavé příspěvky patří ztvárnění lidových svátků, příběh Ondráše a Juráše, dále lašská pohádka či novodobější události, které jsou ale mladou historií – například když byla Valentina Těreškovová, první kosmonautka světa, ve Frýdku-Místku a v Ostravě. Některé vzpomínky jsou osobnější, sepjaté s pisatelem, přičemž na pozadí příběhů vykreslují atmosféru doby.
Probrali jsme obsah knihy a teď k její podobě. Obálce dominuje modrotisk, uvnitř se nacházejí pěkné ilustrace. Kdo tedy knihu ilustroval?
Stylizované motivy, ornamenty a obrázky dodala Jana Studničková, výtvarnice, se kterou jsem se seznámila před lety v jednom podniku v pražském Žižkově. Jakmile jsem zjistila, že jde o rodačku z Frýdku-Místku, že máme některé společné známé a přátele, započalo i naše přátelství. Janinu tvorbu znám a chtěla jsem někoho, kdo by měl k publikaci vztah, proto volba ilustrátorky byla jasná. V publikaci se nacházejí ještě přetisky dvou krásných obrazů od malíře, řezbáře, horala Jana Satiny, bratra již zmíněné zesnulé básnířky Františky Pituchové.
V jakém nákladu kniha vyšla a kde bude možné ji zakoupit? Bude tato možnost na čtvrtečním křtu?
Neříkám, že jde o křest, protože křtí se jen lidé. Proto, když už jsme u čítanky, pojmenovávám tuto událost jako První čtení. Tam bude knížka k dispozici. Přijeďte proto do Frýdku-Místku, srdečně zvu i obec čtenářů Ostravanu. Další postup pro dotisk jsem už naznačila – chce to sehnat sponzory, partnery… Pak by byla možná i distribuce.
Na tvých stránkách jsem se dočetl, že chystáš k vydaní i druhý díl této publikace. Kdy vyjde?
To bude až v roce 2026, dám si na čas, abych třeba pořešila nějaký grant a rovnou i distribuci. Druhé harakiri páchat nechci. Nakonec – vše se stejně do čítanky nevešlo, takže ještě před dokončením jsem viděla, že bude Lašská čítanka II a dokonce i Lašská čítanka III. Už teď mám další skvostné příspěvky, také autoři mají zájem pokračovat. A tento projekt má i další přesahy, které zatím nebudu prozrazovat…
Vím, že jsi měla s vydáním této knížky nemalé starosti. Jak tě můžou čtenáři, čtenářky a instituce, například knihovny nebo školy, podpořit? Lze knihu předem objednat na tvých stránkách?
Tak především děkuji za podporu tím, že se, Davide, ptáš. A díky i a za poskytnutí prostoru v Ostravanu. I tím se o nové knize lidé dozví. Pak jsou zde samozřejmě plány, jak oslovit sponzory, jak dostat čítanku do škol, folklorních institucí, knihoven, na radnice lašských měst… a hlavně do srdcí lidí. Je to kniha o našich životech. Kdo by ji chtěl, nabízím ji k osobnímu vyzvednutí, anebo nechť mi zájemci napíšou a domluvíme se: krasomil.spolek@gmail.com
*
Slavnostní uvedení prvního dílu Lašské čítanky se bude konat ve čtvrtek 31. října 2024 od 18 hodin v Modrém salonku Městské knihovny Frýdek-Místek na Hlavní třídě 112 v Místku. Účastnit se bude družina lašského krále Zdeni Viluše I. a literáti, jejichž díla publikace obsahuje.
Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.