Malignant Tumour nastartovali rock´n´rollovou káču a ta se točí stále správným směrem

Ať už to Bilos v nedávném rozhovoru pro Ostravan.cz myslel jakkoliv, tedy že nové album bude „heavy řimbuch“, tak pokud byla myšlena ona husitská zbraň, je třeba uznat, že měl pravdu. Letošní studiová nahrávka Malignant Tumour nazvaná Maximum Rock´n´Roll je úderná, divoká, řádně nabroušená a hlavně nabízí rock´n´roll v různé podobě. Jednak v té rychlejší, přímočaré variantě, ale – a tady se sluší zdůraznit slovo kupodivu – i v té poklidnější verzi. Funguje to.

Pokud bychom si položili otázku „Co se u kapely změnilo?,“  stručná odpověď by zněla, že v zásadě nic. Což je pozitivní zjištění. Nepochybně to souvisí s faktem, že také novinka byla nahrána ve stejné sestavě co předchozí nahrávka, tedy Bilos (kytara, zpěv), Šimek (baskytara), Korál (kytara) a Bohdič (bicí).

Osm let čekání od vydání alba Metallist nevzalo kapele šmrnc. Kontinuita reprezentována hudební nezávislostí, ostrostí či dravostí zůstala zachována. I když je pravda, že zatímco předchozí počin se žánrově pohyboval ještě někde mezi metalovým soundem a rock´n´rollem, tak novinka je více nastavena na rock´n´rollovou intenzitu.

Potenciál stát se nedílnou součástí koncertního playlistu má několik skladeb. Určitě je třeba zmínit titulní song s chytlavým refrénem, dále Metal President či Lovely Girls. Pátou v pořadí Train to the Better World zase nakopává velmi nápadité kytarové sólo v závěru. Povedly se i pomalejší a hutnější písně jako Critical Situation nebo When Death Embrace You (v tomto případě sice lze tvrdit, že jde o umělecký záměr, ale na tom, že po gramatické stránce má skladba v názvu a potažmo v textu chybu, se nic nemění). Každopádně místo se našlo i na určité pobavení, za které lze v závěrečné skladbě Shadows in The Light označit nepřeslechnutelný odkaz na debutové album skupiny Arakain.

Jestli by se mělo ukázat na jeden song, který je pro Malignant Tumour nejreprezentativnější, volba by padla na Bet on It. Pravda, není to sice nejchytlavější flák na desce, ale určitě má nejsilnější výpovědní hodnotu. „Hrajeme nejlepší rock´n´roll, co můžeme, a ty to musíš akorát akceptovat,“ zpívá Bilos naléhavě. A pro ty, kteří by s tím nesouhlasili, si připravili „Malignanti“ odpověď hned v následujícím verši: „…s naší rock´n´rollovou show lítáme po celém světě…“ Stručné, výstižné a další slova netřeba. Zas tolik českých interpretů se s podobným prohlášením vytasit nemůže.

Když dva dělají totéž, nikdy to nebude totéž. Malignant Tumour nikdy nebudou noví Motörhead, což určitě není jejich cílem, i když zřejmá inspirace tady je. Na druhé straně zase nikdo nemůže být dalšími Malignant Tumour. Což je stoprocentní výhra ostravské sebranky. Hudební jazyk skupiny je naprosto jasný, srozumitelný a díky letošní nahrávce i dostupnější než kdykoliv předtím.

Doba se mění, hudební scéna se mění. Interpreti přicházejí a zase mizí v zapomnění. Čtyřčlenná parta Malignant Tumour je jedna z těch mála jistot, které vytrvaly. Pokud posluchač ví, co od těchto chacharů chtít, tak to dostane. Bez zlatého podnosu a načančaného červeného koberce, ale o to s větším důrazem na jakousi ostravskou přímost.

*

Malignant Tumour: Maximum Rock´n´Roll. Celkový čas: 41:34. Papagájův Hlasatel Records, září 2024.