ProtimluvFest 2024: Menšiny nalézají svou literární identitu uprostřed industriální Ostravy

Romský tematický večer se zakomponoval velmi stylově do programu Galerie Díra, kde právě v den čtení uvedla slovutná fotografka Iren Stehli svou tematicky spřízněnou výstavu Libuna. Stehli po dobu třiceti let soustavně se svým fotoaparátem sledovala mladou Romku. Celistvý a hluboký pohled na jeden lidský život byl působivý a rámcově zapadl do nastoleného konceptu.

Přizvané romské autorky Eva Danišová a Květoslava Podhradská v úvodní diskusi zmínily, že historie romsky psané literatury má teprve padesát let. Cílem romsky psaného projevu je rozvíjení a udržení jazyka, jedná se v podstatě o obrozeneckou činnost. Středeční program pokračoval koncertem romské kapely a čtením romského aktivisty a hudebníka Patrika Bangy.

Setkání s romskými autorkami. (Foto: Martin Popelář)

Čtvrteční program byl v hlavním večerním programu orientován na menšinu řeckou. Než však Studio G přivítalo silnou česko–řeckou výpravu, odehrál se v Galerii výtvarného umění program odpolední. Ten přivítal polskou básnířku Joannu Oparek. Zkušená polská dramatička a básnířka seznámila obecenstvo se svou knihou Malé povinnosti. Tato mnohovrstevnatá a ze své podstaty dost těžko uchopitelná kniha se zaměřuje na sexuální násilí prováděné na ženách. Oparek zkoumá a současně ji fascinují příběhy tzv. dívek ze sklepa. Nechvalně známý rakouský trýznitel Josef Fritzl otevřel téma jakýchsi nechvalně známých celebrit. Pointa její knihy by se dala lehce shrnout tak, že zlo je přitažlivé.

Joanna Oparek. (Foto: Martin Popelář)

Tíživé texty nakonec odlehčil workshop pro děti s maďarským spisovatelem Bálintem Harcosem, kterému asistovaly české knihovnice Hanka a Tereza. Za vtipného potlesku a skandování: Ťuk, lusk, plesk! si na své přišly děti, ale také dospělí.

Z workshopu pro děti. (Foto: Martin Popelář)

S přesunem do divadelního prostoru nastal první pomyslný vrchol festivalu v podobě nepřehlédnutelných hlasů současné řecké poezie. Jmenovitě do Ostravy zavítaly Aristea Papelaxendru, Christina-Panajota Grammatikopulu a Antonis D. Skiathas. Christina, překladatelka, pedagožka a profesorka s německo-řeckými kořeny, dominovala celému večeru. Zajímavostí bylo, že Christinin dědeček se narodil v polském Valbřichu, který leží poblíž českých hranic. Publikum si získala svým uvedením v plynulé češtině a v neposlední řadě svou silnou poezií, kterou deklamovala a prožívala na jevišti jako antický herec. České autorky Simona Racková a Kateřina Rudčenková doplnily krásnou rodinnou sešlost. Všichni se pak po vydatném literárním setkání sešli u řeckých pochutin, které provoněly divadelní bar Studia G.

Christina-Panajota Grammatikopulu. (Foto: Martin Popelář)

Sváteční hudební mše proběhla v sakrálních prostorách ostravského Evangelického Kristova kostela. Vystoupil zde pěvecký sbor Adash s hostujícím zpěvákem Martinem Chodúrem, a to u příležitosti 85. výročí prvního evropského transportu Židů z Ostravy.

Z koncertu Martina Chodúra a sboru Adash. (Foto: Martin Popelář)

V pátečním programu zazářil maďarský excentrik, spisovatel a novinář v jedné osobě Zsolt Káczor. Ten četl a debatoval nad svou anarchistickou knihou Cikánský Mojžíš. Premisa knihy se opírala o nechvalný incident v novodobých maďarských dějinách, kdy bylo zabito náhodně vybraných šest lidí romského původu bez zjevných příčin. Káczor mluvil o svém neotřelém způsobu psaní, které záměrně nechával prostupovat účinky různých drog a halucinogenů.

Setkání se Zsoltem Káczorem. (Foto: Martin Popelář)

Zmiňme také, že program se svou cizokrajností obohatil bosenský básník Adin Ljuca. Ten mimochodem i s řeckou výpravou vystoupil v poslední festivalový den v nedalekém Frýdku-Místku v krásné Galerii Věž.