Hudební uhranutí, na jaké se nezapomíná. V Provoze hráli žesťoví metalisté Ottone Pesante, publikum jim nažhavila Kulma

Ostravský Provoz je velmi specifický klub, který na vás doslova dýchne čímsi bytostně lidským. Atmosféra starých zdi, zvláštní odlesky světla a tmy…. a málo míst k sezení, protože tenhle klub rozhodně není o nějakém snobském posedávání a planém řečnění. Tady se žije jinak. Tady se prochází, objímá, pije, zpívá, řve i recituje. Tady jeviště někdy i splývá s hledištěm, tady to zkrátka žije a pulsuje zcela svobodně a po svém.

Je sobota 19. října. 2024 a začíná koncert ostravské kapely Kulma. Toto svébytné hudební těleso vzniklo již v roce 2008 a v jeho hudbě se mísi styly crust, hardcore a punk. Koncert Kulmy byl dravý, energický a velmi rychlý.

Z koncertu kapely Kulma. (Foto: Aleš Honus)

Během dvaceti minut kapela představila dvanáct krátkých a úderných písní, z nichž některé evokovaly ranou tvorbu legendární kapely Napalm Death.. Došlo i na vyložené „hity“ kapely jakými jsou Una Bestia a Morytáty. Zpěv Marty Pilařové, mimo jiné rozhlasové novinářky, připomínal hromobití nebo utržený řetěz, který ve vichřici mlatí do železných zdí. Dalším velikým plusem a oživením byly její výsostné divadelní grimasy a pohyb celého těla.

Z koncertu kapely Kulma. (Foto: Aleš Honus)

Zpěvačka muziku bytostně přožívala celým svým tělem a její kontakt s publikem byl fascinující a úžasný. Marta větší část koncertu neodezpívala po boku kapely, ale doslova se nořila do publika a splývala s lesem živých bytostí v jeden celek. Skvělý zážitek.

Z koncertu kapely Kulma. (Foto: Aleš Honus)

Po třiceti minutách pauzy a krátkém zvučení se na scéně zjevila apokalypsa žesťových nástrojů a bicích. Italská kapela Ottone Pesante, v překladu těžká mosaz, působí na hudební scéně již několik let a na svém kontě má jedno EP a čtyři alba. Jejich hudbu lze označit jako avantgarde metal, experimental metal, industrial metal s prvky jazz fusion i vážné hudby. Jejich nové a v pořadí čtvrté album s názvem Scrolls of War vyšlo den před jejich ostravským koncertem, tedy v pátek 18. října 2024. V Provozu si lidé mohli toto album hned pořídit.

Ottone Pesante. (Foto: Ales Honus)

A právě nové album kapela představila i živě, během koncertu z něj zazněly písně Late Bronze Age Colapse, Sons of Darkness Against Songs of Shit, Slaughter of Salins a jiné. Italové hráli s obrovským nasazením a okamžitě vtáhli publikum do hry, takže člověku šel doslova mráz po zádech a místy také, což je v tomto žánru velmi zvláštní, mohl posluchač zažit určitý druh radosti. Jakási burácivá jasavost, když píseň dosáhla svého vrcholu a vymanila se z žesťové mlhy a mračen, se dotkla snad každého citlivého srdce.

Ottone Pesante. (Foto: Ales Honus)

Každá skladba měla svou pevnou a zajímavě se rozevírající a zavírající strukturu. Tři nástroje byly spolu neustále v kontaktu, jakoby spolu hovořily, doplňovaly se navzájem, mlčely, nabíraly dech, křičely… Trumpeta, trombon a bicí, tři zcela odlišné hudební nástroje, a přece v té disharmonii a kakofonii bylo i jakési souznění.

Z koncertu Ottone Pesante. (Foto: Ales Honus)

Jsou kapely, které dělají hudbu jinak a posouvají hranice i v metalu a undergroundu zase někam jinam do svébytných hudebních útvarů, keré ve vás mohou třeba evokovat obrazy italské krajiny z období renesance anebo výkřiky surrealismu a futurismu a další zvláštní představy.V případě Ottone Pesante to platí na sto procent, muzikanti ze sebe vydali vše a pot z nich tekl proudem a stekal po mosazi na podlahu a tam se vpíjel hluboko až někam do ostravských šachet a štol. Bylo to hudební uhranutí, na jaké se jen tak nezapomíná.

Také atmosféra v publiku byla skvělá, jen mě trochu mrzí, že na takovou kapelu, která hraje na velkých festivalech, například na Brutal Assault, a koncertuje v Německu, Polsku, Belgii, Nizozemí a v dalších zemích, přišlo v Ostravě jen několik desítek lidí. Ale to už by bylo na jinou debatu.

Velký dík pořadatelům za skvělý večer, hudbě zdar a Provozu také!