Zpěvák a bubeník kapely Verpa Dalibor Figura: Nové album chceme pokřtít v příštím roce

Pamatuješ si na úplné počátky vaší kapely? 

Začátky kapely si samozřejmě nepamatuji. Kluci jsou o pár let starší než já a v době jejich začátků jsem se ještě pilně snažil nebýt darebákem na místní základní škole. A o tom, že bych někdy hrál v kapele, jsem jen ve skrytu duše nevědomky toužil. Verpu jsem registroval tak nějak obecně, protože patřila k jedněm z mála kapel, které v našem regionu byly aktivní. Zaznamenal jsem ji více až začátkem 90. let, kdy se spolupodílela na organizaci festivalu s názvem Jeepers Creepers, který se koná s přestávkami do dnešních dnů, a věřím, že se na jeho organizaci bude nadále podílet i v příštích letech. Nejmarkantněji jsem ji však začal vnímat  na koncertě v Dolní Lutyni v tehdejším rockovém klubu Madness, který se stal ve své době téměř kultovním v dané lokalitě a kde se scházeli metalisti z celého širokého okolí. Zcela jistě na něj pamětníci vzpomínají především díky jednomu z  nejúspěšnějších ročníku Jeepers Creepers,  který měl v 90. letech téměř mezinárodní dosah. Bylo to v roce 1993, kdy na tento festival dorazily hvězdy jako Agathocles, Yuppiside, Shelter a další. Z této akce dokonce existuje na Youtube i osmidílný amatérský videozáznam, což je na tehdejší dobu unikum.

V roce 1999 se původní Verpa rozpadla a vrátila se na scénu až v roce 2020, kdy nahrála své debutové album, ale v roce 2020 přichází další zvrat a kapela se loučí se zpěvákem a bubeníkem. Teprve v roce 2022 je sestava kompletní a vrhá se na novou tvorbu. Tehdy jsi vstoupil do kapely jako nový bubeník a zpěvák. Kdo ti tehdy hodil lano do kapely?

Byla to čirá náhoda. V té době jsem měl od hraní delší pauzu a zvažoval jsem zda znova vůbec ještě začnu hrát. Narazil na inzerát, že kapela Verpa hledá bubeníka. Vůbec jsem neměl tušení, že stále existují, a upřímně jsem tomu nedával moc velkou šanci, protože jejich hudba, co jsem znal z 90. let, nebyla tím, co by mně úplně bavilo dělat. Ale to, že je to kapela z velmi těsné blízkosti od mého bydliště, byl pro mne jeden z hlavních důvodů, proč odpovědět.  Zároveň  jsem byl ale také zvědavý, kdo se vlastně dnes za onou kultovní Verpou z devadesátek  skrývá a co vlastně dnes hrají, tak jsem odpověděl.

No a  ono to tak nakonec nějak vyšlo, že jsem s nimi již skoro třetím rokem a hudbu  formujeme směrem, který vyhovuje i mně. Původně jsem samozřejmě šel pouze na post bubeníka. Až postupem času, kdy se nám nepodařilo najít adekvátního zpěváka, jsme nějak dospěli k závěru, že bych se měl ujmout i zpěvu, protože jsem s ním měl zkušenosti z předchozí kapely, kde jsem s bicíma také zpíval kvůli absenci vhodného zpěváka. Osobně však stále preferuji předat zpěv  někomu schopnějšímu, než jsem já. Takže má-li někdo odvahu a čte Ostravan, ať se nebojí a ozve se nám.

Vaše nová tvorba je na hranici mezi trash metalem a death metalem. Oba tyto hudební styly jsou mi velmi blízké. Můžeš prozradit, které kapely jsou zdrojem vaší inspirace?

Nelze asi hovořit o konkrétních kapelách. Každý z nás poslouchá široké spektrum hudby. Od rocku, jazzu přes funky až po blíže neidentifikovatelné hudební směry a konče místními zábavovými hudebními polobohy, které uctíváme zvláště za vlahých letních nocí diskutujíce u sklenky piva o rozporuplnosti a absurditě vynaloženého výkonu a úsilí v porovnání s dosaženým výsledkem. Takže nás ovlivňuje téměř vše. Nicméně tvorba asi vychází především z toho, co je všem nejblíže. Tvoříme přímočaře bez nějakých moderních kudlinek nebo toho, co je dnes moderní a co je „trendy“. Nemáme ambice nikoho technicky oslňovat. Být technicky na stejné úrovni jako dnešní mladí muzikanti bychom ani při každodenním pravidelném cvičení do konce svých životů nestihli. To, co děláme, děláme srdcem. A děláme pouze to, co se líbí nám. Pokud se to bude líbit i někomu jinému, je to pro nás úspěch. A bonus k tomu je to, aby alespoň části našich skladeb si lidé dokázali s námi třeba zanotovat. Náš největší cíl je, aby si  lidé dokázali naši písničku zahrát na „španělku“ u táboráku. Což je jediný  faktor, který při tvorbě zohledňujeme.

O čem jsou vaše nové písně?

Nic hlubokého v textech určite již nemám potřebu sdělovat narozdíl od dob, kdy jsem působil v předchozích kapelách a texty byly pro mne velmi důležitým prvkem. Důležitost nyní kladu především na frázování a rytmiku vokálního projevu. Obsah je již druhořadý. Proto jsou to vesměs vždy jen pozitivně laděné slátaniny a občas třeba i s jednoduchým příběhem nebo ironickou nadsázkou. Nic v nich není myšleno smrtelně vážně nebo seriózně. Někdy se jedná o jednoduché metafory lidských pocitů a obyčejných témat např. pro nás aktualní téma „stárnutí“. V textech se také objevují prvky lidského chování, přetvářky, lži, samolibosti,  povýšenectví a závisti nebo zbytečných, avšak v dnešní době stále častějších projevů násilí a zloby.

V nemalé míře se však také jedná o na první pohled neviditelné pocty starším kapelám. Často jsou užity i aluze na jejich texty nebo názvy alb ve spojení s jemnými slovními hříčkami jako např. UltiMate Satan (Deicide) nebo skladba  Cataclysmasorcery (Kataklysm a deska Sorcery), Deislamization (Dechristianize od Vital Remains).

Můžeš nám nějak přiblížit proces tvorby v kapele? Kdo se podílí na tvorbě nových písní?

Jak je asi zjevné, tak oproti předchozí tvorbě jsme udělali celkem zásadní změnu, která je vnímána alepoň dle ohlasů na singl Zalagoran Zalakaros velmi pozitivně. Texty jsou poprvé v histori Verpy v angličtině. Angličtina se mi lépe frázuje a prostě ji mám raději než česky zpívané texty. A osobně mám pocit, že by se k současnému stylu hudby, co děláme, ani nehodily. Již to není ten původní heavy/thrash, ale směřujeme více k oldschool death metalu a v nejnovějších věcech i také stále častěji k blackovým prvkům. Vše vzniká hlavně při společných jamech s kytaristou Michalem, který je hlavním tvůrcem a jak on sám říká, jeho nápady vznikají hlavně podle toho, s jakým bubeníkem hraje. Takže tvorba probíhá při vzájemné inspiraci nás dvou, kdy tvoříme kostru, na kterou se pak nabalí to ostatní. Vše se pak často i upraví a zaranžuje tak, ať má skladba smysluplnou strukturu, vývoj a vyvrcholení.

V září vám vyšel nový klip k písní Zalagoran Zalakaros. Kdo je jeho autorem?

Klip jsme potřebovali udělat velmi rychle a co nejlevněji, abychom se mohli co nejdříve prezentovat novým materiálem. Takže rychlé a relativně snadné řešení se v dnešní době rovná lyrics videu. Tak jsem se toho ujal já i přesto, že jsem naprostý amatér a je to moje prvotina. Vím, že klip  není ideální a je z něj cítit nezkušenost. Ale docela jsem se u jeho tvorby bavil a naučil dost nových věcí.  Jak je zřejmé, část grafiky je tvořena přes umělou inteligenci. Byť je to pro mne jako člověka, co celý život maluje a kreslí, relativně smutné, ale v dnešní době je jednodušší a rychlejší využít těchto možností než se spoléhat na umělce. Nejsem z toho nadšený, ale ani tuto možnost nezatracuji. V dobách minulých, kdy jsem tvořil obaly na CD, jsem nejprve musel hlavní motiv namalovat nebo si jej od někoho nechat vytvořit, vyretušovat a teprve nasázet do tisku. Vše trvalo velmi dlouho a bylo velmi pracné a v mnoha případech i nedoceněné. Nyní jsme šli cestou maximální efektivity a nejmenšího odporu. Příští klip již asi bude tvořen standardní cestou, tedy bude to oficiální klip se vším všudy. Zda jej budeme dělat opět jako low cost řešení, nebo se obrátíme na nějaké profíky, uvidíme.

Na vašich stránkách jsem objevil informaci, že postupně vyjdou další písně z připravovaného alba v podobě klipů na Youtube. Kdy se tedy můžeme těšit na váš další klip?

Předpoklad je začátek příštího roku. Uvidíme jak to bude s finálním masteringem a mixem. A samozřejmě také s natáčením samotného klipu, protože zvažujeme, do jaké lokace klip zasadit. Takže spíše očekávám, že by mohl být uveden nejdříve na jaře 2025.

Chystáte ještě nějaké koncerty v tomto roce? Kde všude vás lidé mohou vidět naživo?

V tomto roce nás čekají naše první koncerty v současné sestavě. Prozatím pouze dva v listopadu, a to v Bohumíně a v Břeclavi.

V roce 2025 oslaví Verpa 40 let existence. Součastí této oslavy bude i vaše nové album. Kde ho představíte? Chystáte nějaký speciální křest přímo v Bohumíně nebo v Ostravě?

Toto ješte zvažujeme. Je vůbec otázkou, zda takovýto věk by měla kapela, která stojí opět na začátku, vůbec slavit. Album bychom však rádi pokřtili. Přeci jen to bude jeden z těch významných milníků v historii Verpy.  Pokud se k tomu rozhodneme,  Ostrava bude zřejmě první volbou. Přeci jen je lépe dostupná pro lidi a i vhodných prostorů je daleko více než v Bohumíně.  Na druhou stranu v Bohumíně je jistota, že návštěvnost bude velmi dobrá. Nechci předbíhat a ještě jsme to ani s kluky neprobírali, ale bylo by fajn, pokud bychom křest mohli udělat například v Barráku. Pokud by to nevyšlo z jakéhokoliv důvodu, tak zkusíme Rokáč v Jablunkově, který je taky výborný, ale pro některé lidi již hůře dostupný.