Ředitelka festivalu Hudební současnost Marcela Kysová: Koncerty koncipujeme tak, aby si každý našel, co je mu blízké

Po sérii úspěšných jarních koncertů připravilo Tvůrčí centrum Ostrava podzimní část festivalu Hudební současnost. Ten začne už v neděli 13. října v Koncertním sále Fakulty umění koncertem dechového orchestru Májovák. Jak vznikala dramaturgie tohoto koncertu a na co se můžou návštěvníci těšit?

Už od začátku jsme dramaturgii koncertu koncipovali jako malou přehlídku nejen současných žijících, ale také starších ostravských autorů v zájmu prezentace všeho, co se v průběhu těch padesáti let na Hudební současnosti hrálo. Tvůrčí centrum Ostrava se vždy snažilo podporovat dechové orchestry svojí progresivní tvorbou a spolupracovalo s dechovými orchestry v kraji. Proto nám přišlo logické v rámci 50. výročí zařadit koncert s dechovým orchestrem. Májovák byla jednoznačná volba i z toho pohledu, že je to už etablovaný orchestr, který se skládá z profesionálních hráčů z ostravských divadel či filharmonie. Navíc je jeho novým dirigentem Filip Urban, který s Hudební současností intenzivně spolupracuje.

Ve stejný den představí festival také večer opavských skladatelů v opavské Knihovně Petra Bezruče. Není trochu škoda pořádat dva koncerty ve stejnou dobu?

Bohužel termíny se nám sešly kvůli tomu, že jsme původní zářijový termín museli vzhledem k povodním v Opavě zrušit a přesunout na nejbližší možný termín vyhovující zúčastněným interpretům. Na druhou stranu počítáme i s „opavským publikem“. Naší snahou je dostávat soudobou hudbu i mimo Ostravu, a proto v posledních letech navazujeme spolupráci s novými institucemi v kraji. Pořádáním koncertů soudobé hudby seznamujeme běžné posluchače i s touto hudbou. Koncert Opava hudební je navíc realizován ve spolupráci s festivalem Bezručova Opava. Přijde mi logické spojovat síly a sjednocovat i posluchačské základny dvou organizací.

Festival během následujících dvou měsíců nabídne nejen řadu koncertů, ale bude představena i nová kniha mapující poslední půlstoletí vývoje ostravské artificiální hudby. O knize ani o jejích autorech jsem nikde nenašel žádné informace. Můžete říct, kdo je jejím autorem a jak kniha vznikala?

Chystaná publikace je společným dílem autorů Karla Steinmetze (významného ostravského muzikologa), Milana Báchorka (bývalého předsedy Tvůrčího centra Ostrava), Pavla Nesita (člena výboru Tvůrčího centra Ostrava), Markéty Dvořákové (ostravské skladatelky) a Iva Moryse (člena Tvůrčího centra Ostrava). Kniha mapuje celých 50 ročníků Hudební současnosti. Čtenář se dozví kontext kulturní situace v době vzniku této přehlídky, postupně jsou popsána jednotlivá období, která zahrnují ročníky a dramaturgické koncepce. Samostatná kapitola je věnována dnes již mezinárodní skladatelské soutěži Generace, která dlouhá léta fungovala v rámci této instituce. Zajímavou součástí knihy je rozsáhlá vzpomínková část, ve které osobnosti spjaté s Hudební současnosti vyjadřují svůj vztah k festivalu i názory a přání do dalších úspěšných let. Publikace je doplněna fotografiemi z koncertů nebo také vzory plakátů a brožur.

Pojďme k dalším koncertům. Velmi ambiciózně vypadá koncert s názvem Ostravské stopy, který se bude konat 28. listopadu ve spolupráci s Janáčkovou filharmonií. Zazní na něm devět nových skladeb napsaný speciálně pro tuto příležitost. Jaké bylo zadání pro skladatele a podle jakého klíče jste oslovovali autory?

Koncert Ostravské stopy s Janáčkovou filharmonii Ostrava byl jednou z jasných vizí dramaturgie 50. ročníku. Koncert připravujeme už více než rok a intenzivně na něm pracovali obzvláště naši hudební skladatelé, členové sdružení Tvůrčí centrum, které festival pořádá. Inspirace Ostravou jako městem samotným je ústředním tématem tohoto speciálního orchestrálního koncertu, kterým vyvrcholí 50. ročník našeho festivalu. A jaká ostravská témata zhudebnili ostravští tvůrci? Jsou to například Svinovské mosty, Fifejdy, Poruba, Bělský les, Zábřeh, Poruba nebo taky Moravská Ostrava či Ostrava v kontextu hornické minulosti. Představí se celkem deset autorů napříč všemi generacemi. Devět orchestrálních premiér v rámci jednoho koncertu je unikátem nejen v regionálním, ale i v celostátním měřítku. Máme radost ze spolupráce s Janáčkovou filharmonií, která byla i v minulosti s naším festivalem vždy spřízněná a které si velmi vážíme.

Dalším zajímavým bodem festivalu bude projekt Notesánek. Jde o hudební pohádku Simony Mrázové o klukovi, který ujídal noty písničkám, což je bezesporu docela zajímavá zápletka. Můžete o této pohádce říct více?

Dětský projet Notesánek připravujeme s týmem, který pro náš festival realizoval dětská představení i v předchozích letech. Hudební pohádka určena pro rodiny s dětmi na motivy známé pohádky o Otesánkovi a proběhne 20. října od 15 hodin Domě kultury Poklad Ostrava Poruba. Našemu Notesánkovi zachutnají noty známých písniček a pomalu je začne ujídat. Budeme potřebovat co nejvíce dětí, které nám pomůžou písničky zachránit. Autorkou libreta je ostravská zpěvačka a pedagožka Fakulty umění Simona Mrázová, která si v opeře rovněž zazpívá roli maminky. O hudební podobu se autorsky postaral ostravský dirigent a aranžér Tomáš Stanček, který také společně s režisérem Davidem Křížem tento projekt umělecky připravil. V pohádce zazpívají malí zpěváci z Operního studia Bystrouška ze ZUŠ Ostrava–Poruba, která se rovněž partnersky na představení podílí.

Zaujalo mne, že jeden z koncertů se uskuteční v prostorách Ostravice-Textilie. Čí to byl nápad?

Bývalý obchodní dům Ostravica-Textilia, který se po rekonstrukci otevírá pod značkou Boutique Business Inkubátor Ostravica, nás oslovil hlavně proto, že se jedná o lehce alternativní prostor vhodný pro koncerty soudobé hudby. Na koncertě s názvem Diferent But 2gether si návštěvníci budou moci poslechnout nejen experimentální klasickou hudbu s živou elektronikou v podání Modern Tria Ostrava a uznávaných polských umělců, ale také se podívat na nové prostory bývalé Textilie prostřednictvím komentované prohlídky, kterou nabízíme v ceně vstupenky.

Na vašich webových stránkách píšete, že vaší hlavní snahou je otvírat možnosti k pochopení soudobého umění nejen úzkému okruhu zasvěcených posluchačů, ale širokému okruhu lidí se zájmem o hudbu a umění všeobecně. Je to i hlavní dramaturgický klíč letošních koncertů? A který z nich byste doporučila zájemcům pro nejvhodnější seznámení se soudobou hudbou?

Naším posláním je prezentovat soudobou hudbu ve všech podobách, formách a pro všechny typy posluchačů a o to se snažíme v rámci všech našich akcí. Je těžké říct, který koncert je nejvhodnější pro seznámení se se soudobou hudbou. Koncipujeme koncerty tak, aby si každý posluchač našel v každém projektu, co mu bude blízké a co ho osloví, nezávisle na obsazení, autorech, skladbách nebo prostorách, ve kterých se koncerty realizují.

Na které body festivalu byste ještě ráda upozornila?

Určitě na naše kurzy. Letos již po osmé pod festivalem v rámci doprovodného programu nabízíme širokou škálu kurzů. Největší přesah mají rozhodně mezinárodní skladatelsko-improvizační akordeonové kurzy Musicollage. Kurzy nám umožní představit široké vrstvě zájemců základy kreativního myšlení a improvizačních či skladatelských technik, které pak mohou dále sami rozvíjet. Interaktivní kurzy Kreativní improvizace jsou naší reakcí na širokou a dlouhodobě proklamovanou potřebu odborně vedených kurzů zaměřených na prevenci a řešení problému syndromu vyhoření, na problematiku trémy nebo na oblast rozvíjení tvůrčího myšlení. Naše Tvůrčí dílny učí děti neobvyklým způsobem objevovat pestré možnosti zvuků, zvukové možnosti svého těla, hlasu i objektů z běžného života. Jednoduché hudební nástroje, které dostanou k dispozici, pomáhají stimulovat dětskou kreativitu, koncentraci a přispívají ke vzájemné spolupráci. Cílem těchto dílen je dát dětem možnost svobodně se vyjadřovat, a tím je přivést k jinému slyšení, naslouchání, otevřenějšímu myšlení, vnímání sebe sama, světa, zvuků i hudby okolo nás.

Nedávno jste navázali poměrně úzkou spolupráci s polskými a slovenskými skladateli, výsledkem byl projekt The Sound of Diversity. S jakým zájmem se koncerty tohoto projektu setkaly? Jak je zpětně hodnotíte?

Projekt Sounds of Diversity se i přesto, že je novým projektem, v ostravských kulturních vodách zapsal velmi dobře a s velmi uspokojivou návštěvností ve všech partnerských zemích, kde byl realizován. Díky Sounds of Diversity jsme rozšířili spolupráci s výraznými umělci ze Slovenska, Polska a nově také Maďarska. Je důležité tyto vazby mezi státy tzv. Visegrádské čtyřky, jejichž kultury byly v minulosti úzce propojeny, dále rozvíjet. Tento projekt, umělecký postavený na kulturní rozmanitosti a pestrosti, k tomu přímo vybízí. Založili jsme nový ansámbl z hráčů a hráček zastupujících tři státy, který pak celý projekt postupně představil v Ostravě, Katovicích a Žilině. Možnost intenzivní společné práce a současně také opakovaného provedení pro různé publikum zahrnující interaktivní účast diváků nám dalo skvělou zpětnou vazbu a umocnilo naše přesvědčení, že takový formát určitě má smysl a je přínosem jak pro posluchače, tak pro umělce samotné.

Chystáte na příští rok něco podobného?

I když vrcholí hlavní část oslav 50. výročí Hudební současnosti, my již intenzivně připravujeme Sounds of Diverstity 2025. Jak jsem již naznačila, novinkou druhého ročníku bude rozšíření a navázání partnerské spolupráce s prestižním ansámblem soudobé hudby v Maďarsku UMZE. Jsme také hrdí na to, že účast v projektu potvrdil i významný polský dirigent Szymon Bywalec. Pod jeho taktovkou nastuduje 16 hudebníků ze čtyř zemí V4 světové premiéry skladeb napsaných na zakázku festivalu. Novým elementem umocňujícím snahy organizátorů o zpřístupnění soudobé hudby posluchačům bude kromě interakce s diváky také úzké propojení s taneční složkou. Celková koncepce a jednotné téma, které ještě nyní neprozradím, umožní všem zúčastněným a zejména skladatelům podílet se na formě a tvaru společně v týmu a současně si zachovat svou identitu. Myslím, že se diváci společně s námi mohou již nyní těšit na výsledný tvar premiérovaného představení, které je plánované na březen 2025.