Organizování koncertů mě naučilo jednat s lidmi a nacházet kompromisy, říká Robert Mašír, jeden z pořadatelů Folk Metal Pilgrims

Jednoduchá a zároveň složitá otázka na úvod. Proč by měl hudební fanoušek navštívit v konkurenci jiných akcí letošní Folk Metal Pilgrims?

Na našich akcích máme vždy skvělou medovinu jako welcome drink. Když to jde, tak i vlastní pivo, jelikož jeden z organizátorů je certifikovaný sládek. A co se týče hudby? Držíme politiku, že nezveme kapely, které v okolí 150 kilometrů hrály v posledním roce. Takže je téměř vždy jisté, že návštěvníci uvidí kapely, které se tu neobjevují často. Taky se snažíme naše portfolio zvaných kapel rozšiřovat. Jen je to náročné, protože nemáme sponzory a vše dotujeme z vlastní kapsy a taky se snažíme držet cenu lístků co nejníž, aby mohli přijít i studenti nebo aby návštěvníci měli i na pivo. Snažíme se každý rok najít co největší rovnováhu.

Každopádně platí, že většina lidí sází na jistoty, nechce moc objevovat, preferují to, co už znají, a vše nové je pro ně rušivé, tedy nepřijatelné.  Jak z této situace ven? 

To je pravda, například na Necro Metal Pilgrims v tomto problém moc nemáme, protože o kapely, které hrají opravdu ty tvrdé žánry, není nouze, ať už v České republice, nebo v zahraničí. Mít každý rok jinou sestavu u Folk Metal Pilgrims je kapku větší výzva, ale věřím, že se nám to daří. Letos poprvé saháme i mimo tradiční země, což jsou pro nás Slovensko, Polsko a Česko. Pozvali jsme úžasnou kapelu z Lotyšska Varang Nord, která v roce 2019 vyhrála Wacken Band Battle a také na tomto festivalu vystupovala.

Ještě by se našel nějaký poznávací znak vašich akcí?

Taky preferujeme kapely, které když už zveme znovu, měly by mít novou tvorbu a nehrát stále to samé. Ačkoliv jednou se nám stalo, že nám headliner odpadl a museli jsme pozvat Achsar opakovaně, byť nic nového neměli. Nicméně Achsar mají tak specifické charisma, že fanoušci na ně chodí stále, protože jejich upřímná charismatická show s borovičkou nemá chybu a naši návštěvníci si na ně vždy skvěle zapaří.

Je letošní příprava festivalu v něčem jiná v porovnání s předchozími roky? 

Letos poprvé řešíme pozvání kapely z Lotyšska, která má zkušenosti s velkou akcí jako je Wacken. Koordinačně sladit časy příjezdu, zvukovky, přípravy pódia a podobně pro nás bude trochu větší výzva, ale věřím, že to zvládneme. Přípravu větší produkce jsme si už natrénovali s kapelou Lyrre, která u nás taky byla, a u té jsme měli tolik požadavků, že jsme je připravovali asi dvě hodiny.

Obecně které aspekty rozhodují o tom, že danou kapelu pozvete?

Samozřejmě to, jestli se nám líbí, jak jsou aktivní a mimo jiné taky cena. Pro nás je to často o tom, abychom vyjednali s kapelou oboustranně výhodné podmínky. Jak jsem již řekl, vše financujeme sami, a tak si nemůžeme dovolit utrácet za kapelu výrazné množství financí, pokud nemáme pocit, že na ně přijde hodně lidí.

To samozřejmě má svou logiku…

Nechci jmenovat, ale pokud kapela z druhé strany republiky chce velkou částku a nehraje nějak aktivně v okolí, tak tu nemá fanoušky, kteří by na ni přišli, a tak jsme my ti, kteří před akcí musí investovat čas a peníze do propagace kapely v rámci naší akce, aby na ni přišlo co nejvíce lidí. To nám samozřejmě nevadí, ale snažíme se na to konto najít s kapelou nějaké společné východisko. V rámci Necro Metal Pilgrims většinou není vůbec problém takový kompromis vyjednat, ale v rámci folkových kapel to může být oříšek. Jde o to, že takové kapely hrají často i na nějakých městských a obecních akcích, které sponzoruje město nebo kraj, a tak si tam můžou říct o větší honorář a moc se jim nechce jít s cenou dolů. Ale abych to zkrátil, osobní preference nehrají tak často takovou roli, roli hrají spíše finanční kompromisy.

Už jsme několikrát zmínili, že kromě Folk Metal Pilgrims organizujete také Necro Metal Pilgrims. Co děláte v průběhu roku pro to, aby obě akce metaloví fanoušci vedli v patrnosti?

Snažíme se být aktivní na sociálních sítích, ať už v osobní rovině, nebo vyloženě na facebookovém profilu nebo instagramu Metal Pilgrims. Nejvíc však pomáhá osobní kontakt. Nevěřil bys, kolik lidí se mimoděk na nějakém koncertě zmíní o naší akci a je skvělé jim říct „to dělám já s kámoši.“ Pak na to naváže konverzace a ti lidé se pak o to raději ukážou a o to raději utrousí slovo o naší akci.

Chcete v obou případech zůstat u jednodenních akcí, nebo máte i ambice zkusit i vícedenní festivalové projekty?  

Ambice na vícedenní akci nebo menší open air jsou, už dlouhá léta. Ale prozatím na to nejsou časové možnosti ani ty finanční. Je to zatím náš dlouhodobý sen, ale určitě bychom rádi něco takového uskutečnili.

Co v současnosti vidíš jako hlavní motivaci, že Folk Metal Pilgrims a  Necro Metal Pilgrims organizujete? 

Stále nás drží prvotní idea celého Metal Pilgrims už od založení. Tedy dávat prostor menším kapelám za podpory těch větších a pomoci jim najít nové fanoušky a dát jim pocit z kvalitní akce. Bonusový efekt, kterého jsme si všimli, jsou výměnné koncerty mezi českými, polskými a slovenskými kapelami, které se v zákulisí bez našeho zásahu domlouvají. Takže díky tomu vzniká i krásná mezinárodní spolupráce a české kapely mohou šířit vlastní tvorbu v blízkém zahraničí.

To je chvályhodné…

Celý koncept je samozřejmě zaměřen na to, že naši návštěvníci a fanoušci dostanou kvalitní profesionálně zařízenou akci, včetně pár bonusů. Například na posledním Folk Metal Pilgrims jsme dávali pivo zdarma těm, kteří přišli oblečení v nějakém kostýmu, který by byl tematicky spjat s folkem. Další věc, na které si dáváme záležet, je co největší maximální pohodlí pro kapely. Tedy, že dostanou plný sál lidí, kvalitního zvukaře, skvělé zázemí a obecně se k nim chováme, jako kdyby byly na velkém festivalu. Snažíme se, aby kapely věděly, že si jich vážíme, takže jejich členové nezůstanou hladoví, bez peněz a ani bez ubytování, pokud o něj mají zájem.

Co tě organizování koncertů naučilo a využíváte i v osobním životě? 

Jednat s lidmi. To je asi největší bonus toho všeho, který se překlopil do osobního i profesionálního života. Umět vyjednávat, najít kompromisy.

Máš pocit, že i v metalové komunitě je stále více fanoušků, které uspokojí poslouchaní hudby prostřednictvím Spotify, YouTube atd., než aby navštívili koncert své oblíbené kapely? 

Hm, to nedovedu říct. Na naše akce chodí, dovolím si říct, dost lidí a vidím tam i mladé mezi 17 a 20 lety, kteří stojí před pódiem a mávají řepou nebo jsou v kotli. Myslím si, že vždy byli lidi, kteří na koncerty nechodili a preferovali poslech doma.

Na druhé straně je pravda, že i na metalových koncertech si stále více fanoušků nahrává vystoupení kapel na mobilní telefony místo, aby si užívali samotný koncert. Máš pro to pochopení?  

Pochopení pro to mám, nevadí mi to. Sám si občas pro účely propagace Metal Pilgrims něco nahraju. Ale dovede nasrat, když seš v publiku a před tebou někdo drží telefon ve tvém zorném poli neustále nad hlavou. Nevadí mi chvilkové nahrávání, vytáčí mě, když někdo drží telefon celou dobu a zavazí ostatním. To je dost bezohledné.

Mimochodem mění se tvůj přístup k hudbě? 

Můj přístup k hudbě je stále stejný. Miluju metal a vše s ním spojené (smích)… Ale je fakt, že mě nikdy neoslovil český bigbít a vždy sem tíhnul spíš k melodickému deathu nebo právě tomu folk metalu. Poslední dobou ujíždím na atmosférickém black metalu.

Jak by ses se chtěl cítit, když dohraje poslední kapela letošních Folk Metal Pilgrims?

Tak jako každý rok. Spokojený s tím, že jsme odvedli dobrou organizační práci. Vidět šťastné výrazy návštěvníků, ale taky kapel. Když vidím, že si to všichni užili, není lepšího pocitu. Díky tomu to děláme skoro deset let.