Ředitelka divadelní přehlídky Bez hranic: Čeká nás symbolické propojení dvou měst a dvou divadel, oddělených od sebe jen řekou

Kde všude se bude odehrávat letošní 33. ročník?

V rámci hlavního programu máme patnáct představení. Všechna se samozřejmě nevejdou do krásné a historické budovy Divadla Adama Mickiewicze v polském Cieszyně, takže musíme hrát i někde jinde. A protože budova Těšínského divadla je v rekonstrukci, a nám velmi chybí tamní prostor včetně scény Bajka, tak jsme museli být kreativní a najít jiné prostory, ve kterých se dá hrát. Na české straně hrajeme například v prostorách Kulturního a společenského střediska Střelnice, kde diváci uvidí pražské Divadlo pod Palmovkou s komedií Žena filmového kritika, určitě jeden z vrcholů festivalu.

Mohu potvrdit, viděl jsem na festivalu Dream Fatory, a bylo to skvělé.

Ano, také jsme tuto inscenaci viděli v Ostravě a hned jsme věděli, že ji chceme i v programu našeho festivalu, aby si ji mohli užít i naši diváci, kteří jsou již velmi dobře obeznámeni s tvorbou režiséra a herce Tomáše Dianišky. Navíc oba vystupující aktéři, tedy Barbora Kubátová i Jakub Albrecht, si za své herecké výkony v inscenaci vysloužili širší nominaci na Cenu Thálie. Zde bych ještě ráda upozornila, že Barbora Kubátová vystoupí na našem festivalu letos hned dvakrát. Kromě zmíněné inscenace si ji diváci budou moci užít v kabaretu nejen pro děti Franz a kavka, který nastudovala se svou sestrou Anežkou nejen pro dětské publikum v pražském Divadle Na zábradlí. A za roli v tomto kabaretu se ocitla dokonce v úzké nominaci na Cenu Thálie za loutkové divadlo.

Pojďme nyní k dalším zajímavým prostorům, kde hrajete.

Rádi se vracíme do někdejšího klubu PZKO, dávné těšínské synagogy, která nám organizátorům a vlastně i divákům velmi učarovala svým specifickým geniem loci. Zde nás čekají dvě představení z původně plánovaných tří. Premiérové představení uměleckého projektu, označovaného jako performance/koncert Polska:Česko. Sound Match, se již několik měsíců připravuje s obyvateli a obyvatelkami Cieszyna a Českého Těšína v rámci evropského projektu B-Shapes o životě v příhraničních městech umělkyně Zorka Wollny. Do prostor synagogy tematicky skvěle zapadá také monodrama polského autora Mariusze Urbanka Alma Rosé. Před diváky díky nevšednímu zpracování ožije životní příběh rakouské houslistky, která se z nejslavnějších evropských pódií ocitla během druhé světové války v koncentračním táboře Auschwitz, kde dirigovala orchestr. Na divadelních prknech její příběh zhmotňuje jedinečná herečka Sarah Haváčová, kterou doprovází ženský smyčcový kvartet.

A to třetí představení, které se zde mělo uskutečnit, je které?

Pozvání na festival původně přijal jeden z nejmladších slovenských divadelních souborů Divadlo bez masky. Společně s Národním slovenským divadlem v Bratislavě připravují inscenaci Falešná nota, v níž se na jevišti potkávají Milan Kňažko a Emil Horváth. Bohužel premiéra inscenace byla přesunuta na pozdější termín, a tudíž se u nás její repríza nemůže uskutečnit.

Jsou ještě nějaké další prostory, které ožijí divadlem?

Pravidelně hrajeme v literární kavárně a čítárně Avion, kterou spravuje Městská knihovna Český Těšín. Tady si budou moci diváci bezplatně užít nevšedně zpracovanou pohádku Červená Karkulka v provedení světově proslulého Divadla Drak z Hradce Králové. Pohádka je hrána v češtině a ukrajinštině, takže budeme moc rádi, když na ni zavítají i ukrajinští rodiče s dětmi. Nebo si zde mohou návštěvníci přehlídky užít koncert písničkáře Petra Linharta, který se uskuteční v rámci tematické linky festivalu Kafka na hranici. A kdo půjde na koncert, tomu doporučuji se zastavit v galerii Most, která se nachází přímo naproti Avionu. K vidění tam totiž budou velkoformátové grafiky Jaromíra 99. Jedná se o expresivní černobílé tisk, které Jaromír vytvořil pro komiksovou adaptaci slavného románu Franze Kafky Zámek.

Co nejdůležitějšího se muselo stát, aby se festival mohl konečně uskutečnit se společnou účastí dvou měst, Cieszyna a Českého Těšína, a dvou divadel, Divadla Adama Mickievicza a Těšínského divadla?

Já si myslím, že to jsou hlavně lidé. A jejich ochota ukázat, že umíme spolupracovat. Ukazuje se, že spolupráce může mít konkrétní podobu. Já jsem za to skutečně velmi ráda. Festival Bez hranic se dlouhodobě snaží o to, aby přehlídka spojovala a budovala mosty porozumění. Nyní se konečně spojují oba břehy řeky dělící město na dvě části, spojí se obě dvě divadla, spojí se herecké soubory a herci z obou scén Těšínského divadla, polské i české, a to vše v režii polského renomovaného režiséra Konrada Dworakowského. Společně odehrají představení Romeo a Julie na našem festivalu a to je prostě super! Vynikající zprávou pak je, že právě toto představení letošní festival zahajuje a zhlédnout ho tak návštěvníci i pozvaní hosté.

Myslíte si, že tento společný projekt už bude mít trvalé pokračování?

Já sama nemohu hovořit ani za jedno divadlo, protože nejsem zaměstnancem ani jednoho z nich. Ale myslím si, že pokud zůstanou lidé, kteří vše společně nastartovali, a budou mít ochotu dál spolupracovat, tak proč ne? Budeme tomu jenom fandit. Třeba na dalším festivalu bude další dvoujazyčné, česko-polské představení. Vše je otevřené, česko-polská spolupráce v této oblasti již nabrala konkrétní podobu.