Ostravská galerie Plato otevírá Postbauhaus. K dispozici bude v bývalých jatkách sedm měsíců

Postbauhaus má fungovat pro překlenovací období po konci Plato Bauhausu, který byl před prázdninami po šesti letech činnosti uzavřen. Jeho atmosféru a vstřícnost k aktivitám komunit a nejrůznějších organizací se snaží galerie přenést i do nového sídla, které je architektonicky zcela odlišné.

„Jde o výstavu i funkční prostředí zároveň. Stejně jako v Bauhausu jsme vybudovali praktický prostor pro setkávání komunit, pro workshopy nebo jiné akce lidí z Ostravy, a využili jsme i fragmenty vybavení z našeho bývalého sídla. Samozřejmě si přejeme, aby Postbauhaus sloužil stávajícím i novým platformám a lidem, kteří hledají bezpečné místo. Nabízíme také informace o tom, co byl Bauhaus, jak a komu sloužil,“ uvádí k záměru kurátor projektu Jakub Adamec. Už nyní je jasné, že se zde bude scházet podpůrná skupina pro rodiče s dětmi Třetí ruka, proběhnou tu pravidelné ateliéry Střední umělecké školy v Ostravě nebo třeba prezentace projektu Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity na téma sociálního vyloučení. Zájemci o využití prostoru se mohou ozývat Lívii Škutové na e-mail livie.skutova@plato-ostrava.cz.

Vedle toho budou v prostoru vystavovat mladí umělci a umělkyně z Česka a Polska. S ideou Postbauhausu je spojují hodnoty blízké galerii i spolupracujícím komunitám. Maje Janczar a Adamu Kozickému je blízká myšlenka (post)umění, ve kterém se sociální angažovanost trvale snoubí s tvůrčím aktivismem. Paweł Sobczak se věnuje místům, odkud pochází, motivům objevování vlastní sexuality a společenskému vyloučení, které s sebou nese. Tato trojice reprezentuje mladou generaci polského malířství.

Nové české video zastupuje také trojice: dílo Sofie Gjuričové a Jasmíny Lustigové je rozkročeno mezi architektonickou kritikou a uměleckou fikcí a ironizujícím způsobem líčí příběh místa plného historických paradoxů. Oskar Helcel nechává architektku Zahu Hadid procházet očistcem své budoucí stavby na pražském Masarykově nádraží. Oba kritické příběhy o urbanismu a veřejném prostoru se sice odehrávají v Praze, ale problém je globální. Objektovou tvorbou tematizující odboj za druhé světové války na Vysočině se prezentuje Martin Pfann.

S akcemi platforem, škol a organizací Plato dlouhodobě počítá i po ukončení tohoto projektu. „Na Postbauhausu si chceme vyzkoušet, jak se nám společně funguje v novém sídle, a také zjistit, jaká forma koexistence je vůbec možná. Partnerské aktivity hodláme přenést především do studia v prvním patře galerie. Je jasné, že podmínky oproti Bauhausu budou skromnější. Vztahy s komunitami jsme dlouhodobě pěstovali a podařilo se nám vybudovat vzájemnou důvěru. Budeme o ni pečovat i v budoucnosti,“ dodává ředitel Plato Marek Pokorný.

Recyklace Dočasných struktur

Při vytváření interiéru spolupracuje PLATO s umělci. Vznikaly tak i Dočasné struktury v Bauhausu. Pro architekturu Postbauhausu oslovil kurátor Medarda Zemana, který do ní začlenil i fragmenty bauhausovských struktur a nově je použil. V Postbauhasu najdou návštěvníci například část závěsů ze stage (autor Than Hussein Clark ve spolupráci s CPWH), jejíž kus se proměnil ve vertikální objekt. Část knihovnických regálů (autor knihovny Jan Šerých) byla použita na architektonické rozdělení prostoru a bude sloužit rovněž jako základna pro instalaci obrazů, menších objektů či soch. Z kina (autorka Zuza Golińska) byly použity čtyři vyvýšené platformy i s kobercem a růžovými matracemi a vznikne z nich malé pódium a zároveň intimnější zóna, třeba pro rodiče s dětmi. Obrazu Milana Housera, který byl v prodejně použit paradoxně jako deska pultu pro vystavení knih, vrátili kurátor a architekt původní funkci. Sáčky z „řetízkové šatny“ (autorka Klára Hosnedlová) pak naplnily knihy jako překvapení pro doporučenou četbu.

Plato Bauhaus

Budova bývalého hobbymarketu, která se nachází přes cestu od nové budovy, byla dočasným sídlem galerie čtyři a půl roku. Další téměř dva roky galerie provozovala obě budovy souběžně a v Plato Bauhausu pořádala program a poskytovala jeho prostory pro aktivity řady ostravských vzdělávacích, kulturních a sociálních organizací a skupin. Za tu dobu si do 5000 metrů čtverečních prostoru vynikajícího otevřeností jak faktickou, tak symbolickou otevřeností našlo cestu mnoho rozmanitých lidí a komunit. Plato zde k 30. červnu 2024 ukončilo činnost, neboť město Ostrava dlouhodobě počítá na tomto místě s novou výstavbou.

Zdroj: tisková zpráva Plato