Zář i slzu na polštář. Debutové album Feelings Place písničkářky Anesky je příjemná poslechovka

„Jsme bytosti a nepatříme do škatulek! Pro hudbu platí to samé. Nechme se inspirovat různými žánry a ty pak spolu můžeme klidně kombinovat“, vysvětluje koncept svého alba Aneska, přerovská rodačka usídlená v Ostravě. Její debutová nahrávka může někomu připadat neukotvená a rozháraná, její poselství je ale poměrně jasné. Snaha vyjádřit emotivní příběhy a situace co nejvěrohodněji dovedla Anesku k rozmanité stylové paletě.

Aneska je autorkou hudby a všech textů alba. Produkce se ujal Vadim „Windy“ Pekárek, který pomáhal s úpravou textů a nahrával některé kytarové a basové linky i vokální party. Mastering celého alba zajistil Zdeněk Šikýř. Základy pro album nahráli ve studiu Windy bubeník Jakub Ides, kytarista Jakub Žídek a na basovou kytaru hrál Tomáš Raiskub. V rockových písních zahostoval svým screamem Marek Bareš z kapely Maniac.

Avizované široké stylové portfolio je patrné od úvodní písně, kterou je After All. Na rozjezd alba to není špatný start, jemuž ještě chybí chytlavá melodická linka a zásadní moment překvapení. První seznámení s hlasem Anesky je příjemné, ale k okouzlení je ještě kousek cesty. Na citlivou strunu hraje následující Through Your Eyes, která je intimním duetem Anesky a zpěváka Reného Matláška. Je to tajemně sladkobolná píseň o minulosti, která zasahuje do přítomnosti. Ve společných intervalových linkách zní jejich hlasy přívětivě a konejšivě. Aneska dokáže zpívat s rozechvělou senzitivitou, která kontrastuje s poklidným a vyrovnaným hlasem Matláška.

Song for Veronika je písní, v níž Aneska kombinuje dva jazyky, konkrétně angličtinu a češtinu. Nechybí správné frázování, které vyžaduje rytmický spád textu: „Chci mít pocit, že nejsem sama, že tíha padá do neznáma.“ Škoda jen, že výslovnost není vždy úplně zřetelná. Další píseň s názvem Singing ukazuje novou polohu Anesky: zpívání může být mantrou, která léčí a uzdravuje. Tohle přání se ozývá v několika různých jazycích a pokaždé v mírně modifikovaném instrumentálním ztvárnění. Příjemný nápad.

Následující Happy Song vyvolává pocit, že je na albu tak trochu proto, aby nechyběla odvázaně bezstarostná písnička. Zpočátku působí dost konvenčně, naštěstí ve střední části přichází zajímavá harmonická i tempová změna, která všechny rozpaky zažene. Značnou měrou k tomu přispívá mnohotvárný hlas Anesky, která hravě překonává veškeré zábrany a nebrání se rozpustilému a laškovnému výrazu.

Nad následující písní Light leží příkrov trápení a smutku, ale song kupodivu zní i tak dojemně a láskyplně. Po melodické stránce sice nepřináší pocit osobitosti, ale podstatný je obsah. Příběh líčí člověka s duševní nemocí, který se trápí tím, jak ho okolí může vnímat. Za povšimnutí stojí sborové vokály a doprovodná linka violoncella.

Energy se může pochlubit odzbrojujícím refrénem s metalovým stiskem, který dobře pulzuje a představuje zpěvačku a autorku v drsnější hlasové poloze. Kupodivu jí to i zde velmi sluší, žánrový metalový fanda by možná zatoužil po ještě větší razanci a tlaku.

Eponymní Feelings Place je klavírní baladou s procítěným frázováním a bluesově ohýbanými tóny. Zní jako ryzí iniciační píseň, v níž se Aneska cítí doma jako ryba ve vodě. Pěvecky je naprosto suverénní a jistá. My Hurricane se nese v podobném duchu, ale má hladivé šamanské kouzlo, které umocňuje mnohonásobně skandovaný refrén.

Závěr alba nabízí opět duet Anesky a Reného Matláška, tentokrát v české textové variantě. Je to zajímavý bonus, který sice nefrázuje tak přirozeně jako anglická verze, přesto jde také o příjemnou poslechovku. „Tak co ti dám, dávno už bije mimo plán,“ zpívá Aneska o svém neklidném srdci a mírná melancholie všude kolem je přesně tím, co písničce dává punc nevšedního hitu.

Album Feeligns Place je sympatické. Oceňuji především odvážnou paletu námětů, která vede od lásky, štěstí, přátelství a jiných pozitivních emocí k méně radostným tématům a složitým mezilidským vztahům. Pochvalné uznání si zaslouží pěvecké ztvárnění. Vokální projev Anesky dokáže upoutat sametovou barvou a pohladit, nechybí jí plnější okrouhlé spodní tóny ani drsnější rejstříky. Umí plynule přepínat mezi jednotlivými polohami a nebojí se drsnějších emocí ani něhy. Větší pozornost by naopak mohla věnovat zřetelné výslovnosti, která zejména v koncovkách občas chybí.

Drobné nešvary příznačné pro většinu debutů jsou místy slyšet v málo nápaditém aranžmá a kompaktnosti celého alba. Jakoby chyběla větší invence a snaha dát písním barevnější rozměr. Udržet v každé stylové oblasti vysokou laťku je náročné a některé momenty nezní úplně přesvědčivě. Produkce a zvuková stránka alba je s ohledem na svépomocné nahrávání solidní, přesto je třeba říct, že v této žánrové oblasti je zvykem mnohem vyšší standard. I přes všechny zmíněné postřehy je Feelings Place poutavým místem, v němž je příjemné nějaký čas pobýt. Aneska má solidně našlápnuto a její další cesta si rozhodně zaslouží pozornost.

*

Aneska: Feelings Place. Celkový čas: 32:43. Championship Music, 2024.