Kapela Dobrý pokus pokřtí album a Matěj Šembera říká: Hudbu jsme začali dělat v dětských pokojíčcích
8.9.2024 18:10 David Bátor Hudba Rozhovor
Kapela Dobrý pokus vznikla v roce 2020 v Opavě. Čtyři roky pilně koncertovala, otloukala se v různých hudebních klubech i na menších festivalech a hledala svou tvář. Zdá se, že v současné době dospěla k určitému výrazu a otevírá se širšímu publiku. Její debutové album bude pokřtěno 14. září v opavské Slezance v literárně-hudebním pořadu nazvaném Samosběr ve Slezance. O kapele jsme si povídali s jejím zpěvákem a kytaristou Matějem Šemberou.
Matěj Šembera na snímku z festivalu Brankafest v roce 2022.
Foto: Ales Honus
Máte před sebou vydaní prvního alba, což je pro vás jistě velikou událostí. Jak se těšíte na křest a koncert v Opavě?
Samozřejmě se těšíme, ještě probíhají poslední organizační záležitosti, poslední zkoušky s našimi hosty a pak to všechno vypukne. Jsem zvědavý, jak to lidi vezmou, máme totiž v plánu zahrát desku tak, jak leží a běží, i s instrumentálními skladbami, pak to pokřtít a zahrát zbytek věcí, co se na desku nedostal.
Kde se album natáčelo a jak to všechno probíhalo?
Nebudu ti lhát, celé se to natáčelo u kámoše v dětském pokojíčku za přítomnosti nejednoho plyšáka. Probíhalo to velmi příjemně, Tomáš, který nám to dělal, je v našem věku a poslouchá podobnou muziku, takže práce šla od ruky, balkánská snídaně a osm hodin nahrávání, to byla naše rutina. Jediné, co bylo trochu nepříjemné, byl deadline, který jsme si nastavili, tam už přišly nějaké stresové situace. Tomu se ale člověk asi nikdy nevyhne.
Kolik je na albu písní a můžeš nám prozradit název alba?
Dostalo se tam nakonec 11 skladeb, respektive 11 tracků, až to uslyšíte, tak pochopíte. Album nese název Až budu velký, chtěl bych být dítě. Je to úryvek z textů jedné z nejstarších písniček. Nečekal jsem, že to tak bude, ale při vymýšlení názvu neproběhl žádný spor. Vymyslel to náš kámoš Vojtěch, který nám dělá téměř veškerý vizuál. Řekl jsem ten název ostatním kolegům v kapele a bez jakéhokoliv odporu to prošlo, a to byl první a poslední návrh na název desky.
Kdo je autorem hudby a textů na vašem debutovém albu?
To se asi nedá jednoznačně říct. Texty jsou buď moje nebo od Žužli nebo nějaké naše fúze. A hudbu děláme spolu ve zkušebně, takže nikdo ani neví, kdo a co vlastně vymyslel. Jsme rádi, že máme tucha, kdo vlastně přišel s kostrou té písničky. Na procesu tvorby se tedy vlastně podílí celá kapela.
Kde si mohou lidé vaše nové album zakoupit nebo případně objednat?
Určitě na koncertech, budeme ho brát vždycky s sebou i společně s ostatním merchem. Taky je možnost nám napsat na Instagram nebo na Facebook a tam se nějak domluvíme. Každý z nás studuje v jiném městě, takže osobní předání v Opavě, Ostravě, Olomouci nebo v Brně není problém!
Ve vaší tvorbě slyším vlivy grunge, punku, ale i rocku. Které kapely patří mezi vaše oblíbené?
Na to je těžké odpovědět, respektive každý z nás to má trochu jinak. Co se týče hudby, tak je to v součtu absolutní „mišmaš“ od Megadeth přes The Smashing Pumkins, Johna Fruscianteho až k Pixies. Textově můžu říct i za Žužlu, že kapely jako Traband, Vypsaná Fixa, Mňága a Žďorp a mnoho dalších nám jsou velkou inspirací, ač se to na našich textech nemusí úplně odrážet. Jo, a pro mě ještě Karel Plíhal. Říkám mu „božský Kája“.
Můžeš našim čtenářům nějak přibližit historii vaší kapely? Jak to všechno začalo a co bylo prvotním impulsem pro vznik Dobrého pokusu?
No, hrál jsem si v pokojíčku na kytaru, bylo mi asi šestnáct let a měl jsem spontánní chuť něco založit. Naplnil jsem ji a napsal jsem ještě ten den svému kámošovi ze skautu Davidovi, který hraje na bicí. Začali jsme si tak brnkat u něj v pokojíčku nějaké covery a pak jsme se ve dvou přesunuli do zkušeben Kikstart. Nějakou dobu jsme hráli jen my dva a pak se u nás chvíli ohřál další kamarád ze skautu, se kterým to nakonec nevyšlo a pak nám dal Josef z kapely Žadný ostych tip na jejich basáka a od té doby je s námi Žužla neboli Martin Vícha. No a kytarista Šimon Bala, kterému říkáme Sajmon, měl udělat jenom záskok na jeden koncert místo původního kytaristy, ale s ním to nevyšlo, tak u nás zůstal.
Kde se vám zatím koncertovalo nejlépe a na který hudební klub či festival ty sám často vzpomínáš?
Absolutně nejlepší je pro nás klub Rock Hill v Ostravě. Párkrát jsme řekli, že je to optimální poměr špína/zvuk. Což myslíme jenom v dobrém! Má to prostě duši, domluva s pořadateli je vždy výborná a lidi na baru jsou skvělí, vtipní a usměvaví. Festival, na který budu určitě ještě dlouho vzpomínat je Opavský Majáles. Nikdy se o nás nikdo takhle hezky nepostaral. Měli jsme neomezený přístup k pivu a na záchodě jsem potkal Kata z kapely Prago Union. Co chtít víc?!
Rock Hill v Hulvákách je výborný klub. Také jsem tam kdysi vystupoval a naprosto s tebou souhlasím. Má to tam duši. A teď několik otázek ke kulturní akci se zvláštním názvem Samosběr ve Slezance, která vyvrcholí křtem vašeho prvního alba a koncertem vaší kapely. Kdo to celé vymyslel a kdo je dramaturgem tohoto komponovaného pořadu, ve kterém zazní i poezie Radka Touše, Filipa Müllera, Prokopa Závorky, Dana Kašpárka a Dominiky Musilové?
No, jsem to praktický já. Nechtěli jsme udělat jen tak obyčejný křest v klubu, kde hrajeme často a nějak se to nafouklo do nabité jednodenní akce. Myslím, že to tomu přidává hodnotu. Pohybujeme se jako kapela na malém poli, takže se snažíme vymýšlet pořád něco nového, ať je to pro lidi stále atraktivní.
Jedním z hostů je i známý alternativní hudebník a básník Cermaque. Jak došlo k pozvání tohoto umělce do Opavy? Znáte se, nebo vám ho někdo doporučil?
Já ho prakticky neznal, doporučil mi ho kamarád Štěpán, pustil jsem si to a přišlo mi to zajímavé. Pak jsem si pustil jeho projekt Lament a to mě úplně dostalo.Normálně jsem mu napsal na Facebooku, popsal akci a zeptal se, jestli nechce s Lamentem přijet, no a řekl, že chce. Těším se na osobní setkání, a hlavně na jejich koncert!
Součastí Samosběru budou i doprovodné akce. Můžeš nám o nich sdělit nějaké podrobnější informace?
V horním patře Slezanky budou cekou dobu vystavovat umělci své obrazy, sochy, printy a fotografie. Mezi těmi obrazy pak budou ještě takzvaní „rukodělci“, lidi, kteří něco ručně vyrábí, baví je to a chtějí si přivydělat. Bude tam keramika, kosmetika, upcyklované oblečení, šperky a ani už nevím, co ještě. Obrovskou radost mám z toho, že tam bude většina prodejců v našem studentském věku.
A je tady poslední otázka. Všiml jsem si, že jste letos hráli i v pořadu Harenda. Jak se vám koncertovalo v Českém rozhlase Ostrava?
Samotné hraní tam, domluva a průběh byly na opravdu dobré úrovni. Lidé z rozhlasu k nám byli shovívaví a vládla tam fajn atmosféra. Konečný živák, který vyšel na Youtube Českého rozhlasu, se ale nikomu z nás nelíbí. Zní nám to, jako by nad tím v postprodukci trávili minimum času. Možná dvojí metr, možná nestíhali. To se nedozvíme, ale určitě jsme rádi za tu možnost si to vyzkoušet a za zajímavou zkušenost v tomto velkém studiu.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.