Skončil pátý ročník festivalu Metal!!! Skutečného svátku těch nejtvrdších hudebních žánrů

Poslední srpnová velmi horká sobota patřila festivalu Metal!!! na Slezskoostravském hradě. A zakončení letní festivalové sezóny se letos mimořádně vydařilo. Hvězdný trojlístek metalových kapel ze zahraničí se předvedl v nejlepší formě. Zdatně jim konkurovala jedna české kapela, kterou milují spíše mladší fanoušci a fanynky.

Začnu od kapely Malevolent Creation, která působí na hudební scéně od roku 1987 a na svém kontě má 13 alb. Kapela představila průřez svou tvorbou. Jejich hutné death metalové skladby roztančily publikum. Divoký tanec moshing, který pochází z hardcore punku, zcela ovládl některé fanoušky. Kapela svůj koncert věnovala zakladateli této kapely a zpěvákovi Brettovi Hoffmanovi, který odešel z tohoto světa v roce 2018 ve věku 51 let. Jejich koncert patřil k jednomu z vrcholů celého festivalu.

Z koncertu Malevolent Creation. (Foto: Aleš Honus)

Následovala česká kapela Gutalax, která podle některých fanoušků patří k nejlepším metalovým kapelám na světě. Kapela vystoupila v bílých pláštích. Někteří fanoušci tančili tanec moshing se záchodovými štětkami v dlaních, kterými mávali do taktu jako dirigentskými hůlkami.

Tak tohle jsem opravdu ještě nikdy v životě neviděl. Jiní fanoušci a fanynky si nadšeně hazeli s lejnem v nočníku, které poté přistálo na pódiu. Naštěstí bylo umělé. Během koncertu této kapely padaly do publika odmotané role toaletního papíru.

Z koncertu Gutalaxu. (Foto: Aleš Honus)

Gutalax umně a zdatně míchájí grindcore s jinými styly, takže jejich hudbu lze definovat asi jako polka grindcore, taneční grindcore, rokenrol grindcore nebo post Grincore. Jejich koncert provází i velmi netypický growling, který zní jako prdění, průjem nebo kvičení prasátek. Po koncertě Gutalax zůstaly všude pod pódiem odmotané role toaletního papíru. Lejno naštěstí žádné. Gutalax nás pěkně pročistili. Tato kapela vystupuje skoro na každém větším festivalu u nás i v zahraničí.

Ne, není to opravdu můj šálek kávy, ale musím jim přiznat určitou originalitu a novátorství. Oni ten grindcore posunuli zase někam úplně jinam. Dělají z toho show. Má to úspěch a mladým lidem se to líbí.

A je tady další kapela na kterou jsem se těšil asi nejvíc. Death metalová legenda Krisiun z Brazilíe působí na hudební scéně od roku 1990. Vydala dvanáct alb. Její hudební tvorba je přijímaná s vděčností a respektem z obou stran, tedy od fanoušků i hudebních kritiků. Jejich koncert otevřely brazilské rytmy samby. Trojice muzikantů z oblasti deštných pralesů se postarala o hudební senzaci a podle mě byla vrcholem festivalu Metal!!! V těch rytmických sekvencích jsem cítil určitou příbuznost s další brazilskou legendou. Ano, mám na mysli ranou Sepulturu. Místy probleskly i rytmy indiánských šamanů.

Z koncertu kapely Krisiun. (Foto: Aleš Honus)

Hráčská dovednost a um kytaristy Moysese Kolesne oživovaly skladby této kapely. Místy mi jeho sóla připomínaly velikána death metalu Chucka Schulidnera z kapely Death. Hudební extáze death metalu. Na začátku jejich koncertu fans skoro ani nedýchali a jen nevěřícně poslouchali. Hned jsem to pochopil. Bylo to něco úplně jiného. Jiná kultura. Jiné rytmy bicích. Bubeník Max Colesne byl vynikající. K oblíbenému tanci moshing došlo až ve druhé polovině koncertu. To když baskytarista a zpěvák Alex Carmago naznačil prsty kolečko a fanoušci se dali do pohybu. Závěr koncertu byl skutečnou hudební vichřicí. Bylo v tom vše. Tedy veškeré lidské emoce. Výborný koncert.

Frontman kapely Marduk. (Foto: Aleš Honus)

A jsme na konci festivalu, který uzavírala black metalová legenda Marduk. V rudém přítmí na pódiu nebyli muzikanti ani vidět. Nad pódiem visel plakát s motivem z posledního alba Memento mori. Po smršti death metalu a grindcore patřil konec festivalu až gotické zadumčivosti a mlhám black metalového zábrobí, kde kytarová sóla sviští jako fičící vichry v pustinách severu. Švédsko je zemi black metalu. A jejich hudební veličina Marduk, předvedla v Ostravě vskutku mrazivý a dechberoucí koncert. Byla to pěkná tečka na závěr festivalu. Došlo i na přídavky. Nicméně na konci festivalu již řady fanoušků a fanynek značně prořídly. Zřejmě únavou. Bylo toho požehnaně a stálo to za to! Také jsem se při posledním koncertu sotva držel na nohou.

Z koncertu kapely Gluttony. (Foto: Aleš Honus)

Rád bych ještě zmínil další kapely, které mě na festivalu velmi oslovily. Je to především neznámá a tajemstvím zahalená švedká kapela Gluttony, která funguje od roku 2009 a u nás s ní vyšel pouze jeden jediný rozhovor. Kapela vystoupila v black metalovém líčení. Kombinuje death metal s prvky black metalu a těží z bohaté hudební historie těchto dvou hudebních stylů. Snaží se však o vlastní rukopis.

Dále bych ještě zmínil kapelu Fleshless, která i přes technické problémy a obtíže podala skvělý výkon a jejich směs grindcoru a death metalu byla opravdu velmi chutná. Kapela zakončila svůj koncert velmi vtipně skladbami Noise 3, Noise 4 a Noise 5. Šlo o uderné a krátké grindcorové skladby. Zřejmě z dávné minulosti kapely. Díváky to velmi pobavilo.

Kapela Syridas. (Foto: Aleš Honus)

Skvěle se představili domácí Syridas, kteří patří k nejmladší metalové generaci a skutečně jim to šlape. A také o kapele Disfigured Corpse z Karvinska můžu opravdu pět jen samou chválu. Od počátku dravá energie. Zpěvák Vláďa Třískala se předvedl ve skvělé formě. V growlingu mu zdatně konkuroval baskytarista Martin Hadgi Stoklosinsky. Kapela představila starší skladby ze své bohaté hudební historie, ale došlo i na žhavé novinky. Například skladbu Green Kill, která je o nesmyslnosti úředních nařízení.

Vláďa Třískala z Disfigured Corpse. (Foto: Aleš Honus)

Co tedy dodat na závěr? Festival se opět vydařil a neměl jedinou chybu, která by stála za řeč. Zvuk byl výborný, atmosféra skvělá a přátelská. A dramaturgie byla také velmi dobrá. Takže všechny palce nahoru.