Frankenstein těšínské Bajky, který si odbyl premiéru na Dole Barbora, je vydařenou ukázkou nápaditého uchopení klasiky

Po vstupu do šapitó, nad kterým se vyjímá velká uvítací cedule „Střelnice“, diváky uvítá dominantní dřevěná scéna ozdobená vyřezávanými maketami zvířat. Strany jsou zakončené křídlovými pohyblivými konstrukcemi, které v průběhu představení plní důležitou funkci. Do šapitó doslova vtrhnou účinkující v doprovodu zvučného akordeonu a vítají diváky jako na pouťovém představení. Tři z nich, Ewa Kus, Wanda Michałek a Jan Szymanik, představují kostlivce. Daniela Sedláčková je průvodkyní příběhem, věštkyní a především jakousi hybnou silou svědomí hlavních hrdinů. Zároveň působivě ovládá zmíněný akordeon, který představení dodává kouzlo starodávných kočovných divadel.

Daniela Sedláčková. (Foto: Karin Dziadková)

Ústřední roli Viktora Frankensteina přidělil režisér mladému herci Marku Moravcovi. Do role nadějného vědce, který svou touhou obelstít smrt překračuje přirozené hranice bytí, bych si dokázala představit zkušenějšího herce, ale Marek Moravec prokázal, že se své role zhostil s kuráží a veškeré milníky pološíleného stvořitele netvora byli jasně čitelné, čímž správnou volbu režiséra potvrdil. Rodiče a následně i zděšené vesničany sympaticky ztvárnili Dorota Gryczová a Jakub Tomoszek.

Inscenace Frankenstein nemá ambice odvyprávět velmi komplikovaný příběh vědce Viktora Frankensteina s veškerými dopady jeho činu. Nadčasový příběh starý dvě stovky let má klasické hororové prvky, avšak čím fascinuje dodnes, je především důraz na nesmrtelnou touhu lidstva přelstít přírodní jevy, koloběh života a zajistit nesmrtelnost v jakékoli podobě. Varování před experimenty, jenž končí tragédií, jsou už jen klasickou interpretací, avšak v případě románu Frankenstein to i tak není zcela černobílé.

Z inscenace Frankenstein. (Foto: Karin Dziadková)

Lukáš Bouzek vytvořil jakési torzo původního příběhu a upravil si jej podle vlastní představy, takže nikterak komplikovaný děj nečekejte. Inscenace je určena pro diváky od 10 let, a tak je literární předloha interpretovaná velmi jasně, aby se v příběhu nikdo neztratil. Sledujeme tak dětství Viktora, jeho vztah s rodiči, s Elizabeth a nejlepším přítelem, následně jeho odjezd na univerzitu a postupnou devastaci nadějného vědce toužícího po jediném, stvořit živého krásného tvora z mrtvého.

Vedle precizní scény a kostýmů Jitky Barnetové jsou hlavní výtvarnou devizou inscenace různorodé loutky, jejichž autorem je Pavel Skorkovský společně s Ivanou Kolondrovou, která má na starosti kostýmy loutek. Na scéně se objeví loutky plošné, stínové, marioneta Viktora, která splývá se samotným hercem, až po dominantního netvora, který budí respekt nejen svou velikostí, ale také svým zjevem. Lukáš Bouzek zachoval ve své inscenaci špetku děsu a díky tklivému hudebnímu podkresu sugestivně podporuje moment zrodu netvora.

Z premiéry Frankensteina. (Foto: Karin Dziadková)

Hororové tematiky se však nemusíte obávat, Frankenstein je především humornou (hlavně zpočátku) a následně poučnou inscenací, ve které jsme svědky střetu netvora toužícího po lásce se stvořitelem Viktorem, jenž prokazuje až nelidskou odmítavost vůči svému svěřenci. Lukáš Bouzek příběh zkratkovitě utnul ve chvíli, kdy by mělo podle předlohy dojít k dalším tragédiím a ponechává závěr na fantazii diváků. Závěrečná agitka o lásce, ačkoli dobře míněná, je malinko patetická, a spíše se nabízí důraz na zodpovědnost k vlastním činům. Nicméně jde o velmi elegantní ukončení jinak drastického finále příběhu.

Co je však gró celé inscenace a proč si na Frankensteina zajdu ještě jednou, je právě ten divadelní genius loci, který se Lukáši Bouzkovi, Leně Pešák a kolektivu Bajky povedl naprosto dokonale. Kombinace příběhu, místa, souhra všech uměleckých entit a nápaditých zkratek má velký potenciál se rozrůst na širší útvar určený pro starší děti jako seznámení se s klasikou v originálním hávu.

*

Frankenstein CZ. Předloha: Mary Shelley. Režie: Lukáš Bouzek. Výprava: Jitka Barnetová. Výroba loutek: Pavel Skorkovský. Kostýmy loutek: Ivana Kolondrová. Hudba: Daniela Sedláčková. Recenze je psaná z premiéry uvedené v pátek 30. srpna 2024 na festivalu Scéna bez hranic na Dole Barbora. Inscenaci nastudovala scéna Bajka Těšínského divadla.