Organizátor Ostravy v plamenech: Zveme hlavně kapely, na jejichž koncert bychom si sami rádi koupili vstupenku

Ostrava v plamenech slaví 10 let. Můžeš zavzpomínat na začátky a prozradit, co bylo prvotním impulzem pustit se do přípravy zbrusu nového festivalu?

Je to jednoduché, prostě tady v našem regionu nebyl žádný metalový festival nebyl, který by fanouškům nabídl převážně zahraniční kapely. Takže to byl ten hlavní spouštěč. S tím pak samozřejmě souvisí také to, že Ostrava byla vždy vnímaná jako „ocelové město” a jako takové si svůj vlastní metalový festival rozhodně zaslouží.

Věděl jsi od začátku, že chceš využít areál Dolních Vítkovic?

Určitě ano. Upřímně řečeno, vlastně ani o žádném jiném areálu, který by měl takovou vybavenost, v Ostravě nevím. Samozřejmě je tady Slezskoostravský hrad, Landek Park a podobně, ovšem co se týče všech benefitů okolo jako jsou energie, přístupnost, parkovací místa, tak nejen v Ostravě, ale myslím si, že ani v celé střední Evropě takový unikátní areál jako je ten v Dolní oblasti zkrátka není.

Jaká úskalí jsi musel překonat a možná i nadále překonáváš, aby se festival udržel na metalové mapě starého kontinentu?

Jirko, nevím, co ti mám na to říct... (smích) Ale vážně. Asi jak správně tušíš, je to o penězích. Nikdo mi ale naštěstí klacky pod nohy neháže.

Na druhou stranu, konkurence je veliká a nikdy nespí (smích)…

Jasně, ale ostatní festivaly co tady jsou, svůj line-up točí neustále dokola. Na každých obecních slavnostech vidíš s mírnými obměnami stále stejné kapely a o těch zahraničních vlastně nemůže být ani řeč. V rámci Moravskoslezského kraje nabízí Ostrava v plamenech fanouškům velmi unikátní koncept.

Ostrava v plamenech musela stejně jako ostatní festivaly překlenout covidové období. Řekni mi, prosím, zcela upřímně, co se ti tehdy honilo hlavou?

Jako všichni jsem tehdy nemohl dělat vůbec nic. Zkrátka jsem situaci přijmul takovou, jaká byla. Jen jsme čekali, jak to celé dopadne. Byli jsme nuceni jeden ročník vypustit, stejně jako všichni pořadatelé. Rok 2021 byl už dozvukem celé pandemie, kdy sice velké festivaly byly ještě zakázány, nicméně festivaly naši velikosti samozřejmě s různými opatřeními být mohly. Pokud bych to měl zobecnit, zvládli jsme to v pohodě. Hlavně proto, že nikdy nejedeme až úplně na doraz.

Když se podívám na letošní line-up, musím říct, že na papíře to vypadá velmi slušně. Třeba Udo Dirkschneider je pro české a slovenské fanoušky velmi oblíbeným harcovníkem. Můžeme se těšit, že se od něj dočkáme nějakého narozeninového překvapení směrem k festivalu?

To se musíš zeptat jeho. (smích) Pokud mám ale odpovědět na tvou otázku, tak to, že sem Udo jezdí často, je relativní. Na první pohled to tak může sice vypadat, ale opak je pravdou. Sice se snažíme, aby Udo jezdil k nám do Ostravy tak jednou za dva roky, ale zájem o něj je pokaždé tak obrovský, že každý jeho koncert je vyprodaný dlouho dopředu a tím pádem se na spoustu lidí ani nedostane. Ostrava v plamenech je pak ideální příležitost pro všechny, kteří si lístek nestihli koupit. Každý Dirkschneiderův koncert je totiž obrovským zážitkem. Vezmi si už jen ten fakt, że tomu člověku je přes sedmdesát a stále má v sobě tolik energie, že mu můžeme všichni závidět. A navíc, což je neméně obdivuhodné, točí nová a nová alba. Co se pak živého hraní týče, Udo nemá nikdy žádný svůj koncert úplně stejný, vždycky přijde s něčím zajímavým a vždycky jde do toho naplno, což je jeho obrovská devíza. V jeho perfektním výkonu ho pak skvěle doplňuje kapela, která je opravdu špičková. Za bicími sedí jeho syn Sven Dirkschneider, kterého osobně považuji za jednoho z nejlepších bubeníků dnešní metalové scény.

Pak tu máme Phila Campbella a jeho rodinku. Prosím tě, prozraď mi, jak probíhala komunikace s kytaristou Motörhead ohledně jeho účasti na festivalu?

Úplně normálně. Zeptali jsme se Phila jestli má čas, on řekl, že jo, a tím to bylo vyřízeno.

Pokud se nepletu, jediný koncert, který tu měl se svou kapelou The Bastard Sons, byl ten v O2 Aréně v roce 2019, když předskakovali Slashovi.

Tak to popravdě netuším. Ale vím, že hrál na Masters Of Rock a pak měl loni v Praze ještě jedno vystoupení v klubu. Ovšem v Ostravě to bude jeho premiéra. On tady vlastně ani nikdy nehrál s Motörhead. Ale samozřejmě, že Motörhead byli v České republice vícekrát.

Asi poslední vystoupení s Lemmym bylo na festivalu Rock For People.

Pro změnu já zase vím, že poprvé tady hráli v devadesátkách ve Frýdku-Místku a pak jsme ho ještě měli na festivalu Noc plná hvězd (rok 1998, pozn. red.). Ale zpátky k Philovi. Pro mne – a ty asi vnímáš velmi podobně – je Campbell společně s Udem esencí staré dobré školy. Jsou to jedny z posledních opravdových žijících rockových hvězd. Možná si to málokdo uvědomí, ale Phil Campbell hrál s Motörhead od roku 1984 a je spoluautorem všech těch známých hitů, které od nich milujeme. Phil toho s Lemmym zažil opravdu hodně. Phil je prostě velká osobnost.

Ostrava v plamenech je sice převážně metalový, ale přesto dramaturgicky pestrý festival. V minulosti jsme se dočkali kapel Orphaned Land, Phenomy, Ramchat, nově se fanoušci mohou těšit na úderku Blackbriar či old school thrashery Dark Phantom a podobně. Odkud přichází tvá inspirace, že se ti to pokaždé podaří tak kulturně a žánrově namíchat?

Pokud jde o Dark Phantom, tak to je kapela, která je z Iráku. My jsme do poslední chvíle opravdu dost nervózní z toho, jestli ta či ona kapela opravdu dorazí, protože pro kapely a občany zemí jako je třeba právě Irák je velmi složité dostat vízum. Snažíme se, aby bylo vždy vše v pořádku. Zaslali jsme jim oficiální pozvání se všemi náležitostmi, které k tomu patří. Ale zpět ke tvé otázce. Vždy je to o tom, že mě musí daná kapela nějakým způsobem zaujmout. Pokud usoudím, že by se mohla líbit, tak ji oslovím. Pak už je to jen o tom, sejít se s termínem. Blackbriar jsme třeba vůbec neplánovali zařadit. Vše bylo tak trochu dílem náhody, protože Blackbriar nahradili irsko-francouzskou kapelu Molybaron, se kterými jsme se už byli dohodnutí a vše bylo připravené.

Proč to tedy nakonec nevyšlo?

Bez toho, aniž by nám cokoli vysvětlili, tak zrušili nejen vystoupení u nás, ale vůbec na všech letních festivalech po světě. Z agentury nám napsali, že se omlouvají, ale Molybaron ruší vše. Naštěstí to nebylo na poslední chvíli. Bavíme se o měsíci květnu, takže jsme mohli adekvátně zareagovat. A jim je pak určitě ke cti, že nám obratem nabídli kapelu z jejich stáje, kterými jsou právě Blackbriar. Osobně si myslím, že tahle kapela v budoucnu půjde ještě hodně nahoru. Při jejich turné po USA neměli o fanoušky nouzi a vyprodávali jeden klub za druhým.

Co vlastně hrají za styl?

Symfonický metal, nic co bychom neznali. Ovšem jejich síla spočívá v hlase zpěvačky Zory Cock, která zní tak trochu jako Kate Bush.

Wow, Miluji Kate Bush, ale její hlas je velmi specifický.

Já taky, právě proto mě Zora okamžitě zaujala. Začal jsem si o ní hledat všemožné informace až jsem narazil na fakt, že vlastně nejsem zdaleka jediný, kdo ji takto označuje. Ostatní lidé z branže o ní říkají, že je to Kate Bush metalu. Prostě máme rádi exotiku, ovšem v případě Blackbriar o ní nemůže být řeč, protože banda pochází z Holandska. Ale v jiných případech už tomu tak je. Protože mám rád cestování, tak máme letos třeba kapelu z Islandu. V minulosti jsme zase měli kapelu z Libanonu, z Tuniska, z Izraele a podobně.

Z Japonska taky, viď…

Jasně, ale tam šlo o legendu Loudness, kterou jsme my pamětníci poslouchali už v osmdesátkách.

Já si právě vzpomínám, že Loudness tehdy na Ostrava v plamenech zrušili podpisovou akci, protože měli další koncerty a nechtěli riskovat pozitivní test na covid…

Ano, máš pravdu. Vzpomínám si, že něco takového tam proběhlo. Ale musíme si uvědomit, že Japonci jsou v otázkách hygieny a dodržování předpisů velmi svědomití. Když je chřipková epidemie, všichni Japonci nosí roušky a jsou zvyklí na striktní dodržování předpisů a nařízení. Jedna taková zajímavost – nevím, jestli to víš, ale v Japonsku se považuje za neslušné smrkání na veřejnosti. Takže to jen tak na okraj jako ukázka toho, jak moc jsou naše kultury rozdílné.

Když jsme u té Asie, můžeme se v budoucnu v Ostravě dočkat třeba japonských Baby Metal nebo výborné bandy z Mongolska The Hu?

Pokud bychom od fanoušků slyšeli, že o Baby Metal mají opravdu zájem, mohli bychom je oslovit s nabídkou. Já jsem Baby Metal viděl naživo, a upřímně jsem od toho čekal asi kapku víc. Je to určitě zajímavé jako koncept, ale myslím si, že k nám na festival se to moc nehodí. Za mě je to spíš o vizuální show jako takové. Co se týče mongolské kapely The Hu, tak ti jsou opravdu hodně zajímaví. Zcela upřímně, nevylučuji je, ale v tuto chvíli nad nimi nepřemýšlím.

Pojďme k organizačním věcem: Od kolika hodin se otevřou brány festivalu a mají si opět fanoušci své peněženky nechat doma?

Otvíráme v pravé poledne s tím, že první kapelu mohou návštěvníci vidět a slyšet od 13 hodin. Peněženky si určitě mohou nechat doma. Stačí platební karta a dnes v drtivé většině případů vlastně už jen mobil. Výhodou festivalu Ostrava v plamenech určitě je, že používáme náramek i jako peněženku. Je to pohodlné, bezpečné a vlastně nemusíš nic řešit. A používáme to už léta.

To mohu potvrdit. Přijdeš domů, v klidu se vyspíš a ráno si necháš vrátit zůstatek peněz, který ti případně na náramku zbyl.

Přesně jak říkáš. Máme s touto platební metodou opravdu dobré zkušenosti. Peněženku, hotovost můžeš snadno ztratit, ale náramek by ti museli snad jedině ustřihnout nůžkami.

Představme si situaci, že si někdo tento rozhovor přečte až v pátek 2. srpna. Má ještě šanci hodit na sebe metalovou uniformu a zavítat do Dolních Vítkovic?

Určitě. Vstupenky budou v prodeji i na místě, a to pouze o stovku dráž, takže není problém si festival užít na sto procent.

Patriku, původně tato otázka nebyla v plánu, ale protože se známe dlouho, tak vím, že jsi s případnými otázkami takříkajíc na tělo úplně v pohodě.

Přesně jak říkáš, klidně se ptej.

Docela dost lidí říká, že festival Ostrava v plamenech je předražený s převážně stejným, nebo více či méně podobným line-upem. Mohl bys říct, jak to ze svého pohledu vidíš ty?

Nechci nikoho urazit, ale považuji to za absurdní. My právě oproti třeba jiným festivalům zahraniční kapely vůbec neopakujeme. Historicky jsme zopakovali pouze kapely Kissin‘ Dynamite a Loudness. Kissin’ Dynamite jen proto, že po tom prvním vystoupení, které bylo právě v rámci post covidového ročníku, kde hráli vedle Sodom, sklidili tak obrovský úspěch, že nám psalo strašně moc fanoušků, ať je pozveme ještě jednou. Proto jsme za dva roky pozvali znovu. V případě Loudness až po čtyřech letech ze stejného důvodů. Prosby fanoušků. Ale u jiných kapel se to nestalo. Pokud jde o ceny vstupenek, tak si taky nemyslím, že bychom byli drazí. Když se podíváš na ceny vstupenek na jiných festivalech, tak nevím ani o jednom, který by začínal s předprodejní cenou pod 1 000 korun.

Co bys vzkázal čtenářům Ostravanu, kteří stále ještě váhají, zda na Ostravu v plamenech dorazit?

Výjimečný je každý ročník, protože každý je jiný než ostatní. Úplně asi nechci nikoho lákat. My děláme festival tak, že se vždy zeptáme sami sebe, zda jsme ochotni za tyto kapely dát své peníze. Pokud si odpovíme, že ano, pak je všechno v pořádku. Je to zkrátka metalový svátek v Ostravě dělaný pro Ostraváky a lidi z blízkého okolí a ti by měli přijít a podpořit tak své oblíbené kapely.