Album Jiná od ostravských Silent Stream of Godless Elegy: Akustické a éterické pohlazení po duši

Na úvod trocha historie o kapele, která dnes patří mezi nejuznávanější tuzemské nejen metalové kapely posledních desetiletí. Na hudební scéně působí od roku 1995 a její doménou byl vždy doom metal. Kapela vznikla v roce 1995 v Hranicích na Moravě, později se přesunula do Ostravy. S prvním albem Iron (1996) vtrhlo na zdejší metalovou scénu něco nového, neotřelého a progresivního. S dalšími alby Behind the Shadows (1998) a Themes (2000) se tato progrese a neotřelost ještě více prohloubila, což se nejvíce projevilo právě na třetím albu z roku 2000, které kombinuje doom metal s death metalem a black metalem. To vše je podtrženo a zdůrazněno velmi chytlavými vokály. V tomto roce však také dochází k personálním otřesům a změnám v kapele a po vydaní alba Themes (2000) odchází zakládající člen, kytarista a zpěvák Petr Staněk, který dnes působí v ostravské metalové kapele Liveevil.

S albem Relic Dances (2004) se začíná měnit i rukopis kapely, která směřuje spíš do oblasti folk metalu s prvky folkloru. A právě tady a s tímto albem začíná zcela nový příběh této pozoruhodné kapely, která začala spolupracovat s hudebníkem, zpěvákem a producentem Tomášem Kočkem, což bylo pro jejich další hudební směřování doslova určující a zásadní.

S albem Návaz (2012) se kapela dokonce dostala pod křídla velmi známého vydavatelství Season of Mist, které sídlí ve Francii a vydává alba světoznámých metalových kapel, například Sólstafir, Atheist, Dark Tranquillity, Alcest a dalších. Která česká kapela se může něčím takovým pochlubit? Navíc album Návaz nebylo vydáno v angličtině, jak je u větších a známějších vydavatelství zvykem, ale pravě v češtině. Další album Smutnice (2018) si vzal na starost producent Yossi Sassi, který je v hudebním světě znamý především jako bývalý člen izraelské metalové kapely Orphaned Land. Album srší energií z dob pohanských. Texty jsou dílem Hanky Hajdové a je to vskutku výsostná lyrická poezie. Kapela je držitelem dvou žánrových Cen Anděl za alba Themes (2000) a Relic Dances (2004). To byla historie. A nyní k novince.

Nové album s názvem Jiná (2024) vyšlo po šesti letech od poslední řadové kolekce. Produkce nového alba se ujal slovutný Boris Carloff, který je vynikajícím muzikantem a produkoval alba znamých českých kapel a interpretů jako jsou Skyline, Sunshine, Wohnout, Charlie Straight, Kryštof, David Koller aj. O aranže se postarala Michaela Niké Vopálecká, která v současné době studuje na proslulé a prestižní Berkley College of Music v Bostonu. Na albu se objevila řada velmi zajímavých hostů, například běloruský hudebník a skladatel Aliaksandr Yasinski, jazzman Jan Andr nebo kytarista Jiří Kučerovský, který vystupuje s Tomášem Klusem.

O výběr písní na album se tentokrát nepostarala kapela samotná, ale právě Michaela Niké Vopálenská, která vybrala na album ty nejmelodištější písně. A byla to šťastná volba.

Jaké tedy je nové album Silentů? Je sice výtvořeno s písní z předchozích alb Relic Dances, Návaz a Smutnice, ale je jemnější a snadněji uchopitelné a zapamatovatelné zejména díky překrásnému zpěvu vynikající zpěvačky Hany Hajdové, kterou skvěle doplňuje zpěvák Pavel Hrnec Hrnčíř. Tentokrát však bez typického growlingu. Pavel zpívá čistě a bez jediné chyby a já myslím, že by se skvělě uplatnil i v jiných hudebních žánrech. Třeba ve folku, country, rocku nebo blues. Dále je třeba zminit také violoncellistu Michala Sýkoru a houslistku Gabrielu Provazníkovou, kteří každé písni dodávají potřebnou atmosféru.

Pomalá a uhrančivá Samodiva kráčí hlubokou nocí kolem jezer, kde visí mlha a pomalu a jistě přechází do tance kolem ohňů. Tato píseň má velmi zvláštní náladu. Hned druhá píseň Pod Babíma horama na albu je jedinou novinkou – a vzbuzuje nadšení. Jde o tradiční moravskou píseň, které kapela vdechla svůj osobitý půvab. Dokažu si ji představit i na nově avizovaném řadovém albu kapely v metalové verzi. Je to velmi silná píseň a obstojí v jakékoliv hudební podobě.

Za zmínku stojí také další písně na albu. Například píseň Ptakoprav, kterou obohatil hrou na akordeon již zmíněný Aliaksandr Yasinski. Ve zcela nových aranžích zaujmou také písně Přísáhám, Skryj hlavu do dlaní a Sudice. Vše uzavírá vokální klenot I Would Dance. Krystalicky čistá píseň. A naprostý vokální skvost tohoto alba.

Jsme na vrcholu. Na konci alba. Ale je to skutečně konec? Ne. Kdykoliv se můžeme vrátit zpět a pustit si kteroukoli píseň z tohoto alba a s úžasem zjistíme, že se rádi necháme znovu a znovu vtáhnout zpět do mystiky a krásy této hudby.

Číslo sedm je obecně považováno za velmi šťastné a magické. V pohádkách a bájích se za sedmero řekami a sedmero horami nachází cosi podstatného pro další směřovaní lidského osudu. I počet tónu základní stupnice v hudbě je sedm. A sedmé album kapely Silent Stream of Godless Elegy je vskutku takovým magickým klenotem, který září a prosvětluje naše noci a dny svým uhrančivým, tajemným a mystickým světlem. Dotýká se srdce.

Silent Stream od Godless Elegy: Jiná. Celkový čas: 50:40. Vydáno ve vlastní produkci v roce 2024.