Gogolova Ženitba v Divadle Petra Bezruče je výbornou a důmyslně vystavěnou zábavou
16.3.2024 07:20 Ladislav Vrchovský Divadlo Recenze
Divadlo Petra Bezruče uvedlo v pátek 15. března premiéru Ženitby, jedné z nejvyzrálejších satirických groteskních komedií Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Nastudoval ji režisér Janusz Klimsza, který také nahradil v roli Podkolatova nedávno zesnulého Norberta Lichého. Hraje se v překladu Leoše Suchařípy, na scéně Michala Syrového, v kostýmech Marcely Lysáčkové a s hudbou Nikose Engonidise.
Z inscenace Ženitba v Divadle Petra Bezruče.
Foto: Martin Špalda
Michal Syrový postavil pro samotný začátek inscenace do popředí scény stavbu připomínající ruskou venkovskou prosklenou verandu. Po několika krátkých úvodních obrazech tuto verandu dva sluhové Duňasa a Štěpán v půli odtrhnou od sebe a otočí zadní stranou dopředu. Poté oba kusy jevištní výpravy po stranách připojí k okrajům scény, kde s odhaleným interiérem zapadne do celého zařízení, které jak by vypadlo z bytu bez jakéhokoliv vkusu.
Janusz Klimsza svým režijním důrazem na výraznou stylizaci hereckého projevu u všech postav kromě svého Podkolatova ještě více vyhrocuje grotesknost představení. V tom mu také hodně napomáhají kostýmy Marcely Lysáčkové, která se „vyřádila“ zejména na kostýmech žen. Vdavekchtivá Agáta (Magdaléna Holcová) v první části pobíhá po jevišti v košilce a s čelenkou, která ji snižuje čelo a dělá z Agáty ještě prostomyslnější bytost, než je. Když se pak Agáta objeví po přestávce v mírně naddimenzované paruce a la Bardotka, hlediště vybuchne smíchy. Podobné reakce vzbuzuje i černá paruka na šedivých vlasech Podkolatova i groteskní účesy zbývajících ženských postav.
Jako u Bezručů vždy, i v tomto případě, jsou hlavní devízou představení herecké výkony. Začíná to hned v úvodu po příchodu dohazovače Kočkareva (Ondřej Brett), který je bezesporu nejvýraznější postavou ze všech mužských rolí. Hlavním úkolem Kočkareva je oženit Podkolatova s Agátou. Brettovy klauniády a mezi nimi výstup, ve kterém se schovává pod sedačkou, na níž přednáší Agáta svůj pověstný monolog o problému vybrat si jednoho mezi všemi nápadníky, patří k vrcholům představení.
Janusz Klimsza hraje Podkolatova se snahou vzdát hold původně plánovanému představiteli této postavy Norbertu Lichému. Občas použije mluvní stylizace připomínající kolegu Bertíka, občas hraje s pootočenou rukou ve známém Lichého držení horní končetiny. Když ale v závěrečném monologu mírně pozmění Gogolův text a řekne, že kdyby jako Podkolatov měl vlastní stát, nikdo by v něm nebyl svobodný, publikum se smíchem zatleská této aktuální větě mířící do dnešního Ruska. Tím, jak se Klimsza v decentním tmavém obleku zejména ve druhé části představení liší způsobem projevu od ostatních postav, podtrhuje sílu grotesky, ale také závěrečné memento inscenace.
Druhou nejvýraznější postavou je Agáta Magdalény Holcové. Herečka zpočátku hraje excelentně neuvěřitelnou „blbku“, ve druhé části však výrazně přitvrdí a vede všechny muže v hledišti k přesvědčení, že před něčím takovým je opravdu nejlépe rychle utéct a už se nikdy nevracet.
Markéta Haroková v roli dohazovačky Tekly i Kateřina Krejčí coby tetička Arina si dokonalé vychutnávají možnosti groteskně parodovat jak dohazovačky jako takové, tak pěstounky posedlé tím, jak provdají svoje schovanky za muže, které nejen schovankám, ale i jim samotným zajistí svým bohatstvím sladký život.
Skvělý je Jáchym Kučera coby Nenažraný. Hercova výrazná kreace totálně zesměšňuje úředníka zvyklého poroučet a vymáhat si nejen úplatky, ale vůbec všechno, po čem zatouží. Žvanikin Mariána Chalányho je koncentrátem mužské samolibosti. Lukáš Melník v uniformě důstojníka hraje Onučkina jako tupého alkoholika s červeným nosem, který naprosto věrohodně v koutku scény onanuje bez stopy důvtipu i emocí.
Barbora Křupková v roli Duňaši a Vít Hofmann jako Štěpán nemají moc hereckého prostoru. Přesto využívají komediálního potenciálu daného textem maximálně a jejich „roličky“ rozhodně potvrzují, že není malých rolí.
Celkově je Klimszova Ženitba velmi důmyslně vystavěnou skvělou zábavou. Nejen kvůli vskutku do krajnosti vyhrocené grotesce, která probouzí opakované výbuchy smíchu v hledišti, ale hlavně ostrým satirickým ztvárněním lidských slabostí. Janusz Klimsza, celý jeho inscenační tým i všichni herci si v bezručácké Ženitbě jako partneři na stejné úrovni tisknou dlaně v přátelském objímání s geniálním Nikolajem Vasiljevičem Gogolem. A nadšené publikum tomuto objetí dlouho a s hlasitými ovacemi tleská.
*
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Režie: Janusz Klimsza. Dramaturgie: Peter Galdík. Překlad: Leoš Suchařípa. Scéna: Michal Syrový. Kostýmy: Marcela Lysáčková. Hudba: Nikol Engonidis. Divadlo Petra Bezruče, Ostrava. Recenze je psaná z premiéry uvedené v pátek 15. března 2024.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.