Katarzia okouzlila i Opavu. Písně z nového alba v intimním provedení naživo neztrácejí nic ze své síly

„Vidíš krásu v každom, preto ju vidíš vo mne, za chlapčenskou vetou tri bodky. Keď ich čiarou spojíš, tak máš človeka, učíš všetkých, ako sa cítiť voľne.“ Slovenská zpěvačka, textařka a skladatelka Katarzia se v Opavě představila poprvé. A její stopa zůstane dlouho živá, na takový koncert se jen tak nezapomíná.

Úvodní citát pochází z písně Piesok, kterou Katarzia ve svém nezaměnitelném „dress code“ koncert zahájila. Piesok je prvním songem aktuálního a v pořadí šestého alba Šťastné dieťa, které vyšlo v loňském roce a vyvolalo velmi vstřícné reakce. Není divu, kvalita textů a nadčasová hudební stránka nahrávky jsou v česko-slovenském kontextu něčím, co není běžné.

Katarzia v Opavě. (Foto: Aleš Honus)

„V Opavě jsem poprvé, měla jsem tady kamarádku, která studovala fotografii. Od té doby mám Opavu spojenou s tím, že je tady nejlepší fotka,“ zmínila v úvodu Katarzia. Její nenucené a bezprostřední vystupování bylo milé, stejně jako interakce s publikem, s níž reagovala na ohlasy.

Katarzia v Opavě. (Foto: Aleš Honus)

Katarzia v Opavě zahrála především písně z nového alba. Nechyběly songy jako Dotyk, Šťastné dieťa, Tomboy, Drzosť a Hnev , které prokládaly ukázky ze starších alb. Mezi nimi zazněl například Smútok, Pohár mlieka, Kniha a Blues o dešti. Posledně jmenovanou na text Václava Hraběte Katarzia okomentovala: „Nepíšu často písně na cizí texty, vlastně je to moje jediná píseň na jiný text. Možná proto, že mě právě texty baví psát“.

Katarzia si velmi rychle podmanila posluchače svým nestrojeným upřímným vystupováním. Občas šibalsky zamrkala očima a poslala do publika srdíčko nebo pukrle. Se zřejmou ironií a parodováním pseudohvězd sociálních sítí. Na její tváři se často prostíral široký a spokojený úsměv.

Katarzia v Opavě. (Foto: Aleš Honus)

V některých písních se doprovodila na kytaru, kterou využívá osobitým způsobem, co se ladění i způsobu doprovodu týče. Kolovrátkové vybrnkávání a rozklady méně běžných akordů zněly jako jemná pavučinová vlákna vlající ve větru. Využití kapodastru ve vyšších polohách dalo jejím linkám nevšední barevnost, kterou zvýraznila i využitím chorusových efektů. Nešlo si též nevšimnout, že Katarzia neměla pro kytaru stojan. Když na nástroj nehrála, ležel za ní na pódiu na zemi, jako hračka v obýváku.

Podobný pocit domácké a intimní atmosféry dokázala slovenská umělkyně vzbudit bez triviálních hesel a podbízení. Přitáhla si publikum k sobě silou svého charismatu a lidé hltali každé slovo. Ve svých písních se Katarzia dotýká mnoha společenských témat. Vyhýbá se moralizování, ale zdůrazňuje smysl empatie, respektu a tolerance. S nádhernou imaginací a přitom civilním a srozumitelným způsobem. Její texty mohou působit jako psychologická terapie, citová opora i angažovaný postoj k různým problémům. Lze se v nich najít, ale chce to sebereflexi. Stojí za to investovat svůj čas, aby byly vnímány a pochopeny.

Katarzia v Opavě. (Foto: Aleš Honus)

Katarzia koncert velmi dobře odzpívala. Mírné intonační nepřesnosti na počátku se brzy vytratily a její hlas získal svou typickou vláčnost a rozpínavý charakter.

Velkou oporou jí byl klavírista Robin Galia. Mladý pianista odehrál všechny písně zpaměti bez mrknutí oka, přestože měl na svém levém palci náplast. Jeho klavírní úpravy všech písní zněly čarokrásně a fungovaly s elektrizujícím nábojem. Galia ukázal, že je po technické stránce mimořádně disponovaný, ale jeho hra přesto byla měkká, citlivá a pokorná. Ani přes zjevnou obtížnost klavírních partů mu nešlo o nic jiného než dát písním barevné kouzlo, které jim patří. Ocenit se sluší jeho sofistikovanou zvukovou představu, s níž kombinoval zvuky klasického klavíru s jeho elektrickými variantami, které nabízí piano Nord Stage a syntezátor Sequential Prophet. Galia je obrovský talent a příslib, že mladá generace pianistů má nakročeno k zajímavým a svobodným projektům.

Robin Galia a Katarzia. (Foto: Aleš Honus)

Koncert Katarzie v opavském Klubu Art provázela uhrančivá, soustředěná atmosféra a kvalitní zvuk, jehož doménou byla naprostá srozumitelnost zpěvu. Publikum si vytleskalo i přídavek, který Katarzia zahrála nejprve sama. K dalšímu pozvala zpátky na pódium i  Roba Galiu. Sympatické gesto.

Navzdory zvyklostem se Katarzia rozloučila s Opavou mluveným slovem. Po posledním přídavku vděčně poděkovala za přízeň a vyjádřila přání vrátit se do tohoto města s celou kapelou. Euforická odezva vyprodaného klubu nenechala nikoho na pochybách, že příště to bude opět znamenité!