Nové album ostravského Bandabandu Žádná múza je ideální soundtrack ke konci roku
28.12.2023 08:07 Aleš Honus Hudba Recenze
Po osmi letech od vydání svého druhého alba Když hraju vyprodukovala ostravská kapela Bandaband novou kolekci jedenácti písní Žádná múza. Název má symbolizovat fakt, že každou písničku bylo potřeba si poctivě vysedět a těžce odžít – k jejich autorům prý nepřišla žádná múza, která by je políbila na čelo a písnička byla hned na světě. Ať je to jakkoliv, album tak trochu klame názvem a ukazuje, že kapela o kvalitní repertoár ani o nápady, jak se s ním poprat, nemá nouzi.
Bandaband je stálicí ostravské klubové scény, která se ale nikam příliš netlačí a nechává tvůrčímu procesu naprosto volný průběh. Kapela dosud vydala za dlouhé čtvrtstoletí své existence jen dvě studiová alba. Ústřední postavou je televizní režisér a také kytarista, skladatel, textař a charismatický zpěvák Martin Rek. Ten se už od počátku obklopil skvělými a zkušenými instrumentalisty – a na pověstných koncertech kapely i nahrávkách je to znát.
Na třetím albu se spolu s Martinem Rekem podíleli klavírista Jan Kavka a baskytarista Karel Pech, bicí nástroje a perkuse obstarali Adam Rek a Tomáš Kothera a kapelu pak dotváří dechová sekce v podání trumpetisty Jana Štěpánka a saxofonisty Tomáše Zetka. Pod hudbou je většinou podepsán Martin Rek, který je spolu s Lubomírem Reichem také autorem textů. Jednu píseň (Půlnoční tramvaj) si kapela „vypůjčila“ z pozůstalosti legendárního ostravského písničkáře Jiřího Tvrze. Album bylo nahráno ve zlínském Studiu V pod dohledem ostříleného dua Petr Vavřík (Buty) a Marcel Gabriel (Mňága a Žďorp).
Jedenáctipísňová kolekce Žádná múza opět představuje mix stylů, ve kterých kapela proplouvá s naprostou přirozeností a lehkostí sobě vlastní. Klasické blues (Ono se říká) střídají latinsko-americké rytmy (Déšť), zásadní sdělení o lidské existenci (Jsme jen…) zajímavě kontrastují s vtipnými písničkami zabývající se banálními zápletkami všedních dní (Klekl mi auťák, Půlnoční tramvaj).
Už od prvních tónů kapela na albu dokazuje, že kvalitativní laťka nastavená předchozími dvěma alby zůstala přinejmenším zachována. Námětem úvodní písně Asi ti nikdy nezazpívám jsou tvůrčí muka. „Záda mě bolí, marně si hlavu lámu, ráno zas budu jak po flámu, je to hrůza. Čistej arch papíru a sklenka vypitá, marně se rozhlížím, kolem mě nelítá žádná múza…“ Je jasné, že napsat dobrou milostnou píseň může být někdy pořádná dřina, ale když přijde dobrý nápad, může vzniknout i takto invenční love song, vzpírající se jakémukoliv klišé.
Jednou z nejsilnějších položek alba je píseň Jsme jen…, která pojednává o nicotnosti lidského bytí. Přestože je zčásti složená z trochu otřepaných přirovnání lidí k „zrnkům písku k pusté poušti“ a „větvičkám v hustém houští“, má v podání Martina Reka své osobité kouzlo. A když už se zdá, že je píseň svým obsahem i strukturou naplněná, přichází křehký dialog baskytary a klavíru, ke kterému se postupně přidávají další nástroje až do strhujícího instrumentálního finále.
Zajímavým tahem, který dopadl velmi dobře, je hostování známé rozhlasové moderátorky (a také příležitostné herečky a zpěvačky) Kateřiny Huberové, která si spolu s Martinem Rekem velmi citlivě zazpívala jednu z nejkrásnějších písní na albu Starý časy. I tento dojemný song o nostalgii a vzpomínání, který napsal sám život, vrcholí zdařilou instrumentální dohrou.
Pomyslnou tečkou za albem je píseň Nemusíš – další majstrštyk o pomíjivosti lidského života a o nesmyslné honbě za povinnostmi, což je téma v dnešní době obzvlášť aktuální.
Třetí album Bandabandu Žádná múza posluchače přiměje k bilancování a zároveň se u něj může dobře a inteligentně pobavit. Prostě ideální soundtrack k atmosféře končícího roku.
Bandaband: Žádná múza. Celkový čas: 45:21. Vyšlo u vydavatelství Must-art v roce 2023.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.