Ježišmarjá, Ježíšek! Komorní scéna Aréna si s citem a pokorou udělala legraci z biblického mýtu

Autor textu, dramatik, spisovatel a stálý dramaturg KSA Tomáš Vůjtek vycházel z apokryfního textu známého jako Tomášovo evangelium dětství. Neznámý autor v něm podává obraz Ježíše Nazaretského nejen jako léčitele, ale spíše jako nevychovaného dítěte, které nemá zábrany připravovat lidi ve svém okolí o život. Z původního textu ve svém scénáři Vůjtek nepracuje se všemi zmiňovanými situacemi z Ježíšova růstu od malého dítěte po dospělého muže, vybírá si jen obrazy nejvhodnější pro jevištní zpracování, a to s ohledem na žádoucí délku představení, které trvá jen asi 45 minut.

Scénu vytvořil Milan David, pod hudbou je podepsána kontroverzní kapela Lefineser, kostýmy navrhla Marta Roszkopfová. Tomáš Vůjtek spolu s Ivanem Krejčím tvoří režisérskou dvojici.

Z adventní inscenace Ježišmarjá, Ježíšek! (Foto: Roman Polášek)

Milan David na hrací ploše umístil stage punkrockového koncertu, v jehož duchu se celé představení odehrává. V pozadí je vyvýšené stanoviště pro baskytaristu a sólového kytaristu, před nimi stojí bicí souprava. Před tříčlennou punkrockovou kapelu umístil velkou bednu plnou zázraků. Blíže k divákům už je jen stupínek pro Marii a Ježíše a úplně na úrovni hrací plochy stojí mikrofon pro průvodce dějem.

Jednotlivé postavy hrály a zároveň vytvořily punkrockové trio, i spolu se všemi zazpívali Michal Čapka – Josef (sólová kytara), Jan Chudý – Kněz, Učitel a Soused (baskytara), a Milan Cimerák – Ježíš (bicí).

Postava Opovědníka, průvodce dějem, byla svěřena hostujícímu Petru Pěnkavovi, Marii ztělesnila Michaela Bajgarová,  dvojici Otce a Matky vytvořili Jan Lefner a Bára Filová. V trojici kluků, kteří si zahrají mimo jiné i na Tři krále, vystoupili Jakub Tichý, Martin Huser a Martin Kopecký.

Milan Cimerák jako Ježíš. (Foto: Roman Polášek)

Mezi divácky nejvděčnější obrazy patří scéna, ve které si malý Ježíš hraje s dětmi u brodu a plácá ptáčky z hlíny, aby je pak oživil a vypustil z bedny k obloze. Nechybí růst rostliny až do nebe, ale ani okamžiky, ve kterých se Ježíš pere s kluky a zabíjí je slovem.

Je zde i dialog mezi Josefem a Ježíšem, ve kterém Josef jako Ježíšův táta napomíná syna, ale Ježíš odpovídá, že vlastně ani není jeho syn, tak ať ho nechá být. Velmi úsměvná je scéna s Učitelem, který nechápe, jak se Ježíš může chovat tak uličnicky, a nabízí Josefovi, aby dal Ježíše k němu do učení. Učitel vysvětluje Ježíšovi písmena abecedy, ale ten se na něj rozzlobí, jak chce učit o písmenu B, když nezná podstatu A.

Režie vede všechny herce k laskavě humornému nadhledu i kontrastnímu velmi energickému punkovému tanečnímu, pohybovému i pěveckému projevu. Ke konci však představení přicházejí na řadu i nejslavnější vánoční koledy. Publikum se od začátku skvěle baví, ale ve vážnějších okamžicích smích v hledišti utichá.

Zdánlivé znevažování biblického příběhu se dotýká dnešní skutečnosti ve chvíli, kdy Matka vede dialog s Marií a obrací se přitom na diváky, aby už nechali zabíjení synů ve válkách a věnovali se raději jiné, smysluplnější činnosti.

Režie vede všechny herce k laskavě humornému nadhledu i kontrastnímu velmi energickému punkovému tanečnímu, pohybovému i pěveckému projevu. Ke konci představení však přicházejí na řadu i nejslavnější vánoční koledy. Publikum se od počátku skvěle baví, ale ve vážnějších okamžicích smích v hledišti utichá.

Z adventní inscenace Ježišmarjá, Ježíšek! (Foto: Roman Polášek)

Jediným nedostatkem inscenace je malá míra vstřícnosti vůči dětským divákům, neboť lze předpokládat, že v čase uvádění představení (od 14 a od 16 hodin) se v hledišti objeví i rodiče s malými dětmi. Tato mírně kritická zmínka však neznamená, že by se celek dětem všeho věku nelíbil, právě naopak. Je zde však ještě prostor jak v textu, tak v hereckém projevu, pro onoho Ježíška v názvu inscenace, a to v možnostech rozvinutí komunikace s velmi mladými diváky.

Bylo by dobré, kdyby Aréna inscenaci opět nabídla i před příštími Vánocemi v roce 2024. Zhlédnutí rozhodně stálo za to.