Někteří bezmezně věří nesmyslům a diskutovat s nimi je téměř nemožné, tvrdí členové skupiny Allskapones
21.12.2023 07:06 Petr Bidzinski Hudba Rozhovor
Skupina Allskapones si ke dvaceti letům existence nadělila páté studiové album. To dostalo název Ok Boomer! Karvinští chasníci se ve skladbách věnují například aktivistickým trendům, připomínají knihu o nezlomnosti lidského ducha a naději a přicházejí s vlastním řešením, jak čelit krizi. O všech těchto tématech v následujícím rozhovoru hovoří kytarista a zpěvák Marian Pawlas a baskytarista Luděk Mrižo.
Kapela Allskapones.
Foto: archiv kapely
Bylo nahrávání nového alba jiné ve srovnání s vašimi předchozími počiny?
Marian Pawlas: Dopřáli jsme si čas a nic neuspěchali. Nahrávali jsme ve dvou fázích asi v půlročním intervalu, takže jsme na všechno měli relativně dost času a nebyli jsme pod žádným tlakem. Také jsme ke spolupráci přizvali dívčí vokální trio, tedy Barču Pawlitovou, Barču Serišovou a Nikitu Lýskovou. Dámy nazpívaly vokály a svou invencí, energií a nádhernými hlasy oživily některé songy. Barča Pawlitová také nazpívala sólový part v úvodní skladbě. Jiný byl také přístup k samotnému skládání a aranžování, kdy z větší části už vše bylo zapsané v notách.
Jak ovlivnila vyznění alba současná společenská situace?
Marian Pawlas: Samozřejmě se společenská i politická situace v naší tvorbě zrcadlila vždy a reflektujeme ji i na současném albu. V titulní skladbě Ok Boomer! lehce ironizujeme současné aktivistické trendy, které občas mohou vést k absurdním situacím. Stejně tak ve skladbě Dokonalý svět jsme se nemohli vyhnout válce na Ukrajině, byť ne explicitně zmíněné, covidovému období a informační válce s těmito fenomény spojenými. V Nomofobii se zase dotýkáme tématu přílišné závislosti na IT technologiích.
Která témata na aktuálním albu zpracováváte, a přitom byste si v roce 2019, kdy jste vydali vaše předchozí album, řekli, že je nikdy do vašich písní nezakomponujete?
Marian Pawlas: Kromě zmíněných témat je hlavním tématem přechod z bujaré a bezstarostné fáze života do fáze mírné kontemplace a malé bilance a revize dosavadního života se vším, co to obnáší. Asi se tomu říká krize středního věku. Asi by nás v roce 2019 nenapadlo, že budeme svědky největšího válečného konfliktu od druhé světové války, byť určité indicie už byly i tehdy, a že prožijeme skoro dva roky v izolaci.
V úvodní písni jste se nepochybně nechali inspirovat knihou od Jacka Londona vzhledem k tomu, že se jmenuje Tulák po hvězdách. Čím vás zaujalo toto téma?
Luděk Mrižo: Tato kniha je jedna z mých oblíbených a téma knihy se přímo nabízelo ke zpracování. Za mě je tato kniha o nezlomnosti lidského ducha a naději, že i v těch nejtěžších momentech v životě člověka existuje „úniková“ cesta.
Komu je určený zvednutý prostředník z obalu alba?
Marian Pawlas: Albu předcházel singl Krize vydaný v roce 2021, který pojednává o krizi středního věku, a toto téma se prolíná i celým současným albem, takže prostředníček je určený tomuto pocitu a tendenci k „zfotrovatění“ a „boomerství.“ Člověk by měl krizi reflektovat, ale nezaseknout se, zvednout hlavu a jít dál.
Ve skladbě Dokonalý svět se zpívá: „Kdo tomu věří, ať tam běží, nečeká ho hezký svět, lež a pravda vedle leží, nedávají odpověď…“ Jak byste chtěli, aby tato slova na posluchače působila?
Marian Pawlas: Udivuje mě, kolik lidí propadlo od dob covidových dezinformačním webům a pak plynule přešli k ruské propagandě. Někteří bezmezně těmto nesmyslům věří a diskutovat s nimi je téměř nemožné…
Skladbu Koleno vnímáte spíše jako ironii, nebo jako výzvu?
Marian Pawlas: Má to být hlavně veselý text o ne příliš veselých věcech, které se nám pomalu začínají dít, ale co naděláme.
Jaká nejzajímavější historka je spojena s natáčením klipu Jungle?
Marian Pawlas: Klip jsme natočili během dvou až tří hodin. Je to točené na jeden záběr a celkem jsme to jeli třikrát. Povedlo se nám na druhý pokus přesně v momentě, kdy začíná refrén a je úder na činel, „dát placku“ s naším dvorním hercem Romanem Tomoszkem, který mimo jiné výborně ztvárnil roli školníka v klipu Pohádková nebo zpěváka v klipu Ok Boomer! Vypadá to, jako bychom to nacvičovali, ale vyšlo to zcela spontánně.
Luděk Mrižo: Pozornému divákovi určitě neunikne, že v jednom momentě Marianovi podklouzne noha a moc nechybělo, aby se natáhnul. Ovšem Marian to zkušeně ustál.
Závěrečná píseň je zpívána polsky? S jakým cílem jste skladbu na album umístili?
Marian Pawlas: Je zpívaná ve slezském nářečí „ponaszymu“. Polák by textu nerozuměl stejně jako Čech. Vyrůstal jsem v prostředí, kde se takhle mluvilo a mluví dodnes, a je to taky odkaz na mou oblíbenou bluegrassovou kapelu Blaf, která zpívá jenom v tomto nářečí.
Mimochodem tato skladba je stará asi 15 let, ale nikdy nebyla vydaná na žádné oficiální nahrávce, proto jsme se ji rozhodli zařadit na toto album. Mírně jsem upravil rapovou část, kde se zpívá, že Rusové dostali na prdel, tak snad to vyjde.
Co vás na hudbě, respektive na kapelním životě baví s přibývajícím věkem stále více?
Marian Pawlas: Scházíme se pravidelně jednou týdně, takže pokecáme, zahrajeme si. Samotné koncerty, nahrávání, tvoření a točení videoklipů a večírky s nimi spojené nás stále nepřestaly bavit.
Co plánujete v nejbližší době?
Marian Pawlas: Momentálně si dáváme do března koncertní pauzu a plánujeme koncerty na jaro a letní festivaly. Nejde nám příliš manažerská činnost, snažíme se, seč nám síly stačí, ale kdyby se našel někdo, kdo by měl chuť se o to postarat, tak budeme rádi.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.