Move Ostrava přiváží etablované tvůrce s tématy, o nichž je někdy lepší tančit než mluvit

Představení The Others z dílny choreografa Antona Lachkeho zkoumalo křehké dění uprostřed imaginárního mikrosvěta, nehostinného a svázaného pravidly, kterým nikdo nerozuměl, ale všichni se jim řídili. Jedinou možností, jak se z tohoto vězení dostat, bylo pravidla porušit… Čtveřice tanečníků (dvě ženy a dva muži) rozehrála příběh blízkých přátel, kteří společně překonávají hranice strachu i neviditelnou zeď mezi pustinou a živoucí přírodou,  Do choreografie postavené na principu tzv. puzzle work přinesl každý z interpretů svou osobitou energii a zkušenosti z různých tanečních disciplín (street dance, současný tanec) i různých zemí. Jejich pohybové a výrazové prostředky se tak v mnohém lišily, ale společně  tvořili dobře sehraný mechanismus.

Z představení The Others. (Foto: Kamil Hauptmann)

Lachkeho tvorba je pověstná tím, že na tanečníky klade velké nároky, co se týče rychlosti, přesnosti, výdrže a koncentrace, a The Others nebylo výjimkou. Naléhavost a imaginaci rozvířenou v pohybu doprovodil klidný hlas vypravěče-pozorovatele, který dění na jevišti zarámoval jako téměř pohádkový příběh. Témata, kterých se Lachky dotkl, však byla velmi reálná a palčivá – vztah k přírodě a svému okolí, strachu z neznáma, přijímání příkazů z neznámého zdroje a odvaha řídit se vlastním úsudkem a intuicí navzdory tlaku většiny.

*

Absolventka Janáčkovy konzervatoře Věra Kvarčáková, která dlouhá léta působila v zahraničních souborech (Ballet de l’Opéra national du Rhin ve Francii, Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu nebo National Theater v německém Mannheimu), připravila v listopadu ,,work in progress“ ochutnávku připravované inscenace Doma/Návraty, na niž spolupracuje s choreografem Jeremym Galdeanem a tanečníky Vítkem Kořínkem a Martou Drastíkovou, mimochodem také absolventkou ostravské konzervatoře. Tento inovativní projekt je výsledkem součinnosti Move Ostrava a Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, který bude příští rok hostit i jeho premiéru.

Ukázka z work in progress projektu Doma/Návraty. (Foto: Kamil Hauptmann)

Kromě ,,návratu ke kořenům“ je Doma unikátní příležitostí pro mladé ostravské tanečníky – díky inciativě Move se dvanáct posluchačů konzervatoře mohlo podílet na tvůrčím procesu, objevit originální pohybový slovník a především prozkoumat svět profesionálního tance, který se od školního prostředí v mnohém liší. Vybráni byli během workshopu, který se následně překlopil ve víkendový MOVEment Intensive – set pohybových workshopů pro veřejnost, spojující současný tanec, pantomimu a jógu.

*

Dalším bodem listopadového programu se stala show pro jednoho muže-mima s názvem Memento Mori. Absolventské představení Matěje Petráka, ostravského rodáka, který má za sebou působení v souboru Losers Cirque Company nebo Laterna magika, je temnou, drsnou, ale místy neodolatelně vtipnou sondou do života muže, který se denně pohybuje mezi světem živých a mrtvých. Jeho čas odměřuje zvuk hrobnické lopaty a kupící se příběhy vyhaslých životů. Jeho existenci pohrávající si s vlastním koncem dává smysl jen občasná jiskřička naděje a tepla, vykřesaná z prachu.

Matěj Petrák z projektu Memento mori. (Foto: Kamil Hauptmann)

Matěj Petrák se rozhodl věnovat umění pantomimy, které je u nás stále vnímané spíše jako okrajová disciplína, a díky talentu pro akrobacii a tanec se z něj za několik let stal vyhledávaný interpret s velkým potenciálem.  Hodinové představení utáhl sám i ve velmi intimním prostoru Studia G, kde se těžko něco schová či přehlédne, a jen s pomocí svého těla, několika rekvizit a promyšleného světelného designu dokázal rozehrát stavy rezignace, monotónnosti, deprese, ale i upřímné lidské radosti, to vše s notnou dávnou sarkasmu a parodie. Inscenace navíc otevřela stále ještě tabuizované téma smrti a umírání, a dokážu si představit, že některé z diváků mohlo silně zasáhnout.

*

Počátkem prosince se na jevišti Divadla loutek Ostrava odehrála repríza oceňované inscenace Sylvy Šafkové Why Things Go Wrong, která vynesla dvojici protagonistů Michalu Heribanovi a Viktoru Konvalinkovi, špičkovým představitelům české a slovenské taneční scény, nominace na Ceny Thálie. Why Things Go Wrong se volně inspiruje knihou amerického filozofa Jamese Aarona Assholes: A Theory a pozastavuje se nad tím, jak někteří lidé dokáží ničit životy druhých, aniž by si to uvědomovali nebo toho litovali.

Ukázka z projektu Why Things Go Wrong. (Foto: Kamil Hauptmann)

Působivý duet dvou tanečníků klouzal od klidných až meditativních situací, kdy se oba muži pohybovali v synchronu v identických kostýmech a s identickými gesty, až k momentům, kdy jeden druhému vrazil pomyslný nůž do zad. Minimalistické scéně vévodilo velké stropní zrcadlo odrážející dění na jevišti, a obdélník na podlaze zaplněný sypkými třpytkami. Lesklé plochy a třpytky se postaraly o vizuální efekty, které připomněly pokroucené vidění, pozlátko, snahu skrýt prohnilost pod nánosem blyštivé krásy, kterou ukazujeme světu – například když tanečníci doslova proplouvali třpytkovým mořem nebo obdivovali svůj vlastní odraz v zrcadle. Why Things Go Wrong hovoří o tématech, která nepřestávají být aktuální, včetně narážek na politickou scénu, kde se „assholes“ také vyskytují. Svého vlastního ničitele života ale zřejmě poznal každý z nás, protože ať chceme nebo nechcete, budou vždycky mezi námi.

*

Move Ostrava při tvorbě svého celoročního programu sahá po kvalitních projektech a míří na etablované tvůrce a interprety. Zároveň můžeme vidět snahu vybalancovat poměr mezi zahraničními a domácími produkcemi, v mnoha případech vznikajícími v úzkém propojení s ostravskou taneční scénou. Ta má tím pádem možnost růst a kultivovat se v mnoha směrech a především napříč svými vrstvami, od amatérů přes studenty až po zkušené profesionály.