Dítě s příliš velkými pěstmi, ukřižovaná baletka a člověk jako zvíře aneb Pavel Forman v Domě umění

Už je to vlastně tradice. Výtvarníci vystavující v Galerii výtvarného umění v Ostravě (Domu umění) se ještě před vernisáží rozmluví pro kulturní deník Ostravan.cz nad trojicí děl. Vybírat musí okamžitě, na rozhodnutí mají sotva pár minut. Nemá to být nějaká „svatá trojice“ z vystavených prací, spíše výtvarníky žádáme o výklad spojený s nějakou niternou a osobní vazbou. Je to však čistě na autorech, co vyberou.

Z výstavy Pavla Formana. (Foto: GVUO)

Baví mě už ty první reakce umělců, když na ně vyjdu s náhlým úkolem promluvit o třech dílech. „Ke všem obrazům mám rovnocenný vztah,“ reagují někteří. „Nevím,“ pokrčí rameny Pavel Forman. Během dalších dvou minut je ovšem jasné, že trojici vítězů má v hlavě.

Fistkid, dítě s pěstmi, olejomalba z roku 2021. „Je to téma, které se hodí do současných světových událostí. Z výjevu vyzařuje bezbrannost dítěte, ale to má přitom enormně velké pěsti. Teprve bojuje o existenci, o místo na světě, to je jeden z mých výkladů,“ vypráví malíř.

Pavel Forman: Fistkid (Foto: GVUO)

V díle je i kus osobního prožitku, když se Pavlu Formanovi před pěti lety narodila dcera Berta. A když s napětím čekal, jak se probije k životu na planetě Zemi. A proč mluví o současných světových událostech? K vysvětlení se nějak nemá, tak se pustím do vlastní interpretace. Bohužel, ve Formanově obrazu vidím také výzvu krvavého autokrata Vladimira Putina, když na konci listopadu vyslovil k ruským matkám tuto prosbu: „Požaduji po ženách, aby rodily ideálně osm dětí.“ Ideálně osm chlapců, budoucích vojáků, kteří pomohou Rusku ke světovládě.

„Jasně, i tak lze ten obraz číst. Někdo potřebuje vychovat další generace dětí s velkými pěstmi, aby mohly dobývat. Vyrobit nové dobyvatele a vojáky,“ přemítá Forman. Pěsti ve tmě, zatím v ženském lůně. Svět se zbláznil, takže některé děti budou jednou bojovat za demokratickou a svobodnou Evropu, jiné za šílené plány diktátorů. Lidstvo je nepoučitelné.

Pavel Forman maluje děti už dvacet let: „Vizuálně zajímavý materiál, vždycky mě to přitahovalo. Dříve mi ale narozené dítě nepřipadalo úplně pěkné. Křičí to, a je to celé pokrčené. Teď, když už mám vlastní dítě, vidím to úplně jinak.“

Pavel Forman u obrazu Evolution. (Foto: Ivan Mottýl)

Formanovu dceru Bertu bychom našli i na plátně Evolution, oleji z roku 2019. V zástupu za dětmi vidíme také opice. „Co lidské mládě odlišuje od zvířecího opičího mláděte? Jde o zlomek DNA, ti tvorové jsou nám velmi podobní, hlavně malým dětem. Ať už chováním, nebo vzhledem, i děti jsou taková zvířátka. A dospělý člověk je podle mého názoru také zvíře,“ uvažuje Forman u druhého z vybraných obrazů.

Pozoruhodné je, že s podobným tématem aktuálně pracuje i mezinárodní výstava s názvem Uprchlá, našel skrýš, stále uniká (Zvířecí zpravodajství) v městské galerii PLATO, tedy asi kilometr od Domu umění. Je to problém 21. století. „Jsme také zvířata, jenom jsme od vlastní zvířeckosti odpojováni,“ říkají kurátorky projektu v PLATO Edith Jeřábková a Eva Koťátková.

Z výstavy Pavla Formana. (Foto: GVUO)

„Zajímá mě celá ta vývojová řada, která vede k Homo sapiens. Bývaly doby, kdy tu těch lidských zvířat pobíhalo po světě několik druhů, od malých po veliké.“ Ano, tak tomu bylo, v jednu chvíli jsme na planetě mohli potkat třeba hominidy rodů Afropithecus, Equatorius i Kenyapithecus. Asi tak před 16 miliony lety.

Balerína 1. To je poslední z trojice vybraných děl. „Jakési gesto Ukřižování, ta krásná baletka v nádherném elegantním pohybu,“ popisuje obraz Pavel Forman, mimochodem rodák z Bruntálu. Bruntál jede! Další bruntálský rodák Leoš Kyša právě s románem Sudetenland obsadil jedenácté místo v prestižní anketě Lidových novin Kniha roku.

Pavel Forman u obrazu Balerína 1. (Foto: Ivan Mottýl)

„Přidal jsem baleríně jednu ruku navíc, která naznačuje, jestli náhodou za tím nádherným baletním gestem ještě něco neskrývá. To je pouze další rovina, ať si obraz raději každý návštěvník galerie interpretuje po svém,“ vyzývá malíř. Baletka na plátně má reálný vzor, je to členka Moravského divadla v Olomouci Michaela Tsepeleva Horká. „Maloval jsem ji podle fotografie od Terezy Hrubé, se svolením autorky, samozřejmě,“ prozrazuje výtvarník. „Pracuji s tradiční křesťanskou symbolikou, ale jde mi také o jiné podstatné gesto. O otevřenou náruč,“ vysvětluje.

Kruh se uzavírá. Kruh paradoxně složený ze tří obrazů, takže jsou to vlastně jen tři body na kružnici. Matky objímají ratolesti a chrání je před nebezpečími, zatímco nějací šílení chlapi už ty děti vidí ve vojenských uniformách. Přijďte si tyto emoce prožít přímo do ostravského Domu umění, výstava Den noci malíře Pavla Formana potrvá do 12. února 2024.