Ředitel Souznění Zdeněk Tofel: Festival bude letos na rekordních sedmi místech. A vracíme se do Frenštátu

Půlkulatiny jsou tady. Festival Souznění oslaví 25. narozeniny. Když se ohlédnete za minulými ročníky, je pro vás některý srdcový? Případně proč?

Uteklo to jako voda, že? Děkuji za tu otázku, protože povětšinou se mě někdo zeptá opačně. Každý ročník je něčím unikátní. Vždy je to výzva, ale každým rokem je uspořádání podobného mezinárodního festivalu složitější z hlediska ekonomického. Zároveň se mění i chování lidí. Jakoby se ztrácela pokora, porozumění a zodpovědnost. Pochopitelně ne u všech, ale vidím to napříč těmi roky. Proto si jako organizátoři velmi ceníme pozitivního přístupu a odpovědného jednání. Upřímně věříme a přejeme si, aby se o tomto ročníku hovořilo jako o jednom z nejlepších. Náš skvělý pracovitý tým dělá pro spokojenost všech diváků a posluchačů vše možné i nemožné.

Podobně jako loni sázíte v úvodní den festivalu i na přímý přenos na vlnách Českého rozhlasu Ostrava, letos kapely Nerez a zpěvačky Lucie Šoralové, zároveň se bude vysílat i na YouTube. Takže minulá zkušenost se osvědčila?

Je to tak. V Českém rozhlase děláme koncerty už léta. Je tam možná až sedm kamer právě na YouTube, kde to půjde ven na kanále Českého rozhlasu, a k tomu perfektní zvuk. Na našem kanálu Souznění pak budou k dispozici záznamy dalších koncertů. Nechci dělat reklamu „době koranavirové“, ale paradoxně jsme si ověřili a realizovali nečekané novinky, v té nešťastné době se nám streamování osvědčilo, umělci mohli vystupovat a festival se nemusel zastavit, což jinde nebylo zdaleka pravidlem. Jsme pyšní, že jedeme bez přestávky oněch 25 let.

Souznění bude mít kromě české, slovenské či francouzské stopy také srbskou návštěvu z Noviho Sadu. Jak se námluvy uskutečnily?

Jedná se o soubor Agapé, což je vlastně slovenský evangelický sbor pod záštitou Slovenského kulturního centra Pavla Jozefa Šafárika, předsedkyní je vedoucí výpravy Vierka Marcok Cerovski. Jde o soubor slovenské menšiny, která žije v Srbsku a vede jej také zpěvačka, houslistka i má rozhlasová kolegyně Tatiana Jaško. Mají za sebou několik vydaných CD, slyšet bývají opakovaně také v tamním rozhlase i televizi. Původně se jednalo jen o dívčí uskupení, ale v roce 2005 se přidala k Agapé i mužská skupina. Řada členů souboru působí v médiích. Možná víte, že ve Vojvodině je silná československá menšina a spolek hledá různé folkloristické tradice a obyčeje v různých koutech Vojvodiny.

Hned mě napadlo, že v nedalekém Banátu v Rumunsku je rovněž silná česká komunita. Předpokládám, že tam také bude mít své místo folklor. O rumunské návštěvě jste uvažovali?

Rumuny z jiné části jsme už na Souznění měli, ale máte pravdu, že Banát je pro nás nesmírně zajímavý, protože Češi a Slováci tam žijí takříkajíc na naše poměry v prehistorických podmínkách, tvrdě pracují, ale pokud vím, žijí tam šťastně, takže určitě do budoucna budeme hledat i v této části Rumunska někoho, kdo by na Souznění mohl vystoupit.

Letos se Souznění bude konat v sedmi městech a obcích. Je to rekord?

Myslím, že to rekordem nazvat můžeme. Jsme v Ostravě, Frýdku-Místku, Frenštátě pod Radhoštěm, Kozlovicích, Hukvaldech a Kunčicích pod Ondřejníkem. Zároveň v Rožnově pod Radhoštem se interpreti ze Souznění představí v rámci Vánočního jarmarku. V sobotu 9. prosince se návštěvníci mohou těšit na špičkovou cimbálovku Dyjavan a v neděli se ve Valašském muzeu v přírodě představí už zmíněný soubor Agapé.

Souznění je akcí spíše regionálního charakteru pro místní, nebo máte vypozorováno, že se na něj sjíždí lidé z různých koutů republiky?

Už z názvu vyplývá, že je to mezinárodní festival. Ve střední Evropě jen málokterý jiný festival podobného ražení dosahuje takového rozsahu a dramaturgie. Na Souznění jezdí lidé z celé republiky, ale i ze zahraničí.

Dojde letos na nějakou novinku?

Pokaždé je tady něco nového, totiž propojit folklor, vážnou hudbu či pop v jednu krásnou směsici umění i s ohledem na dobu adventu, je něco líbezného. Vždy chceme, aby svůj repertoár umělci přizpůsobili tomuto období. Postupně se snažíme přidávat další věci. K vidění tak bude šikovnost lidí a jejich řemeslná výroba. Určitě bych rád upozornil také na zajímavou gastronomii, tam hledejme novinky, protože i hosté ze Srbska slíbili, že něco chutného přivezou. Zároveň tady bude slovenská gastronomie, takže milovníci halušek, korbáčiků, pagáčků a různých delikates si přijdou na své. Novinkou je také to, že ve Frýdku – Místku budeme vystupovat v červeném Evangelickém kostele, v Kunčicích pod Ondřejníkem jsme rovněž na nové scéně Beskydského H-Resortu. Vše se tak nějak inovuje i zvětšuje. V neděli bude program na dvou místech. Ve Frenštátě festival vyvrcholí koncertem Janka Ledeckého a v Rožnově p. R. vystoupí Dyjavan a Agapé. Jsme velice rádi, že se po třech letech vracíme právě do Frenštátu. Nový starosta Jan Rejman stál o Souznění, takže návrat bude velkolepý.

Janek Ledecký je největším tahákem ročníku. Loni to byla například Radůza. Proč nyní Janek Ledecký?

Janek, jako jedna z mála hvězd, je na Souznění podruhé. Troufnu si říct, že spolu máme pěkný vztah, známe se roky a Janek je opravdu úspěšný autor a vzdělaný člověk, který má obrovský nadhled a dělá úžasnou muziku. Přijede s velkým koncertem, který zaměstnává asi 16 lidí, protože bude hrát pochopitelně se svou kapelou, ale také s Nosticovým kvartetem. Část tohoto programu si šéfuje naprosto sám se zvukem i se světly.

A co vážná hudba? Také se mají návštěvníci nač těšit, že?

Bezpochyby, opakovaně s námi spolupracuje úžasná dvojnásobná držitelka Thálie, mezzosopranistka Eva Dřízgová-Jirušová, k níž se ve Frýdku přidá sopranistka Veronika Rovná, basbarytonista Gustáv Beláček ze Slovenska a seskupení Aerea Ensemble s výborným houslistou Vojtěchem Zajícem. Zároveň bych rád zmínil cimbalistu Daniela Skálu, který speciálně na požádání složil k 25. výročí festivalu novou skladbu, která si pod názvem Rorate coeli desuper – Rosu dejte, nebesa shůry, odbude na Souznění světovou premiéru 7. prosince v Evangelickém kostele ve Frýdku-Místku. Skladba odkazuje na starou českou tradici provozování takzvaných rorátů, prastarých zpěvů a ranních mší konaných v období adventu.