Medvěd, který tam nebyl: Mnohovrstevnaté dílo určené nejen pro nejmenší diváky Divadla loutek
25.11.2023 00:00 Evelína Vaněk Síčová Divadlo Recenze
Na programu Divadla loutek Ostrava se od pátku 24. listopadu objevila nová pohádka pro děti od tří let. Její název je Medvěd, který tam nebyl. Filozofická pohádka izraelského autora Orena Lavieho v dramatizaci a režii Markéty Bockové své místo našla na alternativní scéně, kde děti (i dospělí) mohou sedět na polštářcích a být téměř součástí děje. Ve spolupráci s Terezou Agelovou, Laurou Černákovou a Martinem Dytkem vznikla velmi hluboká inscenace plná barev a zajímavých nápadů.
Z představení Medvěd, který tam nebyl.
Foto: Roman Polášek
Kniha Orena Lavieho, která má aktuálně pouze slovenský překlad, vypráví příběh medvěda, který si nebyl jistý, zda je opravdu medvědem. Rozhodne se vydat na cestu, aby nalezl nejen sám sebe, ale aby překonal strachy a našel to nejcennější – přátelství, vzájemnou pomoc a úctu k sobě samému. Poznáním světa kolem něj si stále více uvědomuje sám sebe a to, kým vlastně je.
Scénografie divadelní pohádky pracuje s atypickým uspořádáním. Diváci sedí ke scéně, která je do písmene L, šikmo a neustále je to udržuje ve střehu. V pravém rohu sedí stále se usmívající se Edita Bandyová a doprovází příběh hudebními melodiemi a vyprávěním. Laura Černáková, která je zároveň autorkou loutek i spoluautorkou dramatizace, vystavěla netradiční lesní scénu z barevného molitanu. Stromy mají podobu dvojí. Tu lidskou (Ondřej Beseda a Karel Růžička) oblékla do pestrých kostýmů a větvím dodala háčkovanou strukturu. Následně Medvěda obklopují stromy-totemy různých velikostí, barev i struktur, aby dotvořily lesní prostor.
Loutky – Medvěd, Kráva, Ještěrka, Tučňák a Želva – mají netradiční barvy, ale příběhu to nikterak nevadí. Velkou oblibu si u diváků získá hlavně vtip každého zvířátka, a především jejich rozdílné charaktery. Nezatížená dětská fantazie se projevila především v tom, že se za celou dobu ani jedno dítko nedivilo, proč je Medvěd zelený nebo proč má Želva kolečka. Celou scénu velmi vkusně podtrhla hudba Martina Dytka, která reagovala na změny inscenovaného místa, světelné efekty i atmosféru.
Velký podíl na příjemně stráveném divadelním podvečeru mají samozřejmě herci. Lucie Kraftová vede Medvěda po celou dobu jemnou a klidnou rukou. Medvěd je díky ní skromný, zvídavý a téměř lidský. Ondřej Beseda prostřednictvím pohodlné Krávy, ale i Tučňáka a stromu dává nahlédnout do svého hereckého repertoáru a doslova hraje celou svou osobností. Velmi vtipný je Karel Růžička, coby lenivá Ještěrka a taxi Želva. Pohrává si s proměnou hlasu a jeho odvážná řidička Želva se dostane až mezi diváky.
Pohádka je určena dětem od tří let, což je přesně ten věk, který nic neodpustí, protože na nejmenších divácích je vidět, zda je hra baví nebo ne. Výskot, reakce na děj a zaujaté pohledy naznačovaly, že tvůrci docílili správné kombinace tématu a zpracování.
Medvěd, který tu nebyl však zaujme i starší děti a určitě také rodiče. Pohádka v sobě totiž nese mnoho témat, která si každý zpracuje po svém. Ti nejmenší mohou sledovat putování medvěda a setkávání se s barevnými přáteli. Starší se mohou pobavit nad milými vtípky jednotlivých postav a dospělí mohou hlouběji popřemýšlet nad medvědovou cestou k sobě samému a jeho pohledu na svět kolem.
Divadelní adaptace úspěšné knihy je opět známkou toho, že ostravské loutkové divadlo o své diváky pečuje s úctou a láskou. Inscenace Medvěd, který tam nebyl je velmi kvalitně zpracovaná a nápaditá a jistě láká i na opakované zhlédnutí. Děti si navíc mohou odnést divadelní program, který v sobě ukrývá překvapení.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.