Labutě odjíždějí dodávkou v nákladním prostoru: Básnický večer časopisu Tvar v ostravském Studiu G
23.11.2023 12:37 Martin Šenkypl Obraz & Slovo Report
Výjezdní zasedání pražského literárního časopisu Tvar se konalo v ostravském Studiu G. Cílem bylo seznámit místní publikum s tím, že má ve svém okolí mnoho výrazných literárních osobností, které jsou vidět i ze vzdálené Prahy. Večer tak byl poctou místní silné literární scéně a současně prezentací ostravského čísla Tvaru.
Z poetického večera časopisu Tvar ve Studiu G.
Foto: Martin Břežný
Patnácté číslo občasníku pro literaturu Tvar se šéfredaktor Adam Borzič rozhodl věnovat tematicky Ostravě. V úvodníku to vysvětluje svou osobní slabostí či náklonností ke geniu loci, který podle Borziče Ostrava má. Ve zmíněném úvodníku mluví velmi dojatě o tom, že pro něj, napůl Chorvata a napůl Čecha, má Ostrava jakousi přístavní atmosféru. Není tedy náhodou, že v rámci propagace tohoto čísla se redakce Tvaru, kterou reprezentovala Simona Racková, rozhodla uvést a představit obsah čísla naživo.
Tomu odpovídal i výběr účinkujících ve středečním programu. Čtoucími se stali místní autoři a autorky. Konkrétně Kristýna Svidroňová, Elli Tilliu Motýlová, Jiří Macháček, Roman Polách a ve dvojroli moderátorky a básnířky se představila i samotná Simona Racková. Večer probíhal svižně a dramaturgicky neměl žádná hluchá místa, která by mohla návštěvníky kavárny uvést do rozpaků či je nudit.
Večer zahájila svým výstupem Kristýna Svidroňová, která má za sebou již knižní debut Sochy z peřin. Její tvorba má kladné ohlasy v širší literární obci a důkazem její křehké a silné poezie bylo i čtení z aktuálních, dosud nepublikovaných textů. V sychravém listopadovém podvečeru zaznělo:
Labutě odjíždějí dodávkou
v nákladním prostoru
tlačím se mezi křídly
jsme bez elektřiny
vedle mě cedule
rostou bleskem a voní
vzduch se nedá dýchat
když ho míjíš pořád dokola
řekla jedna z nás
zdálo se mi pak
že letíme bouřkou
a s každým mávnutím
se zvětšujeme
Kristýna je právem velkou akvizicí ostravské básnické literární scény, což kvitoval i následující čtoucí, Roman Polách. Tento autor je silně zakořeněn v akademické sféře, kde buduje svou kariéru svými články a každodenní pedagogickou činností. I přesto je stále tvořícím autorem. Zmiňme jeho poslední básnickou knihu Délka života ve volné přírodě, ze které četl. I přes svůj akademismus se dokázal dotknout obecných a tíživých témat současného života. Dodejme, že na stránkách zmíněného čísla vedl Boržič s Poláchem rozsáhlý rozhovor.
Z nových rukopisů přečetla i Motýlová, která debutovala letos, mírně opožděným, zato silným debutem. Ostatně, o její prvotině si můžete přečíst na stránkách Ostravanu.
Závěr večera patřil Macháčkovi a Rackové. Jiří Macháček přečetl mnohovrstevnatý text, který napsal během svého tvůrčího pobytu v Budapešti. Text reflektoval minulost a přítomnost v životě několika postav. Simona Racková večer uzavřela četbou svých básní a současně ostravské literární publikum pozvala na vánoční večírek časopisu Tvar, který bude i pomyslným rozloučením s Adamem Borzičem v pozici šéfredaktora. Ten se bude konat 14. prosince na zatím nezveřejněném místě.
Vřelým gestem ze strany pražské organizace byla i volná distribuce aktuálních čísel Tvaru.
Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.