Umělecká šéfka festivalu Hudební současnost: Chceme přinést komplexní zážitek v rozmanitosti soudobé hudby

Uměleckou ředitelkou festivalu Hudební současnost jste čtvrtým rokem. Jakým způsobem jste navázala na předchozí ročníky a co se vám za tu dobu povedlo nového?

Funkci předsedkyně Tvůrčího centra Ostrava, které pořádá festival Hudební současnost, jsem převzala pár měsíců před covidem, mé první kroky tedy výrazně zkomplikoval lockdown. Naštěstí jsme se rychle zorientovali a festival jsme uspořádali prostřednictvím on-line koncertů s poměrně vysokou sledovaností. Takhle jsem alespoň částečně mohla realizovat záměry, které jsem s Hudební současností měla, a to navázat spolupráci s výraznými a inspirativními osobnostmi, hudebníky, skladateli a umělci našeho kraje a prostřednictvím poutavé dramaturgie oslovit co nejširší okruh posluchačů. Další vizí bylo navázat spolupráci s polskými a slovenskými autory a interprety a vytvářet v rámci Hudební současnosti prostor pro vzájemnou spolupráci. To se nám už také povedlo a s každým rokem přicházejí rozsáhlejší a zajímavější projekty, které společně realizujeme v rámci našeho „trojmezí“.

Jak byste momentálně festival definovala a jaké si myslíte, že zaujímá místo jak na moravskoslezské, tak na celorepublikové hudební scéně?

Hudební současnost vždy prezentovala především ostravské a regionální skladatele a umělce. A je tomu tak i dnes. Tím se vlastně lišíme od jiných hudebních festivalů na Ostravsku. Tvoříme jakousi platformu ostravského soudobého umění, jelikož je naším záměrem také propojení hudby s jinými druhy umění (výtvarné, scénické, tanec…). Tím je náš festival ojedinělý svého druhu a nejen v kraji. Tvůrčí centrum Ostrava je členem Asociace hudebních vědců a umělců, která nabízí vzájemnou spolupráci Tvůrčích center v republice. Toho plně využíváme a snažíme se spolupracovat se skladatelskými základnami Olomouce, Plzně, Brna, Prahy… Prezentujeme tak ostravskou hudbu nejen v regionálním rozměru, ale také celorepublikovém a mezinárodním.

Již 15. listopadu se uskuteční v rámci festivalu Hudební současnost Večer ostravských skladatelů, který představí pestrou škálu skladeb od výrazných autorů. Vyzdvihla byste některý z bodů tohoto večera?

Koncerty s názvem Večer ostravských skladatelů jsou každoroční tradicí a snažíme se na nich prezentovat nejlepší a nejzajímavější díla. Dbáme také na výběr interpretů a obracíme se proto na profesionály a interpretační špičky našeho regionu. Na letošním koncertě zazní díla zkušených autorů a členů Tvůrčího centra Ostrava, jakým jsou například Jan Grossmann, Petr Hanousek či Edvard Schiffauer. Střední skladatelskou generaci budou v rámci tohoto koncertu prezentovat skladatelky Petra Šuško, Markéta Dvořáková či Blanka Hosová. Za interprety, kteří na koncertě zahrají, bych ráda jmenovala koncertního mistra Janáčkovy filharmonie Ostrava Jakuba Černohorského nebo vynikajícího klarinetistu, rovněž člena Janáčkovy filharmonie Ostrava, Daniela Svobodu. Z mladé generace zazpívá a představí svou tvorbu Daniel Poledňák a také Benedikt Holčák.

Jak byste popsala soudobou tvorbu ostravských skladatelů, jestli to vůbec lze? Je něčím výjimečná nebo specifická? Odráží se v ní místo, kde vzniká, nebo atmosféra prostupující tímto městem?

Tvorba ostravských skladatelů byla odjakživa osobitá, rázovitá, protože se často inspirovala samotnou Ostravou. Vychází z našeho jazyka, kultury, je jadrná, upřímná, místy vášnivá, současně používá prvky industrialismu. Není „ukecaná“, je přímá a výstižná. V současné době se vyznačuje určitou rozmanitostí od experimentální roviny až po minimalismus, což je dáno asi tím, že mnoho z nich je ovlivněno prostředím, kde studovali, kde se pak usadili a co teď dělají.

Na tomto koncertě se nicméně prolínají různé generace skladatelů, od těch mladších až po ty dříve narozené. Bylo záměrem propojit je a ukázat tak různé přemýšlení o soudobé hudbě, případně určitý rozdíl v tom, jak může znít napříč odžitými léty? A lze vůbec takto srovnávat?

Dříve se koncerty dělily podle generací. Nyní se snažíme vytvářet prostor pro vzájemnou inspiraci napříč všemi generacemi a myslím, že je tak to správné. Určitě se skladatelský styl nedá srovnávat, i když se tomu asi nevyhneme. Ze zkušeností z minulých let však víme, že každého posluchače osloví něco jiného, a proto je ta dramaturgická různorodost pro organizátora vděčná. Cílem těchto koncertních autorských přehlídek je přinést posluchačům komplexní hudební zážitek díky rozmanité dramaturgii.

Na které další koncerty festivalu byste nalákala a pozvala posluchače, kteří se už z principu nespokojí jen tak s něčím, ale rádi objevují nové věci?

Letošní ročník se sice pomalu blíží ke svému finále, ale určitě lze ještě z pestré nabídky vybrat. Doporučila bych určitě koncerty kurzů Musicollage. V sobotu 11. listopadu v 17 hodin proběhne koncert polského Kwintetu Tanquillo na Polském konzulátě. Dále bych příznivce kytary a flétny ráda pozvala na koncert dua Viento Marero, který se uskuteční v galerii Plato Bauhaus dne 28. listopadu. A určitě bude velkým zážitkem také Závěrečný vánoční koncert 9. prosince, na kterém představíme sborovou tvorbu ostravských skladatelů. Koncert organizujeme v kostele sv. Ducha v Ostravě Zábřehu a dirigovat ho bude Tomáš Stanček. Tento koncert bude vyvrcholením letošního 49. ročníku Hudební současnosti.

Plánujete do budoucích let nějaký další přesah festivalu, případně něco, co by jej katapultovalo dál za náš region? A máte vůbec tyto ambice?

Jak jsem se už zmínila, intenzivní spolupráci jsme navázali s polskými a slovenskými umělci již v posledních dvou letech. V březnu 2024 chystáme společně velký projekt s názvem „Sounds of Diversity“, který bychom chtěli realizovat v budoucnu i s maďarskými umělci. Jedná se o sérii koncertů soudobé hudby s propojením vizuální a multimediální složky. Cílem těchto koncertů je propagace soudobé hudby a snaha o zpřístupnění soudobého umění běžnému posluchači. V rámci tohoto projektu chceme využít nové strategie a postupy, jak v posluchačích ještě více vzbudit zájem o soudobou hudbu, překonat bariéru či předsudky a intenzivně je vnést do dění hudebního procesu.

Co podle vás definuje soudobou hudbu, když vezmeme v potaz všechny její modulace, odstíny, formy a opravdu pestré pojetí toho, jak může znít a dokonce i vypadat? Má vůbec podle vás soudobá hudba jednu konkrétní definici?

Soudobá hudba definuje opravdu velmi širokou a neomezenou škálu všech kompozičních stylů a hudebních projevů, od avantgardy a minimalismu až po oblast experimentální hudby. Jde o soubor hudebních trendů, které často přesahují tradiční rámec a konvence. Skladatelé pořád hledají nové techniky a metody využití zvuků, porušují tradiční pravidla a konvence. Moderní hudba navíc často inklinuje k hledání nových tembrových možností a zajímavých kombinací nástrojů, čímž vytváří neobvyklé a neočekávané efekty. Nedílnou součástí této hudby jsou především zvukové experimenty, které jsou někdy na hranici. Pro běžného posluchače se může zdát náročná až nepochopitelná. 

Jaké hudbě dáváte přednost v soukromí, mimo festival Hudební současnost, nebo například při interpretaci, jelikož jste sama akordeonistkou?

Soudobou hudbu ráda kompenzuji například popem, jazzem a také miluji latino. Hudba mě neustále provází každým dnem v různých podobách, a proto jí také kompenzuji tichem. Pokud jde o mé preferované interpretační žánry, tak se kromě soudobé hudby věnuji také tangu argentinu nebo balkánské hudbě. V současné době hraji také v muzikálu. Ráda tedy v roli interpretky hudební žánry střídám.

Jakou první věc plánujete poté, co tento ročník festivalu skončí? Začnete hned plánovat ten další, nebo vždy potřebujete chvíli klidu a odstupu?

Organizace festivalu je celoroční kolotoč a nelze z něj vystoupit. Již teď pracujeme na přípravách 50. ročníku Hudební současnosti. Letos jsme festival rozprostřeli do celého roku a v této tendenci budeme pokračovat i nadále. Pro příští jubilejní ročník chystáme také publikaci a plánujeme pro posluchače krásné, avšak organizačně náročné projekty, které vyžadují rozsáhlé přípravy. Kromě polsko-slovensko-českého visegradského projektu chystáme koncert s Janáčkovou filharmonií, s dechovým orchestrem Májovák a mnoho dalších hudebních lahůdek.