Nikoho bližšího než lidi nenajdeš ve vesmíru. Album kapely Osolto musíte slyšet od začátku do konce

Roky si nikdo neodpáře, ale jsou chvíle, kdy muzika levituje nad letopočty a třímá energii, která se vysmívá všem, kdo už ztratili víru. Opavská formace Osolto má kořeny ve funko-bigbeatové rytmické úderce Boosta Grande. První veřejný výkop nová formace v čele se zpěvákem Kamilem Stoklasou (ex Psychonaut) učinila v roce 2021. Její debutové album Osolto slzou získalo pozornost regionálních médií. Aktuální deska nazvaná eponymně Osolto se natáčela pod dohledem zkušeného a kreativního mistra zvuku Marka Hoblíka, který na ní nechal svou neomylnou zvukovou představu a intuici. Dynamické poměry  jednotlivých nástrojů jsou dokonale souměrné a celkový zvuk kompaktní. Akustická stránka nahrávky má čitelný názor a zachycuje reálnou energii kapely autenticky v prostoru a času.

Silnou stránkou nové nahrávky Osolto jsou znamenité texty Kamila Stoklasy. „Nikoho bližšího než lidi nenajdeš ve vesmíru. To možná dříve najdeš a potkáš černou díru,” zaznívá nadějně v druhé písni s názvem Černá díra. Ani jediné slovo nazmar. Žádné pouťové slogany, sentimentální sladkosti nebo dnes tolik oblíbené esoterické sebeklamy. Stoklasovy texty jsou netuctově něžné a drsně upřímné. Mají postřeh k detailům, všímají si zvláštností, ale i všední události umí pojmenovat neotřele. Je v nich bolest a tíha života, rány a kopance, ale i nezdolná vůle žít.

Stoklasa je také jeden z nejlepších zpěváků české bigbeatové scény. Hodně mladých borců by se od něj mohlo učit srozumitelné artikulaci a mnohotvárnému výrazu, s nimiž každé písni dává osobité kontury a tvary. V písni Kurtizány se Osolto povedl regulérní rockový hit, který má nevýslovně pozitivní náboj. Funkové Město je temnější, rytmicky ostře vykrojené a introspektivní: „Město je samá past na výsluní.“

Teritoriální kořeny se odhalují v písni Nad Opavou, další neúprosné parádičce, která melodické výhonky pohání nepravidelnou 7/8 rytmikou. Refrén této písně rovněž patří k nejúchvatnějším momentům současného tuzemského bigbeatu, teď ovšem nemluvíme o regionálním rybníčku. Osolto rozhodně touto vybroušenou nahrávkou razantně promluvilo do mnohem širšího spektra.

Album neztrácí potenciál ani v posledních třech písních. Skvělý Orlík se hlavním riffem inspiroval u Rage Against The Machine, na rozdíl od jejich palčivých socio-kulturních témat však Osolto zachycuje impresivně přírodní atmosféru. Promptní hitové ambice neskrývá ani předposlední Slza. „Sbalím si svý ráno, straku do hrsti“ jsou chytré metafory a přiznávky legendám. Stoklasův hlas urvaný ze řetězu se na chvíli zaleskne ve výškách jako břitva, aby opět šlehnul další pronikavou myšlenkou: „A když ne spolu, no tak bohužel.“

Zasněná v závěru alba klame svým názvem. Rozhodně nečekejte žádné vybouřené a smířlivé outro. Je to náramně naléhavá, horečnatá a neklidná rozlučka! Podbarvená zajímavými motivy, které jsou původní a nevypůjčené.

Osolto se povedl po čertech dobrý zásek. Jejich album nemá žádné výrazně slabé místo. Kolekce deseti nových písní funguje naprosto bezchybně. Nadčasové texty, působivé hudební nápady a precizní hráčské ztvárnění patří k tomu, co má v současné české rockové produkci smysl poslouchat.

Není nejmenší důvod něco přeskakovat, tohle je nahrávka, kterou můžete sjíždět od začátku do konce. Pořád dokola jako za starých časů, kdy ještě kvalitní muzika byla lidem vzácná.

Osolto: Osolto. 10 písní. Celkový čas: 41:03. Vydáno v roce 2023 ve vlastní produkci.