Anna Nitrová má před sebou Tajemství a říká: Co víc si přát než žít naplno

Máte se dobře? Naposledy jsme si povídali před třemi roky…

Děkuji za optání, mám se dobře (úsměv). Jsem stále v jednom kole. Děti, divadlo, pes, atd. Ale co víc si přát než žít naplno.

Když jsme si povídali minule, čekala vás premiéra opery Nabucco. Nyní máte před sebou obnovenou premiéru Tajemství Bedřicha Smetany. Jak se vám vstupuje do díla, které jste ztvárnila už před šesti lety? 

Na Tajemství jsem se moc těšila. Je to moje srdcovka. Pannu Rózu jsem oprašovala s velikou radostí…

Jaká inscenace diváky čeká? Jedná se o přesné uvedení nastudování z roku 2017? A proměnilo se v něčem vaše pojetí téže postavy?

V podstatě se jedná o stejné pojetí, ale snaha pana režiséra byla, aby vše šlo více do hloubky a opravdovosti… V mé roli je asi též cítit posun k vyzrálosti. Šest let je poměrně dlouhá doba, člověk toho hodně prožije a zažije, což mi pomáhá lépe moji postavu procítit…

Ze zkoušky opery Tajemství. (Foto: Martin Popelář)

Tajemství Bedřicha Smetany nebývá příliš často uváděno. Přesto říkáte, že je to vaše srdcovka. Čím je vám tato opera tak blízká?

V prvé řadě je to hudba, je nádherná. A pro mne je krásný i děj o velké lásce, která je přes všechna nedorozumění, zlost, lítost nakonec naplněná. V árii, kdy si Róza uvědomí a sama sobě nahlas přizná, jak Kalinu miluje, je fakt síla. Závěrečná scéna, kdy se po všech těch patáliích setkají, je pro mě odzbrojující.

Smetana byl vlastně v českém kontextu první, kdo přišel s operní látkou z maloměstského prostředí. Připadá vám, že jsou charaktery jeho postav dodnes platné a aktuální? 

Určitě jsou charaktery platné i v dnešní době. Honba za penězi a bohatstvím je téma opravdu nadčasové, ale naštěstí ty misky vah vyrovnávají touha po lásce a vnitřní naplnění.

Ze zkoušky opery Tajemství. (Foto: Martin Popelář)

Jaká je Róza, kterou ztělesníte?

Rózu vnímám jako ráznou energickou ženu v nejlepších letech, ale zároveň velmi citlivou a zranitelnou bytost, která touží milovat a být milována…

Zní to skoro, jako byste mluvila sama o sobě.

Na to se mi těžko odpovídá… Ale asi proto si s Rózou rozumíme.

Před třemi lety jste náš rozhovor uzavřela větou o naději a přáním, aby lidem bylo lépe. Mám pocit, že vaše slova jsou pořád stejně aktuální, nemyslíte?

Ano, určitě! A všem nám přeji, aby lépe bylo a ať se umíme radovat z maličkostí a každý den ať děkujeme za dar života… Omlouvám se za sentimentalitu, ale po minulém týdnu nemůžu jinak…

Naprosto vám rozumím. Myslíte určitě i na Patricii, viďte?

Ano.

Věřme, že její duše odešla tam, kde ji už nic netrápí.

Já tomu věřím … A modlím se za všechny její blízké, aby došli klidu a smíření.

V jednom výstupu Róza říká: Láska pravá je odvážná, žhavá a celému světu se v odpor staví! Hovoří tohle spalující vyznání lásky také za vás osobně?

Ano, tak plane láska pravá…