Ostravský Oliver! hraje na city diváků. Nabízí silný příběh, geniální hudbu a ohromující vizuální podívanou

Britský muzikál Oliver! podle světoznámé literární předlohy Charlese Dickense dojímá diváky po celém světě už neuvěřitelných šedesát let. Autorem hudby i libreta je Lionel Bart, který v padesátých letech sklízel úspěchy s několika rokenrolovými hity, z nichž některé dosáhly až na nejvyšší příčky tehdejších hitparád, dnes jsou již ale téměř zapomenuté. To se ale rozhodně netýká Olivera, který sice není jediným muzikálem, jejž Lionel Bart napsal, ale který patří k opravdové klasice svého žánru.

K jeho nevyhasínající slávě přispívá kromě silného příběhu vynikající hudební složka. Hudební nastudování pod vedením dirigenta Marka Prášila dokazuje, že hudba Lionela Barta má naprosto nadčasový charakter, aniž by působila na dnešního posluchače archaickým dojmem. Je až neuvěřitelné, že byla napsána před více než šedesáti lety. Partitura skýtá snadno zapamatovatelné a strhující melodie, které jsou velkou výzvou pro interprety nejen hlavních, ale i řady menších, přesto však velmi výrazných rolí.

Představovat samotný příběh sirotka Olivera, který po svém útěku z venkovského chudobince zažívá spletitou anabázi v Londýně, kde nakonec přes všechny peripetie nalézá vytoužené štěstí, asi nemá smysl, protože je dostatečně znám. Zmínit je ale třeba, že oproti literární předloze vykazuje muzikál řadu odlišností souvisejících se zjednodušením děje. Divák může být překvapen absencí několika důležitých postav, chybí například Oliverův nevlastní bratr Monks, který chce sirotka připravit o jeho netušené dědictví a zlikvidovat všechny stopy, které by k takovému odhalení vedly. Hlavní poselství díla, kterým je touha po lásce a důležitost zachování lidské morální integrity navzdory nepříznivým podmínkám, však v muzikálu samozřejmě nechybí.

Z muzikálu Oliver! (Foto: Martin Popelář)

Režisér Lumír Olšovský s ostravským muzikálovým souborem nespolupracoval poprvé, vzpomenout se sluší zejména muzikál Kiss Me, Kate (Kačenko, pusu), který zde nastudoval před sedmi lety. I tentokrát si režisér a zároveň šéf muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni do Ostravy přizval své osvědčené spolupracovníky, scénografa Davea Bensona, choreografku Denisu Komarov Kubášovou a dramaturga Pavla Bára. Autorkou kostýmů je Andrea Pavlovičová.

Dave Benson v Divadle Jiřího Myrona využil snad všechny možnosti, která tamní jevištní technologie skýtá. Základem scény je prostorná dřevěná konstrukce složená z několika schodišť a spojovacích můstků. Ta umožňuje díky hojně využívané jevištní točně s postupujícím dějem střídat velmi odlišná prostředí jakými jsou venkovský chudobinec, ulice Londýna, loupežnické doupě Fagina, honosný dům pana Brownlowa nebo most přes řeku Temži. Ve spojení s  jevištními tahy s postupně se spouštějícími kulisami scénograf vytvořil dokonalou iluzi neustále se měnících prostředí, která diváky pohltí. Třešničkou na dortu jsou pak zadní videoprojekce, které dotvářejí atmosféru viktoriánského Londýna.

Z muzikálu Oliver!  (Foto: Martin Popelář)

Velmi výrazně se na inscenaci podepsala choreografka Denisa Komarov Kubášová – představení je od počátku až do konce plné pohybu. Ať už jde o úvodní scénu servírování kaše v chudobinci, hemžení lidiček v ulicích Londýna nebo všechna sborová čísla, na jevišti se stále něco děje a divák často neví, kam s očima, aby mu neunikly všechny detaily. Úžas vzbuzují zejména scény honiček, které probíhají na zmíněné otáčející se konstrukci a které jsou promyšleny do posledního detailu.

Autorem českého překladu je Jiří Josek, který libreto kongeniálně připravil už pro jeho první české uvedení v Brně v roce 2005. Text pro potřeby ostravské inscenace upravil a zaktualizoval Michael Prostějovský.

Muzikál je výjimečný v tom, že nabízí příležitost pro desítky dětských sborových rolí a především pro dvě hlavní dětské postavy. Kromě sirotka Olivera, prožívajícího své dětství plné ústrků v sirotčinci, jde také o Lišáka, malého zlodějíčka, se kterým se Oliver seznámí během svého útěku do Londýna a který ho přivede do lupičského brlohu.

Zleva Lukáš Bátor a Jan Pražák. (Foto: Martin Popelář)

V titulní roli se v první premiéře představil Jan Pražák. Velmi talentovaný chlapec se hudbě věnuje od svých čtyř let a postava Olivera je jeho první zkušeností s účinkováním na divadelním jevišti. Své role se zhostil po všech stránkách velmi dobře a hraje přesně tak, že u diváků budí od první chvíle sympatie spojené se soucitem nad jeho osudem. Když svým dětským hláskem zazpívá stěžejní árii „Kde se láska schovává?“, do očí se mnoha divákům derou slzy dojetí.

Velmi náročnou roli Lišáka Dodgera ztělesnil Lukáš Bátor. Už od první chvíle, kdy se na jevišti potká s Oliverem, zaujme jak typově, tak i suverénním hereckým, pohybovým i pěveckým projevem. Zejména pak ve scénách, kdy Lišák nejenom výborně zpívá, ale také tančí a běhá, si malý Lukáš zaslouží nejen chválu, ale i skutečný obdiv.

Lukáš Bátor a Michaela Horká. (Foto: Martin Popelář)

Velký prostor pro projevení pěveckých schopností nabízí postava zlodějky Nancy. Ve čtvrteční premiéře ji nezapomenutelným způsobem ztělesnila Michaela Horká, jejíž pěvecké kreace braly dech. Její Nancy je dokonalým portrétem ženy, která se sice snaží o reflexi svého žalostného života, přesto zůstává až do konce bezmezně oddaná lupiči a surovci Billovi, i když ji to nakonec stojí život.

Lukáš Vlček a Michaela Horká. (Foto: Martin Popelář)

Billa Sikese, který je vykreslen jako nejodpudivější postava celého příběhu, si na premiéře zahrál a zazpíval Lukáš Vlček. A učinil tak excelentním způsobem. Z jeho postavy číší po celou dobu, kdy je přítomna na scéně, skutečná hrůza znásobená i tím, že za sebou na laně tahá člověka představujícího psa (Adam Živnůstka). Pro zajímavost lze zmínit, že v některých  dřívějších velkých světových provedeních účinkuje v muzikálu Oliver! skutečný živý pes. Ztvárnění lidským hercem, který může působit dojmem otroka, dodává postavě Billa na její zlověstnosti.

Z muzikálu Oliver! (Foto: Martin Popelář)

Vůdce lupičské bandy ztvárnil v premiéře Marek Holý. S postavou Fagina si poradil velmi dobře, a to jak po herecké, pěvecké i pohybové stránce. Když pak ve svém nejzásadnějším výstupu promýšlí svou neblahou situaci a zvažuje, zda by neměl na stará kolena přece jen začít žít jinak než dosud, je každému v publiku jasné, že jeho výstup bude zakončen bezprostředním aplausem.

Marek Holý jako Fagin. (Foto: Martin Popelář)

Jako velmi šťastné se ukázalo obsazení Jiřího Sedláčka do role pana Bumbla. Kdo si pamatuje jeho kreace v muzikálu Šakalí léta, rozhodně nebude překvapen, ze je Sedláček i výborný zpěvák. Herec, jehož silnou doménou jsou zejména komické role, je v postavě obecního serbuse, kterému jde jen o vlastní prospěch, velmi přesvědčivý. Dobrou hereckou partnerkou mu byla na premiéře skvělá Jarmila Hašková v roli vdovy Corneyové.

Jiří Sedláček a Jarmila Hašková. (Foto: Martin Popelář)

Výrazně na sebe upoutal pozornost také Adam Živnůstka v roli Noea Claypola, zakomplexovaného učedníka v pohřebním ústavu. Živnůstka se v této postavě doslova vyřádil, hraje ji celým tělem a velmi dobře vykresluje její směšný a zároveň politováníhodný charakter. Jeho epizodní výstup je pak po konfliktu s Oliverem zakončen skvělou kreací, ve kterém spolu se zakyslou semetrikou Sowerberryovou (Eva Zbrožková) a její služkou Charlottou (Diana Demecsová) sehraje hysterickou scénu. Obě dámy se svých rolí zhostily tak, jak si postavy žádají. Velmi dobrou volbou je i obsazení Pavla Lišky do role majitele pohřebního ústavu Sowerberryho.

D. Demeczová, E. Zbrožková, J. Pražák a P. Liška. (Foto: M. Popelář)

Dobrodušného pána Brownlowa ztvárnil Libor Olma spíše civilním a nepříliš výrazným způsobem, což je možná škoda, ale zřejmě šlo o inscenační záměr.  Z menších rolí zmiňme možná ještě Betty, kterou zdárně představila Tereza Dostalová, u dalších postav jde spíše o velmi epizodní role, které neskýtají takový potenciál pro projevení hereckých nebo pěveckých kvalit.

Obrovský kus práce odvedl inscenační tým s dětskou company čítající několik desítek malých zpěváků, kteří vzešli zejména z konkurzu. Stovky hodin příprav a drilu přinesly své ovoce. Výrazně se na celkovém vynikajícím vyznění inscenace podepsala spolu s již zmíněnou choreografkou také sbormistryně Martina Juríková ve spolupráci s šéfkou Operního studia NDM Lenkou Živockou. Sborové scény si během premiérového uvedení vysloužily obrovské ovace obecenstva, srovnatelé s ovacemi po jednotlivých sólových výstupech.

Z inscenace Oliver! (Foto: Martin Popelář)

Nová muzikálová inscenace Oliver! v Národním divadle moravskoslezském je jednoznačně velkým diváckým hitem, který vybízí i k opakovanému zhlédnutí. Očekávání publika provázející enormní zájem o reprízy, které jsou dlouho dopředu téměř vyprodány, bylo naplněno v nejvyšší možné míře.