Extrémně metalová parta Kožis po vydání debutu Kill Factory: Grindcore je styl neomezených možností

Jak byste představili váš první počin těm, kteří jej zatím neslyšeli?

Kožis: Řekl bych, že se jedná o velmi různorodé album. Samozřejmě v rámci extrémních stylů metalu. Jednoznačně na albu exceluje grindcore, ale posluchač tam najde i trochu death metalu, goregrindu a některé skladby obsahují také hardcore riffy.

Pedy: No, jsou tam pěkné písničky plné melodií, tanečních rytmů, nevšedních zvratů a samozřejmě velice příjemného a chytlavého řigání.

Kuba: Já asi jen dodám, že se tak nějak snažím s kolegy světu ukázat, že grind/grindcore/goregrind se dá zahrát i nápaditě a hlavně kvalitně a víceméně seriózně. Nejsem zastáncem takových těch kapel, co hrají grind a jde jim jen o to, hrát tři riffy, bubny tam hrají stále stejný rytmus a jde jen o srandu. Snažíme se to udělat nápadité a překvapivě si to našlo i posluchače, kteří ve skutečnosti grind či goregrind moc nemusí. Což nás samozřejmě moc těší.

Jak moc zkušenosti, přístup, forma spolupráce z vašich ostatních kapel ovlivnily výslednou podobu alba Kožis?

Pedy: Jelikož hraju už více než dvacet let, zkušeností je přehršel. Nahrávání alba Kill Factory ovšem byla nová zkušenost, jelikož se dělalo z větší části doma. Pouze bicí jsou točeny ve studiu u Prcka (Martin Roženek – poznámka autora) v GM Studiu. Dělat to takhle u jiného metalového stylu bych si osobně pravděpodobně netroufl, ovšem grindcore je styl neomezených možností, že ano (smích)… Tuto cestu jsme zvolili nejen proto, abychom zjistili, jestli ta naše veselice vůbec někoho zajímá, ale hlavně to byla výzva. A nejen sami sebe jsme chtěli přesvědčit, že to jde.

Kožis: Mám za ta dlouhá léta hraní také dost zkušeností, takže můj přístup byl takový, že jsem se snažil složit co nejlepší materiál na album, a podle ohlasů fanoušků z Česka i ze zahraničí na sociálních sítích se to snad povedlo.

Kuba: Mám ze své skoro desetileté kariéry v Soul Massacre taky hodně praxe, ale nechával jsem toto hlavně na klucích, protože nahrávání není úplně moje parketa. Já jen trochu umím klepat na bubny. (smích) S Prckem jsem udělal ty bubny, jak nejlépe to šlo, a jsem osobně s výsledkem hodně spokojen. Kluci snad taky. (smích)

Tíhli jste při skládání skladeb k určitému jedinečnému pojetí grindcore, nebo jste se přikláněli spíše k tomu, co funguje u jiných interpretů, a tuto cestu jste následovali?

Kožis: Ano, jedinečné pojetí grindcore, tato slova vystihují album Kill Factory a určitě jsme se nepřikláněli k ničemu a k nikomu a také ani nebudeme. To, co funguje u jiných kapel, to například nemusí fungovat u nás. Taktéž to je naopak.

Pedy: Já nevím, já neskládám. (smích) Já přijdu jednu za čas na zkoušku, dostanu na naučení 2 578 skladeb a pak to tam jebu, jak se mi chce. (smích)

Kuba: Jak říkal Kožis, snažíme se to udělat podle sebe. Já určitě nejsem grind bubeník a ani tento žánr moc neposlouchám. Jedu si hlavně death metal a trochu nějaký grindcore a hardcore/punk. Takže jsem se snažil desku dost okořenit a udělat ji hlavně z hlediska bubnů zajímavější. Místy, když mi to něco připomínalo, tak jsem tak trošku těžil z Terrorizer, Exhumed a podobně, aby si lidi mohli najít ty svoje oblíbené elementy, co do toho žánru prostě patří. (smích)

Máte pocit, že pro některé ortodoxní grindcore fans můžete být až příliš deatmetaloví a na druhé straně pro jiné fanoušky extrémní hudby zase moc tvrdí, protože ty grindcore elementy u vás převládají? Vnímáte to také tak?

Kožis: Nejsme a nikdy nebudeme hrát ortodoxní čistokrevný grindcore. Vždy u nás posluchač uslyší i nádech death metalu a goregrindu a podobně. Takže si myslím, že si všichni fanoušci v každém songu najdou to své.

Pedy: V rámci stylu obecně se nikdy nemůžeš zavděčit všem. Ale proč taky? Česko je již dlouhá léta grindcoreová velmoc, takže pokud někomu nevoní náš přístup, má k dispozici mnoho jiných kapel k poslechu. Nám třem tento styl a přístup naopak velice voní, a to nejen proto, že jsme v našem pojetí této muziky, řekl bych, docela ojedinělá sebranka. (smích)

Titulní song Kill Factory se poněkud odlišuje od ostatních písní. Jde spíše o pomalejší death metalovou skladbu, která je navíc instrumentální. Jaký význam jí v kontextu ostatních skladeb přikládáte?

Kožis: Skladba Kill Factory je vstupní bránou do nadcházejícího grindcore pekla! (smích)

Pedy: Je to intro, které má lidi připravit na fakt, že to, co pak uslyší, je úplně jiný bordel. (smích)

Kuba: Je to hlavně super atmosférická otvíračka a hlavně se na tom skvěle na koncertě rozehrajeme. Následující skladby už taková brnkačka nejsou, a bez Kill Factory bychom asi umřeli, teda hlavně já. (smích)

Podle jakých kritérií jste pojmenovávali skladby? Většina z nich názvem odkazuje na názvy zahraničních kapel. Případně jména zahraničních kapel zahrnuje… Namátkou Suffocation in the Grave, Napalm Grind, My Dying…, Rotten Carcass nebo My Hope is Broken… Je to náhoda?

Kožis: Byl to záměr, který vyplynul z toho, když jsem společně s Kubou a Pedym tvořil skladby na album.

Pedy: Samozřejmě že to není náhoda. Naopak. Je to úmysl a hodláme se toho držet i nadále.

Jako poslední je na albu píseň Malformation, což je i název původní kapely Kožise. Odkazuje název songu na to, že tato skladba vznikla ještě v době kapely Malformation?

Kožis: Skladbu Malformation jsem složil jako vzpomínku a poctu mé dřívější kapely, ve které jsem hrál asi před 20 lety. Skladba nevznikla v době kapely Malformation. Je to nový song a hlavně je věnována mému v té době nejlepšímu příteli, zpěvákovi Malformation, Pavlu Polešovskému, který tragicky zemřel. Po jeho smrti s námi nějakou dobu ještě řval Kino, aktuálně Carnal Diafragma a Murder Rape Amputate. A pro úplnost dodám, že v Malformation bubnoval Zdeno Velčický (ex-Gutter Slut), dnes již v muzikantském důchodu. (smích)

Co jste chtěli říci obalem alba, který zahrnuje čtyři rozdílné motivy?

Kožis: Obal alba znázorňuje v každém ze čtyř motivů problémy dnešního světa a z toho vyplývá název alba – Kill Factory.

Pedy: Že máme rádi různé barvičky, zelenou, červenou, dýmově vyblitou a kalašnikově černohnědou. (smích)

Kuba: Klasický svět kritizující grindcore obal. Problémy našeho světa a taky jednoho z nejslavnějších řešitelů problémů na planetě – AK-47. (smích)

Neuvažovali jste, že byste nahráli nějakou cover verzi od kapely, ve které některý z vás působí či působil?

Pedy: Neuvažovali.

Kuba: Spíš jsme uvažovali nad cover verzí nějakého agrometalu. (smích)

Jaké máte s kapelou ambice, vzhledem k tomu, že jste činní také v jiných formacích?

Kožis: Ambice jsou jasné, hrát koncerty. Bez koncertů jde každá kapela do kytek a to my rozhodně nechceme. Kožis jsem původně založil jako projekt s Kubou a později se k nám přidal Pedy. Aktuálně bych to už viděl jako kapelu/projekt. (smích)

Kuba: Já mám ambice hrát s kluky dále, protože od té doby co, jsme Kožis založili, jsem se dokázal Kožisovi přizpůsobit a hlavně jsem se díky klukům posunul v hraní dále, což je skvělý benefit a jsem za něj moc rád. Je to úplně jiný styl. Musel jsem se jej naučit a zvládnout ty šílené rychlé změny. Více koncertů, více hraní spolu a budu šťastný a kluci asi taky. (smích)

Co považujete za nejdůležitější věc, kterou jste během posledních dvanácti měsíců udělali?

Kožis: Rozhodně vydání našeho alba.

Pedy: No, určitě vydání desky, jelikož jsme se dostali do povědomí mnoha fanoušků tohoto stylu nejen v Česku, a dokonce si nás už i zvou na koncerty.

Co vás čeká v nejbližší době?

Kožis: Aktuálně teď koncerty. Už však tvoříme s Kubou materiál na budoucí EP nebo splitko.

Pedy: Dostali jsme nabídku z jistého španělského labelu na vydání Kill Factory, takže to teď řešíme a snad se to podaří. Budeme připravovat i nějaký ten základní merch. A co bude dál, se pak uvidí.

Kuba: Časem bych byl rád, kdyby se nám povedl udělat klip, trička, mikiny a podobné fajné věci, co by si mohli naši fandové koupit. A hlavně další a další destička, kde budeme ještě rychlejší a zběsilejší! (smích)