Michael Zann z kapely Nemuer: Připadá mi, jako kdyby spousta lidí žila v jakémsi otupění

Co tě přivedlo k tematice starověkého Egypta? Je to nosné téma pro člověka jednadvacátého století?

S mým projektem Nemuer se zabývám především dávnými civilizacemi a věřím, že relevanci pro dnešního člověka jistě mají. Jde především o obohacení se a oslavu kultur, které nám jsou již vzdáleny, stále však zrcadlí něco o nás a zabývají se tématy, která řešíme doteď a zřejmě budeme řešit vždy, jako jsou například láska a smrt.

Tvé album se konkrétně inspirovalo texty Egyptské knihy mrtvých. O čem stručně řečeno pojednávají?

Dalo by se říct, že starověcí Egypťané byli posedlí myšlenkou nesmrtelnosti. Kniha mrtvých je konkrétní manuál, sada zaklínadel a náboženských textů, které měly zesnulému ulehčit cestu podsvětím a dosáhnout této nesmrtelnosti tak, že se stane jedním z bohů. Samotný název je tedy dost nešťastný.

Chápu to správně, že jde spíš o knihu o tom, jak nebýt mrtvý?

Ne tak docela. Egypťané přímo se smrtí jako takovou nebojovali. Akceptovali ji, ale po smrti chtěli přejít do jiného stupně existence, transformace v nesmrtelné bohy. Smrt byla pro ně vlastně začátek cesty. Po smrti došlo ke vstupu do podsvětí, kde číhaly větší hrozby. Spousta nástrah, které mohly vyústit v takzvanou druhou smrt, která už znamenala konec existence.

To zní dost zajímavě. Je to jeden z důvodů, proč tě tolik fascinují dávné civilizace? Jejich svět byl mnohem „vrstevnatější“ než ten současný…

Určitě. On ten současný má vrstev také mnoho, ale lidé mají často tendenci k mechanickému způsobu života. Skoro mi až přijde, jako kdyby spousta lidí žila v jakémsi otupění. Naši hudbu právě často poslouchají lidé, kteří tuto prázdnotu bytí cítí, ale jsou schopni život ještě prožívat. A tato témata mají k tomu podle mě blízko.

Taky mám občas podobný pocit. Otupělost, neschopnost dívat se na věci z větší perspektivy a vícero úhlů pohledu…

Ano. A také absence víry. Tím nemyslím nutně náboženství.

Hovořili jsme o inspiraci Egyptskou knihou mrtvých, tedy o literárním kontextu alba. Jak je to s hudbou?

Zápis staroegyptských skladeb se žádný nedochoval, takže jsem spíše skládal dle vlastní intuice a nechal se vést samotnými hudebními nástroji. Začátek připravovaného alba však otvírám melodií z dob faraonů, o které jsem se dozvěděl od Koptů, přímých potomků starověkých Egypťanů, když jsem se do Egypta vydal.

Jaké nástroje na nahrávce můžeme slyšet?

Kromě všelijakých perkusí uslyšíte autentické hudební nástroje jako je egyptský ney (rákosová flétna), africká harfa anebo obřadní sistrum. Dále však také nástroje, které autentické nejsou, ale dodávají albu na atmosféře: egyptská loutna oud, předchůdce cimbálu hammered dulcimer, staroseverský roh neverlur, ale také elektrická kytara.

To zní jako zajímavý střet starých a současných hudebních vibrací!

Ano, zdá se mi zajímavé to kombinovat. Snaha o historickou autentičnost mi přijde zbytečná a omezující. Jde mi o to, člověka přenést na nějakou cestu. Co se však textů týče, tam si autentičnost udržuji maximální. Nebo o to alespoň usiluji.

Během vzniku alba ses vydal dokonce do Egypta a setkal ses s potomky Koptů. Jak se taková věc vůbec podaří uskutečnit?

Přiznám se, že do Egypta jsem se vydal, když už jsem měl velkou část alba hotovou. Jel jsem tam splnit si sen, načerpat inspiraci a potom album dodělat s novou perspektivou. Na Kopty jsem narazil úplně náhodou, když jsme šli do Údolí králů podívat se na hrobky faraonů.

Co bylo dál?

Koptové jsou nám kulturně samozřejmě mnohem blíže než většina populace Egypta. Je to křesťanská menšina, která si stále drží své tradice. Dal jsem se do řeči s právě takovýmto párem Koptů a bavili jsme se o mém projektu. Zaujalo je to a odkázali mě na jejich hymnu, kterou údajně převzali ze staroegyptské melodie. Tato melodie se prý hrála na pohřbu samotného faraona. Dnes jí hrají na mši. Po návratu z Egypta jsem si o tom něco nastudoval a došel k závěru, že blíž autentické melodii se už nedostanu. Nebylo by to nic neobvyklého, protože křesťané po celém světě přebírali části pohanských zvyků a začleňovali si je do svých vlastních rituálů.

To je úžasné. Jak bys charakterizoval tu melodii? Je na ní poznat její původní účel a starobylý původ?

Prastaře působí, ale překvapivě je komplexnější než by člověk intuitivně očekával. Není to pouze jednoduchá pentatonika, ale má i chromatické části. Jediný host na albu, Kjell Braaten, norský multiinstrumentalista a bývalý člen skupiny Wardruna, jí zahrál na roh neverlur a byla to pro něj veliká výzva.

Nemuer je pověstný i promyšlenými videoklipy. Jak to bude v souvislosti s novým albem?

Tentokrát do toho jdeme ve velkém. Spojili jsme se totiž se surrealistickou malířkou Klárou Sedlo a filmovými specialisty, abychom udělali k části alba umělecký film. Ten bude napůl animovaný a napůl hraný. Ve středu půjde ven první videoklip a tedy i ukázka, jak by měl vypadat celý film. Natočení a zpracování filmu však vyžaduje spoustu energie a prostředků. Proto jsme v neděli 17. září spustili crowdfundingovou kampaň, aby mohl tento audiovizuální projekt vzniknout.

Chápu, držím palce, třeba přispějí i čtenáři Ostravanu.

Děkuji. Za každý příspěvek budeme rádi (přispět můžete ZDE). A samozřejmě bude náležitě odměněn. V kampani je totiž možné získat kromě samotného alba i unikátní odměny jako např. filmové rekvizity anebo i možnost objevit se ve filmu jako animovaná postava.

Ty ses v Ostravě vlastně také narodil, ne?

Ano, narodil jsem se tam a studoval na střední škole v Ostravě-Porubě.

Co bys svému rodnému městu vzkázal? Proti Egyptu nebo Babylonu je Ostrava hodně mladá „polis“ …

To je těžká otázka. Především mladým lidem bych rád vzkázal, ať se nebojí být aktivní v tom, co je baví a naplňuje. Věřím tomu, že v dnešní době internetu a téměř neomezeného cestování je možné dosáhnout úspěchů nezávisle na tom, kde žijete. Lokálním pořadatelům bych vzkázal, ať najdou více odvahy organizovat více experimentálnější akce a nepodceňují lidskou touhu po dobrodružství.

Moc hezky jsi otevřel další nosné téma a tím je všeobecná averze pořadatelů k čemukoli nového a neznámému. Nebo i starému a neznámému. Jako bychom se motali v bludném kruhu…

Ano, registruju to však nejen v Ostravě nebo Praze, kde aktuálně žiju, ale celkově ve světě. Je to do jisté míry pochopitelné, ale pak se naštěstí vždy najdou kladné výjimky, schopní lidé, kteří mají vhled, zkušenosti a schopnosti úspěšně zorganizovat i něco originálního. Protože je Česko relativně malé, vystupujeme především v zahraničí.

Tak uvidíme, třeba si tvého nového alba všimnou také pořadatelé multižánrového festivalu Colours of Ostrava. Neumím si představit příhodnější místo, kde se míchají pestré barvy.

Ti už si nás všimli. Respektive dramaturg Filip Košťálek je naším fanouškem. Řekl mi však, že aktuálně pro nás nemají vhodnou, dostatečně ambientní stage. Nové egyptské album je však daleko více melodické, takže možná se situace zlepší. A souhlasím. Myslím, že návštěvníkům Colours bychom mohli připravit unikátní zážitek.