Šéf činohry Slezského divadla Jiří Seydler. Je to moje poslední sezona v Opavě

Komplikuje vám ve Slezském divadle nyní práci to, že zde není ředitel?

V podstatě to žádná nová komplikace není. Důležité je to, co asi nevíš. Já jsem dal v průběhu minulé sezony výpověď. Respektive avízo výpovědi, kterou jsem podal ještě tehdy stávajícímu řediteli, dnes již odvolanému. Důvodů bylo vícero, ale ten hlavní byl, že postup ředitele divadla byl prostě na hraně snesitelnosti. Divadlo zažívalo obrovskou a hlavně neustálou fluktuaci zaměstnanců. Za rok a půl se u nás vystřídalo například šest ekonomických šéfů a podobně. V průběhu působení odvolaného ředitele tady nikdy nevznikl žádný řád, žádné příznivé klima pro práci. Jeho tzv. zaměstnanecký pavouk, který uspořádal, se rozpadl po několika týdnech, prostě zmatek nad zmatek. Snažil jsem nějak uchránit činohru před vnějším působením a dali jsme dohromady nějak postavený dramaturgický plán. Já ale končím ve Slezském divadle na konci sezony 2023/2024.

A to přesto, že ředitel byl zřizovatelem odvolán?

Ano, přesto. Tohle bude už moje sedmá sezona ve Slezském divadle. Myslím si, že to je tak akorát. I když hlavní důvod mého odchodu už neexistuje, tak nazrála doba. Chci organismus divadla posunovat, ne být jeho přítěží. V „nejlepším“ je dobré přestat!

Škoda, že tvoje éra netrvala deset let, takové éra se už stává tématem bakalářských a diplomových prací, aby bylo pojmenováno to, co člověk za tak dlouhou dobu vybudoval a čeho dosáhl, ale tvému rozhodnutí rozumím i s tím, že je mi to líto. Protože jsi opavskou činohru skutečně povznesl a za tvého získala i Cenu Jantar za inscenaci roku. Opavská opera byla dobrá téměř vždy po celou dobu svého trvání, činohra pokulhávala, ale myslím, že tvým příchodem nastal vzestupný trend, který mohl ještě pokračovat. Můžeš říci, s jakou představou jste začali nynější sezonu připravovat?

Musím se ještě vrátit k průběhu sezony minulé. Tu jsme začali připravovat s tím, že bude čistě česká, bez zahraničních autorů. Vybrali jsme šest, podle mého názoru velice slibných titulů. Jenže do toho vstoupil bývalý ředitel. Jeho rozhodnutím měla nová sezona začínat nikoliv v září, jak je zvykem téměř ve všech divadlech, ale počátkem nového kalendářního roku.

Z jakého důvodu přišla taková změna?

Už si přesně nevzpomínám, nějaké organizační věci, předplatné a podobně. Jde však o to, že vzápětí bylo toto rozhodnutí zrušeno. Takže my jsme odehráli jen kousek sezony…

Vaše koncepční práce přišla tedy vniveč?

Ano, práce s nějakou vizí do budoucna, řekněme koncepčnost, se u nás příliš nenosila. Takže jsme přistoupili k tomu, že musíme rychle připravit tuto sezonu a první titul už je přede dveřmi. Bude to černá komedie Petera Shaffera, známý titul, který v Opavě nebyl hrán, obsahuje jeden z mnoha geniálních nápadů Petera Shaffera, a to že na jevišti světlo znamená tmu a tma světlo. To se promítá do jednání všech postav a do všech situací s mimořádně komickým účinkem. Když se rozsvítí, postavy si myslí, že je tma a podle toho se chovají. Nabízí to série gagů, které pokud se nám vydaří, bude to úžasná příležitost se zasmát. Nicméně je to i tematická záležitost. Peter Shaffer je velice chytrý autor, na téma nerezignuje, a nejde přitom o nějakou bezduchou řachandu… Je to duchaplný příběh o tom, jestli si v životě jen na něco hrát, nebo opravdu pro něco žít. Jinými slovy: zůstat sám sebou a tím být úspěšným, nebo jít za úspěchem a ziskem, vlastně se zaprodat průměrnosti.

To je krásné existenciální téma.

Druhým titulem bude česká komedie Dokonalá svatba. Jsme totiž ve výrazném ekonomickém minusu. Panu exřediteli Kománkovi se nepodařilo to, co slíbil – šetřit. Naopak…

Takže na zahraniční autory, u kterých jsou drahé licence k uvedení jejich her, nejsou nyní peníze?

Tak nějak. Ale Dokonalá svatba je všude, kde se hraje, záležitostí divácky velmi vítanou…

… takže prázdná hlediště v tomto případě nehrozí, chceš možná říci.

I tak by to bylo možné říct.

Nedaleko Opavy je obec Štítina. V ní jsou skvělí ochotníci, kteří Dokonalou svatbu hráli několik let kde se jen dalo, pronajali si i Slezské divadlo, hráli u vás snad pětkrát a vydělali na tom. Takže máte skvělou reklamu. „Tohle jsme viděli v podání ochotníků, tak se půjdeme podívat, jestli jsou naši profesionálové lepší,“ řeknou si možná vaši diváci.  To je i výzva.

Naši inscenaci bude režírovat Michal Spišák, který nám v loňském roce udělal Nejlepšího kamaráda, úspěšnou inscenaci. Třetí titul bude uveden k 800 letům založení města Opavy. Carlovo opavské divertimento. Známý neznámý Carl Ditters z Dittersdorfu aneb Strasti a slasti v životě umělce na oblasti.

No to je přímo regionální téma, protože Karl Ditters von Dittersdorf žil dlouhou dobu v Opavském Slezsku, vykonával tady řadu významných funkcí. Byl hejtmanem Frývaldova, Zlatých Hor, vrchním výběrčím daní, také biskupským radou a viceprezidentem zemského soudu. Pobýval v Javorníku na zámku Jánský Vrch, letním sídle vratislavských biskupů. Kdo je autorem hry?

V těchto dnech dokončuji text pro inscenaci.

Ale tomu rozumím! To opravdu je téma pro tebe. Protože von Dittersdorf byl ve své době velmi významnou postavou, byl šéfem vídeňského dvorního orchestru.  A ty jsi ve své době byl baskytaristou vynikající české rockové skupiny Starý hadry, která vznikla v roce 1987. V roce 1994 jste ji přejmenovali na Chinaski.

No, Dittersův klasicismus má k postpunkovému rocku prastarých Chinaski dost daleko (úsměv)… Ano, z kapely jsem odcházel nerad, bylo to kvůli zdravotnímu stavu, Byl jsem půl roku v péči lékařů, kapela musela hrát a když jsem se opět dostal do formy, musel jsem uznat, že můj nástupce je dobrý. Teď se ale bavme o hře, kterou právě dopisuji. Na začátku jsem se nechystal být jejím autorem, ale věci se tak často mění! Dramatický text jsem začal tvořit před rokem. Carl Dittesdorf žil na Opavsku šestadvacet let. Proto je tato hra věnována i osmistému výročí založená města Opavy.

Hudba asi bude velmi důležitou součástí inscenace. Plánuješ i účast divadelního operního orchestru?

Samozřejmě! Nebude celý, ale budeme tam mít živé kvarteto s cembalem. Zároveň dojde i k propojení operního a činoherního souboru a bude tam část árie z Dittersova Lékaře a lékárníka a dokonce i balet. Prostě divadelní féerie.. Nemá to ambici historicky-dokumentární …

…divadlo není školní hodina dějepisu…

Přesně tak. Nechci inscenovat životopis. Jde mi o věčný boj umělce a jeho postoj mezi uznáním a penězi. V případě Dittersdorfa jde o důležité téma, on hrál pro císaře Josefa II, pro Bedřicha Velikého, hrál v Benátkách, v Bologni, spolupracoval s Gluckem a jinými největšími hudebními mistry. A pak uvízl ve Zlatých Horách, dojížděl do Opavy a z velké části byla tato jeho životní etapa podřízena penězům. Pozadí jeho života je velice dramatické, ale féerie musí být zábavná…

Tak to je velká věc a velká herecká příležitost. Představitele hlavní postavy už máš?

Mám, ale jméno neřeknu. Jen prozradím, že to bude člen místní činohry.

Nezlob se, ale musím si vzpomenout na debatu mezi přáteli hudebníky a divadelníky po zprávě, že Jiří Seydler nastoupí do pozice šéfa v opavské činohře. Jeden z ostravských režisérů řekl: Tak to budou Brýle Eltona Johna, pak Mick Jagger, pak nějaký rokenrol na jevišti, očekávejme rockovou sezonu! A ty přicházíš s Ditettrsdorferem. Škoda že odcházíš …

Na tuhle věc se opravdu moc těším. Přeji si, aby to nejenom místopisně navázalo na hru Tomáše Vůjtka 290 km, která se u nás inscenovala. Jde opravdu o velké téma Slezska, našeho zdejšího prostředí. Tohle nemůže vzniknout nikde jinde, ani v Ostravě, ani v Brně či Praze, prostě nikde jinde.

Pojďme k dalším chystaným činoherním premiérám…

Ano, rád bych zmínil malý titul, který bude odehraný v Obecním domě. Mathew Lombardo: Ve smyčce. V režii Jána Tomandla. Je to hra o stárnoucí herečce. Přijde do studia, kde má nahrát jednu větu, a je z toho povídání o životě. Není to jen vtipné, je to velmi oduševnělá hra. Opět balancování mezi úspěchem a penězi.

Vidím, že sezona má opravdu své téma, a to velmi současné.

Posledním titulem bude Čapkova Věc Makropulos v mé režii. Hlavní postava, Emília Marty, jde skrze svou vášeň do něčeho, co přesahuje člověka. Opět jsme u způsobu, jak lze prožít lidský život.

Přeji úspěšnou sezonu.