Nové album se bude zabývat životem jedné z Tolkienových postav, říká Leena z Emerald Shine
5.9.2023 16:04 Petr Bidzinski Hudba Rozhovor
Metalových kapel, které mají ve svém nástrojovém portfoliu harfu, moc na celém světě není. Jedna z nich přitom už deset let existuje v Moravskoslezském kraji. Jmenuje se Emerald Shine a právě u příležitosti tohoto výročí chystá speciální koncert. Ten se uskuteční 16. září v novojičínském klubu Všesmír. Se zpěvačkou kapely Leenou jsme probrali detaily tohoto vystoupení a zaměřili se na plánované album či spolupráci s indonéským umělcem. Hovořili jsme ovšem i o metalové módě, vývoji fantasy metalu nebo o tom, jakým způsobem Emerald Shine mění osobnost Leeny.
Kapela Emerald Shine.
Foto: Radek Martínek
V jaké fázi je nahrávání vašeho nového alba?
V tuhle chvíli máme nahrané bicí a pánové pracují na kytarách, baskytaře a harfě. Pak přijdou na řadu další akustické nástroje, sólové zpěvy a sbory. Já mezitím dodělávám posledních pár chybějících textů. Věřím, že se nám vše podaří mít nahráno nejpozději začátkem příštího roku, abychom na jaře mohli začít vypouštět singly a na podzim vydat celé album. Celý proces nám malinko komplikuje dlouhé a zatím neúspěšné hledání nového baskytaristy, naštěstí to ale stávající basák Milan společně s kytaristou Dušanem, který hraje i na baskytaru, zvládnou.
Co by mohlo být řešením této situace?
Pokud tenhle rozhovor čte baskytarista, kterého by hraní v Emerald Shine zajímalo, nechť se nám určitě ozve. (smích) Milan s námi totiž bude už jen do konce roku.
Podle čeho se při skládání nových písní rozhodujete, že je daná skladba kompletně hotova a už se nedá zlepšit?
To víte, že nové skladby chceme mít co nejvyšperkovanější, nicméně v určitou chvíli je nutné si říct, že se nic dalšího měnit nebude, jinak by se ze skládání mohl stát nekonečný proces. (smích) My jsme postupovali tak, že po složení každé skladby jsme ji detailně prodiskutovali, následně nahráli demo, to pak znovu prodiskutovali a zaznamenali další nápady a změny. A tady jsme stanovili tu stopku. Ve chvíli, kdy tohle bylo hotové u všech skladeb, jsme byli připraveni na ostrou fázi nahrávání.
Můžeš ve stručnosti prozradit rozdíly mezi novým albem a debutem Misty Tales?
Skládání songů jsem tentokrát neměla na starosti jenom já, a tak se do nové tvorby promítl i jiný vkus a vlivy. Na albu se tak kromě mých „typicky emeraldích“ skladeb objeví pár přímočařejších, chytlavých písní od Dušana, melancholická skladba od harfisty Radomíra nebo blastbeaty a temné pasáže odrážející hudbu, jakou mají rádi bubeník Kamil a houslistka Klára. Na rozdíl od minulého alba tentokrát zařadíme i jednu dlouhou, na motivy bohatou skladbu.
Dá se předpokládat, že to není všechno…
Já osobně jsem od Misty Tales rozšířila spektrum použitých dechových nástrojů zhruba na dvojnásobek. Pro nadšence zmíním, že se nyní jedná o různé irské whistles a zobcové flétny od basové po maličkou sopraninovou. Na co se obzvlášť těším, je nahrávání sborových pasáží. Oproti Misty Tales jich bude víc a plánujeme je nahrát s více sboristy, takže budou mohutnější a výraznější. A možná zazní v podání hostů i nové nástroje jako viola, cello nebo příčná flétna. To je ještě v řešení. Kromě toho všeho jsem přesvědčená, že na novém albu bude patrný pěvecký a hráčský posun, který jsme za těch pět let od předchozího alba udělali.
Bude mít nové album nějaké jednotící téma? Budete se nadále pohybovat ve světě elfů, nebo se třeba zaměříte na nějaké pověsti týkající se našeho regionu?
Pověsti z našeho regionu jsou jistě zajímavé téma a o jeho zpracování jsem už uvažovala, nicméně na tomto albu zůstaneme u elfů. Album bude opět koncepční a bude se zabývat střípky, tedy událostmi, dojmy a pocity ze života jedné z důležitých postav Tolkienova světa. Zatím prozradím tolik, že jde o ženskou postavu. Což značně omezuje možnosti a někteří čtenáři už možná tuší… (smích) Ale její pravou totožnost bych ráda odhalila až za několik měsíců, společně s názvem alba.
Jaké události z tvého osobního života nejvíce ovlivnily, respektive ovlivňují aktuální podobu vašich nových písní?
Mou snahou při psaní nových textů je, aby se s nimi mohli ztotožnit posluchači nejen ze Středozemě, ale i ti z reálného světa. Na pozadí fantasy světa proto tentokrát zpracovávám motivy ze života, jako jsou zrada, selhání, výčitky nebo třeba ztráta blízké osoby, ale i pozitivní témata jako láska, osamostatnění se či znovunalezení vnitřní síly. Album zkrátka bude tematicky pestré jako život sám a mnoho motivů je inspirováno skutečnými událostmi a zkušenosti z mého života, ačkoli je vyprávím z pohledu hrdinky alba, která toho za svůj dlouhý elfí život samozřejmě zažila mnohem víc než já.
Máš pocit, že se fantasy metal může nějakým směrem vyvíjet?
To je zajímavá otázka. Metal jako žánr se za těch skoro dvacet let, co ho sleduji, vyvíjí pořád. Mísí se s vlivy jiných žánrů jako lidová akustická hudba, techno, core a podobně. Pozoruji vývoj i v metalové módě nebo v tématech, kterými se textaři zabývají. Pokud jde o fantasy metal, asi bych řekla, že spíš než běžně používaný název subžánru je to takový náš terminus technicus, abychom se nemuseli prezentovat jako čistě folk nebo čistě symphonic metal, protože posluchači a novináři by pak od naší hudby mohli mít očekávání, která se míjejí s našimi záměry. Pod pojem fantasy metal tedy můžeme zahrnout různé kapely s fantasy texty, které hudebně mohou spadat pod power, black, folk nebo jakýkoli jiný podžánr, a tak se i fantasy metal, stejně jako celý metalový žánr, může podle mě vyvíjet v podstatě jakýmkoli směrem.
Jakým způsobem byste chtěli k tomuto rozvoji fantasy metalu přispět vy sami?
Co se týká Emerald Shine, myslím si, že už samotné zařazení harfy jako stálého nástroje bylo určitým obohacením žánru, neboť je to poměrně unikátní, minimálně na české scéně. V kontrastu k typickým metalovým nástrojům má harfa jemný zasněný zvuk, který pomáhá budovat fantasy atmosféru. A pokud jde o rozvoj čistě toho našeho fantasy metalu od Emerald Shine, už několikrát mě napadlo, že by mohlo být zajímavé spojit síly s nějakým fantasy tvůrcem z jiné oblasti, to znamená literatura, deskovky, Larp (druh rolové hry, ve které lidé prostřednictvím herectví ztvárňují činy svých postav – poznámka redakce), a zpracovat jeho svět hudebně. Pro připravované nové album to není relevantní, ani neříkám, že je to přímo ambicí kapely, ale pokud by se někdy naskytla příležitost ke spolupráci tohoto typu, mohlo by to být zajímavé a mně osobně by se to moc líbilo.
Další novinkou z tábora kapely je, že jste začali spolupracovat s indonéským umělcem Yusufem Ahmadim. Jak konkrétně tato spolupráce bude probíhat?
Grafika a ilustrátora Yusufa Ahmadiho objevila Klára na platformě Fiverr. Jeho tvorba nás velice zaujala, řekla bych, že atmosféra jeho výtvorů hezky vibruje s naší hudbou. Zatím jsme jej oslovili s tvorbou vizuálu k připravovanému koncertu k oslavě deseti let od vzniku kapely. Z výsledku jsme nadšení, takže jej kromě plakátů použijeme i na výroční merch a věřím, že trika, hrnky či tašky s tímto elfím motivem budou mít u fanoušků úspěch. Další spolupráci s Yusufem Ahmadim určitě nevylučuji, v kapele jsme se už bavili o tom, že bychom jej pověřili tvorbou grafiky k novému albu, ale je to ještě otevřené, takže uvidíme, komu nakonec vizuál nové desky svěříme.
Můžeš uvést základní informace o vašem výročním koncertě, který se uskuteční 16. září v novojičínském klubu Všesmír? Proč by na něj měl fanoušek zavítat?
Deset let kapela slaví jenom jednou! Takže to je jeden důvod (smích)… Kromě toho v Novém Jičíně poprvé vystoupí kapely Radogost a Ewenay, které sem asi jen tak znovu nezavítají. Navíc poprvé spojíme metalový koncert Emerald Shine s taneční party pod taktovkou DJ Xena alias našeho Radomíra, který celou tu veselici zakončí. Jak už jsem zmínila, chystáme výroční merch s krásnou grafikou od Ysufa Ahmadiho, který bude na narozeninovém koncertě dostupný. Právě naším koncertem vypukne podzimní provoz klubu Všesmír, takže kdo se těší na klubovou sezonu, může s námi být u jejího zahájení. Klub také u příležitosti našich kapelních narozenin připraví tematické drinky, které jinak v nabídce nejsou. Celkově si myslím, že to bude super párty se skvělou atmosférou, trochou nostalgie, protože dorazí i bývalí členové, a příjemné uzavření kapitoly Misty Tales, než se začneme soustředit na propagaci nového alba.
Když se ohlédnete za deseti roky kapely a uvědomíte si, na jakou úroveň jste se dopracovali, tak co vám ještě chybí k absolutní spokojenosti?
Určitě dokončení nového alba, které představí současnou tvář a formu Emerald Shine! A k němu nějaký pořádný videoklip. Dále by to měly být koncerty na dalších festivalech a v dalších zemích, kde jsme ještě nevystoupili, například v Německu. Na tom už pracujeme. Já osobně bych si do budoucna přála zahrát si na jednom pódiu s některými zahraničními kapelami, jako jsou třeba Dalriada nebo Krampus. Pokud druzí jmenování někdy začnou znovu fungovat, ale v posledních letech jsou nějaké náznaky, že snad ano. A také bych chtěla zrealizovat nějakou tvorbu v češtině, alespoň jeden song. V čem ještě máme velké rezervy a plánujeme to napravit, je pořádání pravidelné akce, fesťáčku pod taktovkou naší kapely. I na tom už pracujeme a věříme, že se to podaří a do budoucna nám to přinese zajímavé koncertní výměny.
Co ses díky působení v kapele nejvíce naučila?
Kapela mě toho naučila hodně. Kromě toho, že mě donutila zlepšovat se pěvecky a hráčsky, mě naučila mluvit před lidmi, což pro mě bylo to nejtěžší na živém vystupování, nikoli zpěv nebo hraní, ale mluvení mezi songy, dále nahrávat a stříhat hudbu. Tvorba textů zase značně rozšířila moji anglickou slovní zásobu.
To se vždy hodí…
A pak spoustu soft skills. Kapelu jsem zakládala v podstatě bez znalostí, jak to vlastně chodí a funguje. Postupně jsem se učila organizaci, ať už akcí, nebo chodu kapely vůbec, psaní, včetně příspěvků na sociální sítě nebo třeba tiskových zpráv. Získala jsem alespoň základní znalosti v oblasti designu, protože se z velké míry podílím na tvorbě merche, grafiky, marketingu. Kapela mě také učí vyjednávat, když domlouvám podmínky vystoupení, a nutí mě zlepšovat se v řízení auta, z čehož jsem vždycky měla trochu strach, ale teď už zvládám občas i dodávku. (smích)
Kdy jste se v souvislosti s kapelou cítili na sebe nejvíce pyšní?
Vybavují se mi situace, kdy jsme třeba vyhráli nějaké soutěže kapel. Nebo když se mi povedlo zorganizovat úspěšný koncert. Ale nejvíc asi tehdy, když se nám podařilo dokončit album Misty Tales. To byl zatím největší kapelní projekt a když bylo hotovo a mohla jsem vložit cédéčko do přehrávače a album si v klidu s rodinou poslechnout, bylo to fakt super. Snad to nové album ještě překoná.
Co dalšího vás kromě zmíněného koncertu do konce roku čeká?
V říjnu ještě vystoupíme v Brně a Kroměříži. A pak už nejspíš budeme nahrávat, nahrávat a nahrávat, abychom to dlouho slibované a připravované album brzy dotáhli do zdárného konce.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.