Druhý den literárního festivalu Inverze byl ve znamení spisovatelské angažovanosti

Druhý den ostravského literárního festivalu Inverze se odehrál v útulném centru Pant. Tato čítárna s kavárnou na Nádražní ulici v centru města je skvělým místem k setkávání i ke konzumaci literatury. Ať už ve formě samostatného čtení u kávy, nebo veřejného autorského čtení.

Celým večerem, jak už je pro Inverzi zvykem, provázel moderátor a slamer Filip Koryta. Jeho improvizované, vtipné, ale současně poučené úvody jsou tím, co dělá z Inverze velmi atraktivní a svěží literární událost. Myslím to v tom nejlepším slova smyslu. Filip dokáže převážně mladšímu publiku, ale nejenom jemu, zpřístupnit a odlehčit mnohdy zatěžkaná témata, o kterých hosté festivalu často referují.

Zaplněné centrum Pant svědčilo o tom, že festival Inverze se těší velké oblibě u diváků. To ocenil a pojmenoval první čtoucí – básník a terapeut Adam Borzič, jenž představil svou novou knihu, která má vyjít na konci příštího roku. Sbírka básní již teď nese název Ptačímu pískotu se neposmívej. Adam, básník chorvatsko-českého původu, není žádným nováčkem na české literární scéně. Je autorem již bezmála šesti sbírek. Jeho nové verše jsou plné erotických podtónů. Surreálně snové vize ve verších dodávají novým textům velký kus obrazotvornosti. V ústřední básni nové sbírky zaznělo: Ptačímu pískotu se neposmívej / může ti vytrhnout trn ze srdce. Upřímně se těším na novou sbírku, která zatím má nejasného vydavatele.

Adam Borzič v Pantu. (Foto: Jana Macečková)

Po krátké pauze se na pódiu představila básnířka a umělkyně Elena Pecenová, v úterním podvečeru přejmenovaná na Len Pecen. Pecenová četla z knihy Jako bych očima fotografovala stále ty stejné snímky (2022) a přečetla i z nové tvorby. Její verše byly úsporné až heslovité. Skvělý doprovod ke čtení Eleny připravil hudebník a básník Dominik Bárt. Ze svého notebooku generoval temně ambientní zvuky, které evokovaly práci Vangelise v hudbě k filmu Blade Runner. Jejich společné vystoupení v deštivém podvečeru fungovalo jako dystopické divadlo. Ostatně ve verších se často objevovaly motivy vyprázdněného digitálního světa a ztráty lidské identity pod nánosem všemožných online aplikací.

Elena Pecenová a Dominik Bárt. (Foto: Jana Macečková)

Posledním čtoucím s největší časovou dotací byl brněnský prozaik Jan Němec. Představil svou nejnovější povídkovou knihu Liliputin. Jak název knihy napovídá, jedná se prozaickou reakci na probíhající válečný konflikt na Ukrajině. V úvodní diskuzi s Filipem Korytou nastínil Němec pozadí vzniku samotné knihy. Následovala čtená ukázka, tou byla nejdelší a nejkomplexnější povídka s názvem Zoe. Povídka měla nosný syžet a tím bylo tak zvané surogátní mateřství. To je jako z jedno mála možných míst legálně proveditelné právě na Ukrajině. Povídka sledovala osudy německého páru, který prožívá bolestivou a strastiplnou cestu do Kyjeva za svou dcerou, kterou odnosila a porodila náhradní ukrajinská matka. V následné diskuzi po čtení Němec odhalil, kde všude čerpal inspirační zdroje pro svých pět ukrajinských povídek. Jedním z inspiračních zdrojů byl například tiktokový kanál, kterým mladá ukrajinka dokumentovala každý den destrukci své života a svého bydliště.

Jan Němec. (Foto: Jana Macečková)

Po vydatném úterním programu si dovoluji čtenáře Ostravanu pozvat i na další čtení a události, které budou probíhat v následujících dnech. Samozřejmě veškeré podrobné informace o programu naleznete na webových stránkách festivalu  www.festivalinverze.cz. Mé osobní tipy směřují ke čtvrtku, kdy bude Inverze hostit českou filozofku Terezu Matějčkovou, která píše velmi pronikavě a její texty jsou v kurzu. Totéž mohu tvrdit o Danielu Hradeckém, skutečně asi nejzajímavějším autorovi současnosti. Jeho autorská čtení jsou plná kontroverzí a hlubokých myšlenek. Oba vystoupí ve čtvrtek od 17 hodin v Kulturním centru Provoz.