Kakao přineslo na Colours možná počátek něčeho nového. Pije se ve velkém a přináší extatické zážitky

Cacao Stage je novinkou, která vznikla při organizaci letošního ročníku, ale ve světě již tak úplnou novinkou není. Vychází ze startu každého dne, kdy je Cacao Stage otevřena takzvaným kakaovým rituálem (nebo ceremonií, chcete-li), která se odvíjí od staré tradice, kdy kakao pili již domorodci, kteří objevili jeho takřka zázračné a blahodárné působení na lidské tělo i duši. Ano, je opravdu přímo nabité antioxidanty a různými látkami, které nás dokážou zklidnit, ale také posílit.

Kakao spojuje

„Dáváme si svolení přivolat všechny své části“ nebo „Jste dobří takoví, jací jste“ nebo také „Když budete cítit impulz, přijděte si pro jeden šálek kakaa.“ To byly motivační meditativní věty, kterými doprovázela průvodkyně Veronika Živa kakaový rituál, při kterém se nejdříve pomocí jemných beatů lidé uvolní – ti odvážnější mohou i tančit – a nakonec si dají šálek kakaa, který je dostane do vnitřní pohody.

Vaření kakaa na Colours. (Foto: Aleš Honus)

Hudba na Cacao Stagi při kakaovém rituálu je skutečně velmi příhodná a hodící se k dané situaci – meditativní etno beaty na pomezí ambientu a elektroniky zde Veronika Živa a Joshua Swahé z Guatemaly pouští skutečně tak, že neruší a pouze vytvářejí vhodný background k uvolnění těla i mysli, ke skutečnému napojení se na auru zdejších lidí, kteří se přišli nejen pobavit, ale získat novou zkušenost. Nicméně, jak již bylo výše řečeno, ve světě není kakaový rituál, a to ani na festivalech, novinkou.

Například Daniel Beneš, který byl součástí kakaového rituálu na Colours of Ostrava hned první den, má zkušenosti s objížděním mnoha světových festivalů, a tak už tento fenomén zná. „Teď je to ve světě velký boom a kakao je super, protože v něm není žádný alkohol, krásně spojuje lidi skrze tanec a hudbu a bylo to to nejlepší, co mohli lidé na festival Colours of Ostrava přinést. Děkuji za to, že se to děje, a doufám, že příští rok to tak bude zase. Neměl jsem vzhledem k prvnímu ročníku Cacao Stage žádná očekávání, ale je skvělé, že tu je tolik lidí,“ zmínil tento na první pohled zcestovalý muž, který byl letos například na festivalech na Kostarice, v Kolumbii nebo na Havaji.

Z kakaového rituálu. (Foto – Aleš Honus)

Lehké povědomí o kakaové ceremonii měla i Petra, která se jí rovněž zúčastnila hned první zahajovací den. „Jenom jsem o tom zaslechla, ale nevěděla jsem, co všechno to obnáší, proto jsem navštívila tuto stage. Ten nápad propojení kakaa a tance mě zaujal, a i když na mě ve výsledku kakao již nezbylo, moc se mi to líbí a třeba bude ještě v průběhu festivalu šance. Myslím si, že tu jsou lidé, kteří jsou již zasvěcení a vyloženě to vyhledávají, nebo jsou zkrátka jen zvědaví. Byl to skvělý nápad, protože i lidé, kteří vypadali na začátku vážně, se začali postupem času pohupovat do rytmu, navíc ta stage vypadá opravdu krásně,“ myslí si tato žena, která na kakaový rituál dorazila s kamarádkou.

Z kakaové ceremonie. (Foto: Aleš Honus)

Ano, na některé lidi kakao skutečně nezbylo, zájem byl enormní, a přestože někteří po vypití svého šálku odešli, stále jich zůstalo dost – těch tančících i pouze užívajících si atmosféru.

Cesta kakaa na Colours of Ostrava

Kakaové rituály ve světě existují již po tisíce let. Pocházejí z mayských a aztéckých tradic ve Střední a Jižní Americe, kde se dodnes používají k duchovním, léčivým a ceremoniálním účelům pro vnitřní probuzení a tvůrčí vedení. Při kakaové ceremonii pijeme kakao, abychom se znovu spojili s naší vnitřní esencí, která nás vede životem kupředu. Duch kakaa nám pomáhá spojit se sami se sebou, odbourat negativní bloky, otevřít své srdce, najít mír v duši a projasnit svou mysl. Kakao neobsahuje vůbec žádné psychotropní ani halucinogenní látky, člověk se tedy nemusí obávat a ani nemůže počítat s jakýmikoli mimotělními zážitky. Každý však může vnímat účinky kakaa odlišně na základě individuální senzitivity a otevřenosti vůči kakau jako takovému.

Z kakaové ceremonie. (Foto: Aleš Honus)

Cacao Stage vznikla částečně kolem propojení s iniciativou projektu Kus kakaa a ženy jménem Veronika Živa, která je lektorkou a produkční workshopů extatického tance Movement Medicine, průvodkyní kakaovými rituály a zakladatelkou této značky. Společně s Josefem tuto firmu založila a jeho přednášku „O ceremoniálním kakau“ mohli také lidé vyslechnout rovněž ve středu v rámci diskuzního fóra Meltingpot na Gamechangers Stage.

Návštěvníci se mohli dozvědět něco o historii a pěstování kakaa, o tom jak Veronika a Josef začali studovat kakao na Institutu kakaa a čokolády v Londýně (ano, tento institut skutečně existuje) nebo i detaily a zajímavosti z exotických zemí, kde například pěstování kakaa je skutečně pro ty nejchudší, pro něž je tato činnost dobrou živností a v podstatě i záchranou.

Veronika Živa a Joshua Swahé na kakaovém obřadu. (Foto: Aleš Honus)

Vášní Veroniky je šířit medicínu a potenciál pravého kakaa. Vytváří tím mosty mezi naší moderní kulturou a kulturami, odkud kakao pochází, mosty mezi posvátnem a každodenností – což je ostatně znát i z rituálů na Colours of Ostrava, kde jsou někteří lidé, mírně řečeno, až v lehkém transu, avšak pouze v kladném slova smyslu. Spousta lidí totiž vítá myšlenku, že na rozdíl od některých jiných festivalů na Colours vsadili na rituální pití kakaa – ne alkoholu. V nadnesené, avšak pravdivé myšlence.

„Jsme na začátku něčeho velkého“

Kakaový rituál tedy jistě ocení všichni, kteří se chtějí na chvíli odpoutat od všedního festivalového ruchu a nasát lehce transcendentální atmosféru, která se na této stagi vyskytuje stále i díky vybrané hudbě a interpretům. Například čtvrteční koncert mezinárodního hudebního seskupení Mirabai Ceiba zaplnil Cacao Stage naprosto plně, lidé stáli i venku a myšlenku klidu, míru a spojení sdíleli skutečně přátelsky a nekonfliktně. A o tom to je.

„I když po dvaceti letech, právě teď jsme u nás na Colours of Ostrava na začátku něčeho velkého a je to opravdu hezký začátek,“ dodává v závěru návštěvník Cacao Stage Daniel Beneš.

Myšlenka Cacao Stage možná také vrátila Colours of Ostrava až dvanáct let zpět – nikoli zpátečnicky, ale do dob, kdy byl festival právě především o tom, šířit pozitivitu a překračovat hranice. Vkusně, přátelsky a otevřeně.