Unikátní propojení tance a fotbalu. Britský DJ James Hype vystoupil na Beats for Love v dresu Baníku Ostrava

Indický guru, mystik, spisovatel či filantrop Sadhguru řekl: „Tanec je ten nejlepší možný projev veselosti, který vaše tělo může dosáhnout.“ Dá se předpokládat, že kdokoliv, kdo ve středu večer do Dolních Vítkovic zavítal, by jeho tvrzení podepsal. Bez námitek. S úsměvem na rtu. A kdyby to bylo vyžadováno, tak i vlastní krví.

Stoprocentně platná definice pro štěstí sice neexistuje, ale ti, kteří přišli, šťastní vypadali. Díky předkládané hudební produkci, díky těm, které měli vedle sebe, i díky sobě. Na druhé straně je pravda, že to, co určuje naše štěstí a životní spokojenost, je to, co děláme každý den, ne pouze pár dnů v roce na tanečním festivalu, ale to už je jiný příběh…

Tak či onak před jednotlivými pódii, kterých by pro letošní rok mělo být osmnáct, udávaly prim různé taneční styly. Co se týká toho hlavního, tak to aktuálně získalo i rekordně velké LED panely a některá vystoupení obohatily i impozantní pyroefekty.

Koven. (Foto: Aleš Honus)

Pokud v rozhovoru pro Ostravan.cz nizozemský DJ Hardwell mluvil o spojování lidí, tak to se povedlo nejen jemu, ale v podstatě všem, kteří se na Love Stage představili. Fakt, že tanec dokáže mít navrch i nad přírodními živly, potvrdila uhrančivá Koven. Podobně jako loni, tak i letos do dějin festivalu zasáhl nepříjemný déšť, který na nějakou dobu program pozdržel. Ani před vystoupením rodačky z Londýna se obloha vůbec netvářila kdovíjak nadšeně, ale jakmile anglická hudebnice vstoupila na pódium, příroda postrčila do centra dění příjemné letní počasí. Zázrak? V podstatě ani ne. Jen se zřejmě chtělo říci, že to, co světu dáme, to nám vrátí. A Koven umí prostřednictvím její tvorby přinášet taneční světlo v duši.

James Hype. (Foto: Aleš Honus)

Tracky od Hardwella i Jamese Hypea, který mimochodem vystoupil v dresu Baníku Ostrava, možná nejsou líbezné ani melodicky načančané a možná by se dokonce dalo uvést, že obtížné na soustředěný poslech, ale vadí to? Vůbec ne! Mají to, co fanoušci vyžadují a co jim přináší užitek. To znamená energii, výbušnost, přirozenou divokost a místy až určité hypnotické účinky. Oba umělci od prvních momentů dokázali dostat publikum na svou stranu a pak si už jen pohrávali s emocemi příchozích. V tom nejlepším slova smyslu. To vše bylo navíc umocněno působivou vizuální grafikou, která mnohdy – jakoby schválně kontrastně – byla postavena na zářivých a jasných barvách. Inu, proč ne. Každopádně bylo opravdu inspirující sledovat, jak jejich songy návštěvníci vnímají a jak k nim přistupují.

Hardwell. (Foto: Aleš Honus)

Další z hlavní protagonistů na Love Stage Netsky se rozjížděl trochu pomaleji. Jakoby upřednostnil taktiku, že závěr patří mistrům a pamatujeme si hlavně to, co se stalo na konci. Belgický drum&bassový producent postupně přidával pod kotlem a nechal mimo jiné do svého vystoupení vstoupit také The Verve a jejich Bitter Sweet Symphony, hudebně připomněl, že v pátek na Beats for Love zahraje jeho kolega Wilkinson, a zazněli rovněž The Prodigy.

Netsky. (Foto: Aleš Honus)

Ostatně na tuto britskou partu (a dále mimo jiné na Personal Jesus od dalších Britů Depeche Mode) pamatoval i zástupce „regionální dýdžejské školy“ – Madface. Ten rozburácel drum&bass stage. A jak si vedl? Odpovědí bylo zcela zaplněné prostranství před ním.

DJ Madface. (Foto: Aleš Honus)

Housovou stage z velké části opanovaly ženy, přičemž jednou z nich, které přispívaly ke ztrátě kontroly návštěvníků (ti, kteří zde poznali odkaz na jednu z odprezentovaných písní Jamese Hypea, získávají plusové body za všímavost), byla i sympatická Reinette. Pozadu ani nezůstala ani charismatická DJ Nonalis, která si spoustu návštěvníků obtočila kolem prstu.

Nonalis. Foto: Aleš Honus)

Jednotlivosti vytvářejí celek. Přehlížet je rozhodně nelze. Tedy lze, ale pak za naše rozhodnutí platíme vysokou cenu. Každopádně je nereálné na několika řádcích zachytit kompletní atmosféru Beats for Love. Tedy festivalu, který se postupnými kroky od tak nějak lokální záležitosti dostal až na mapu nejvýznamnějších tanečních akcí na světě. Nicméně, jak už bylo několikrát v různých variantách zmíněno, úspěchem není to, jako vysoko vystoupáme, ale to jaký pozitivní efekt na tomto světě zanecháme. Zanecháme ve prospěch druhých.

Publikum před Love Stage.

Obvykle se 5. července slaví Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří se zásadním způsobem zasloužili o to, že máme svou řeč, kulturu i tradice. Pro letošek by mohla nastat drobná změna a 5. července by se mohl prohlásit rovněž za den tance.

P. E. A. R. L. na techno scéně. (Foto: Aleš Honus)

Ale samozřejmě na každou věc existuje vícero úhlů pohledů. A je naší specialitou, že se necháváme konejšit a vábit včerejškem, nimráme se v minulosti, přitom jediný moment, který máme pod kontrolou a můžeme být světu přínosní, je právě teď. To, co se ve středu povedlo, je už neovlivnitelné. Žít je třeba právě teď…

Co z toho mimo jiné vyplývá? Dnes, zítra i pozítří opět na (tanečních) značkách… Let´s go!