Organizátor Slunovratu Václav Müller: Návštěvníkům dopřejeme několik dárků k desátému výročí

Festival Slunovrat je pro hodně velký okruh lidí srdeční záležitost a jedna z klíčových událostí roku. Jak zatím probíhají přípravy? Daří se vám naplnit, co jste si předsevzali?

Zdá se, že ano. Mnoho lidí má již Slunovrat jako pevný bod ve svém kalendáři. Opravdu za námi stojí a letošní zájem o vstupenky je zatím největší v historii festivalu. To je na dnešní poměry taky celkem vzácný trend. V současné době finišujeme, chystáme brožuru pro návštěvníky, různé tiskové výstupy, označení, mapy, kompletují se různé seznamy pro akreditace, řeší se desítky akutních problémů a otázek a tak dále a tak podobně. Prostě každodenní celoroční práce jde do finále a je to opravdu velmi hektické.

Už podruhé se festival odehraje v Opavě, kde našel po zámku Hradec nad Moravicí nové zázemí. Nechybí vám malebné prostředí obou hradeckých zámků? 

Opava je krásné město, které nabízí mnoho historických prostor, jež festivalu svědčí.  Nápad převést festival do Opavy jsem dostal v Uherském Hradišti, kde se má milovaná Filmovka krásně prolíná městem v pohodovém tempu slováckého léta.  Slunovrat se mohl v Opavě nadechnout a rozkročit, z čehož mám velkou radost, a navíc si udržel kouzlo akce, která se koná v působivých historických prostorách, jenž umocňují a rozvíjejí kulturní zážitky. Navíc ovšem Opava umožňuje dostatečný servis pro návštěvníky i účinkující, což logicky ve stísněném prostředí zámku na kopci možné není. Je zde mnohem větší možnost ubytování (i když i to se letos naplnilo), skvělá dopravní dostupnost. Na Hradec vzpomínáme v dobrém, ale jsme moc rádi, že je Slunovrat v Opavě.

Takže se Slunovrat v Opavě už hezky zabydlel?

Loni jsme se s Opavou trochu oťukávali, letos doufám, že už využíváme téměř celý potenciál města. Ale to všechno posoudí až naši návštěvníci.

Slunovrat se letos koná na několika nových adresách. Je v Opavě dost vhodných míst pro kulturní akce?

V Opavě je spousta krásných míst, které ještě na podobné využití čekají. Těsně před festivalem jsme dokonce dostali možnost přinést program na jedno nádherné nádvoří, ale to už by se na poslední chvíli nestihlo. Zřejmě tak ani příští rok nepřijdou návštěvníci o další překvapení v podobě nových nedostupných prostor, které se pro festival otevřou. Letos se bude Slunovrat nově konat na náměstí Osvoboditelů, kde bude hlavní scéna, hodně programu bude v nádherném Obecním domě a poprvé se v letní verzi festivalu podíváme do ohromujícího prostředí kostela svatého Václava. Rád bych ještě vyzdvihl jednu změnu.

Co máš na mysli?

Welcome Stage se letos může přesunout na místo, kde jsme ji chtěli od začátku: pod Ptačí vrch, do centra dění, kde jsou i další neplacené programy a kde se nachází i gastro zóna a zóna Charitativní inspirace. Poprvé se Slunovrat představí i na Horním náměstí, kde nás okouzlí V.O.S.A. Theatre a jejich akrobacie na obřím kole C’est La… Wheel!

To zní lákavě. Podle jakých kritérií vybíráte kapely a interprety?

Jediným dramaturgickým kritériem celého programu je kvalita. Což je samozřejmě subjektivní záležitost. Takže se nám to prostě musí líbit, musí nás to oslovovat. Výhodou je, pokud kapela aktuálně vydala novou zajímavou desku. Já mám rád dobré texty, ale samozřejmě u nás má místo třeba i hudba čistě instrumentální. Snažíme se kapely neopakovat a nabízet stále nový program. Letošní desátý ročník sváděl k nějakému dramaturgickému ohlédnutí, ale kromě dvou výjimek v podobě kapel Ladě a Longital (které mají ono výročí připomenout a zahrají si vůbec poprvé i společně a navíc obě mají nový repertoár), se snažíme přinášet nové věci.

Václav Müller. (Foto: Zdeněk Kamrla)

Festival má široký žánrový rozptyl. Existuje něco, co bys vyloženě odmítnul?

Co se týče hudebních žánrů, tak tam jsme otevřeni naprosto, ostatně já mám za sebou metalové mládí (od něhož jsem potom přešel k Mertovi, Plíhalovi a dalším písničkářům) a dodnes mám tvrdou muziku rád. Letos třeba najdeš v programu i Scholu Gregorianu Pragensis nebo třeba koncert houslistky Lizy Pruské a klavírisky Libuše Vondráčkové v našem kostele svatých Janů. Co se týče společenských témat, tak myslím, že Slunovrat je poměrně jasně názorově definovaný a postojově zakotvený. Kdyby například přišel Matěj Stropnický se svou „mírovou“ peticí nebo něco podobně podlého, určitě by to prostor nedostalo.

Slunovrat letos přiveze do Opavy silná jména české hudební scény a nejen to. Koho považuješ za letošní headlinery? 

Jednoznačným headlinerem jsou pro mě The Young Gods, ty jsme návštěvníkům dopřáli jako takový dárek k slunovratímu výročí. Určitě musím jmenovat balkánský nářez MR Žarko a Dagadanu, ukrajinsko-polskou kapelu, která hrála i na proslulém festivalu v Glastonbury. Headlinerem je pro mě i Schola Gregoriana Pragensis. Moc se těším na Khoibu a Duklu a samozřejmě i na Františka Skálu s Třaskavou směsí. Nesmíme zapomenout ani na Tata Bojs a Buty. Je logické, že lidé z našeho programu velmi často moc kapel neznají, ale velmi si vážíme toho, že důvěřují našemu dramaturgickému výběru a že stejně jako my rádi objevují.

Spousta dobré muziky se schovává na zenitu v dosud neznámých jménech. Která z nich tě oslovují?

Za každým bodem programu si stojíme, takže opravdu všechny. Upozorním třeba na Vilém Spilka Quartet, který představí jazzové úpravy písní folkové legendy Honzy Nedvěda. Černým koněm festivalu je pro mě maďarská Terra Profonda. Označení maďarské je zavádějící, klíčovou postavou kapely je totiž Vincenzo Lo Buglio, zpěvák a písničkář pocházející ze sicilského Palerma, jehož nepřeslechnutelný hlas à la Tom Waits si určitě zapamatujete. Jen namátkou upozorním ještě na Josefa Lábuse, kterého doplní smyčcové kvarteto Trutnoforte. Moc se mi ty aranže líbí i z desky a kostelní prostředí zážitek určitě ještě umocní. A osobně se třeba těším na koncerty kapel Khoiba a Dukla, ale jak říkám, tak bych mohl pokračovat dlouho…

Na Welcome scéně jsem si všimnul kapely My3.AVI, která dostala letos za svou desku nominaci na prestižní Cenu Anděl. Patří taková kapela na Welcome scénu?

Proč by nepatřila? Splnila všechny podmínky přihlášky, takže je to v pořádku. Každý rok se hlásí dost i docela známých profesionálních kapel, dokonce třeba nedávno jedna kapela ze Švýcarska, která běžně hraje dost velké festivaly po Evropě. Welcome stage není žádnou popelkou a jedna z kapel je vybrána vždy i na následující ročník na některou ze scén v placené zóně.

Chápu správně, že se na Welcome stage přihlašují i profi kapely, které mají na svém kontě ceny a podobné úspěchy?

Je to tak a My3.AVI nejsou výjimkou. Na Welcome stage máme letos v programu také zkušeného a známého muzikanta Ondřeje Galušku, jehož skvělá deska letos hodně bodovala ve výročních anketách a sám ji považuju za jednu z nejlepších nahrávek loňského roku.

Co bude předmětem záhadného názvu Gulag XR, který má být workshopem a prezentací pro školy a veřejnost?

V českém prostředí se jedná o zcela mimořádný projekt zaměřující se na edukaci prostřednictvím moderních technologií. Za pomoci virtuální a rozšířené reality, komiksu a videí poslouží učitelům při výuce moderních dějin a žákům základních a středních škol umožní interaktivním způsobem odhalit realitu sovětských represí. Autorem projektu je organizace Gulag.cz a na Slunovratu si jej budou moci vyzkoušet také vybrané třídy opavských škol. V pátečním festivalovém programu proběhne také prezentace pro všechny zájemce z veřejnosti v neplacené Zóně charitní inspirace v Obecním domě. Bližší informace o projektu je možno najít na webu www.gulagxr.eu.

Jak jsi spokojen s nehudební linkou festivalu, která je letos hodně široká?

Jsem dokonce nadšen, je to naprosto plnohodnotná část programu. Velmi se těším například na Roberta Fieldinga, světoběžníka, který byl v těch důležitých geopolitických věcech u kdečeho. Jeho osud je jako z románu, nevěřil jsem, že někdo takový existuje. Jsme rádi za Andreje Zubova, osobnost přímo havlovského formátu. Velmi se těším na natáčení podcastu Dobrovský & Šídlo nebo workskhop Gregoriánského chorálu v pátek ráno u nás v kostele sv. Janů a v neposlední řadě také na youtubera Lukefryho, z něj mám velkou radost. Upozornil bych rád ještě na dvě věci, které by neměly v rozsáhlém programu zapadnout: Málo víček hodně porna – to je exkurz do normalizačního zpravodajství České televize (která je letos generálním mediálním partnerem festivalu), je to nejen velmi zábavné, ale i poučné. A osobně opravdu doporučuji nevynechat obě akce Festivalu otrlého diváka, jak famózní přednášku o brakovém filmu s ukázkami, tak večerní film Zkus ty vály utnout, který bude doplněný živým dabingem. To bude velká pecka, to si určitě nenechte ujít.

Jaké téma v tobě letos rezonuje nejvíc? Není tak trochu spojeno s překvapením v podobě nové Ceny Slunovratu?

Na tvou otázku odpovím, jen si prosím počkej na sobotu, kde se bude Cena Slunovratu předávat. Předá ji Miroslav Karas z České televize. Člověk, který ji dostane, to přesně vystihuje. Cenu Slunovratu jsme si vymysleli k 10. výročí festivalu, je to krásný a velký dárek. Bude se udělovat i v příštích letech lidem, kteří vracejí světlo do tmy. Krásnou sošku vyrobil sochař Daniel Klose.

Autor Ceny Slunovratu Daniel Klose . (Foto: Zdeněk Kamrla)

Schola Gregoriana Pragensis vystupuje každý rok na Svatováclavském hudebním festivalu, který se také koná v našem kraji. Co vás přivedlo k tomuto souboru zpívajícímu středověkou duchovní hudbu?

Mám Scholu Gregorianu Pragensis v oblibě už dlouhé roky. Máme k dispozici kostel sv. Václava, což je mimořádně působivý prostor. Prostě nastal čas, abychom takto magicky ukončili čtvrteční program. A jako bonus bude v pátek ráno zase v jiném kostele, tentokrát sv. Janů, následovat workshop gregoriánského chorálu s Davidem Ebenem.

Slunovrat spolupracuje také s opavskými kulturními institucemi, školami apod. Propojení různých školských a kulturních organizací je také jedním z cílů festivalu?

Spolupráce s opavskými institucemi je velkým bonusem onoho přesunu festivalu do Opavy. Město Opava nám vychází absolutně vstříc, bez jeho podpory by taková akce dělat nešla. Výborná je také Opavská kulturní organizace, mnoho programu se odehraje právě v jejich  prostorách. Letos se nově zapojilo třeba Slezské zemské muzeum, které kromě toho, že nám poskytlo své prostory v krásném Müllerově domě, připravilo také komentované prohlídky městem. A to i na místa, kam se člověk běžně nedostane. Propojení a synergie města je fantastická a jsme za ni velmi rádi.

Na Slunovratu také zazní ožehavé téma Ukrajiny, humanitární pomoci apod. Jak vnímáš odmítavé názory části české veřejnosti, co se týče pomoci této válkou sužované zemi?

Pro mě to není ani ožehavé téma, ani něco o čem bychom měli nějak uvažovat a diskutovat. Prostě je zde jasné, kdo je agresor a kdo oběť. Jan Masaryk řekl, že správný chlap nemůže být neutrální, když vidí, jak se dva perou a jeden z nich má pravdu. Neutrální v takovém případě může znamenat spoluvinu. Je to prostě otázka slušnosti a lidskosti.

Už sis někdy řekl, že toho máš plné kecky a rád bys žezlo předal dál?

Festival takto šíleného rozměru je celoroční činnost. Navíc to všichni dělají dobrovolně bez nároku na odměnu a ve svém volném čase. Je to naprosto vytěžující, ale těch pozitivních ohlasů a dopadů je tolik, že se vše vyvažuje. Abych řekl pravdu, už plánujeme další roky a pokud se bude vše dařit, budeme velmi rádi pokračovat.

Vždy jsi velmi bazíroval na svornosti svého pořadatelského týmu. Mohl bys zmínit, kdo je vedle tebe součástí festivalu a podílí se na jeho celkové podobě?

Jak často a rád říkám, Slunovrat není zdaleka akce jednoho člověka. Je to široká platforma, do níž vstupuje spousta inspirativních a kreativních lidí, kteří vnášejí vlastní energii, zkušenosti a nápady. Bez lidí jako jsou Magdaléna Hájková, Ivo Mludek, Kamil Vícha, Martin Pitrazsek, Jakub Týle, Zdenek Svanovský, Markéta Johnová, Renáta Hoffmanová, Simona Tělupilová Klárka Horová, Daniel Zembol a mnoha dalších si tento festival neumím  představit.

Leží ti na srdci něco, co bys rád vzkázal lidem?

Myslím, že to, co chceme lidem říct, je vystiženo právě naší dramaturgií a myšlenkovým zakotvením té akce. A rád bych našemu publiku poděkoval, že je tak výjimečně otevřené, hledající a vnímající. Právě díky němu nemusíme dělat kompromisy a jet v zaběhaných jistotách. Děkujeme!