Na vrcholu sil. Opavský Kofe-in na nové nahrávce KFN skutečně dozrál a našel sám sebe

Kofe-in patří už drahnou dobu k partám, které standardně odvádějí spolehlivou práci. Pověst dobré koncertní kapely potvrdil mimo jiné před dvěma lety na předávání Cen Jantar. Na svých nahrávkách se stará o solidní zvuk, spolupráce s producentem a skladatelem Effenbergrem dala Kofe-inu zajímavý směr, který se na novém počinu lapidárně nazvaném KFN objevil s dosud nebývalou intenzitou.

Pětipísňovou kolekci otevírá skladba Troja. Impulzivní třaskavá směs chytlavého rockového riffu a burácející rytmiky má text básníka Miroslava Černého: „Ženou začne každý příběh, ženou začne každá z cest. Když nevíš, kam se vydat, nech se svést…“ Jde sice o poměrně konvenční motiv, ale energické hudební ztvárnění mu dává smysl. Zpěvák Jan Kunze se do melodie opřel s očividnou razancí a potěšením. Zvolená hlasová poloha v pentatonické stupnici od tónu D mu sedí.

Druhá skladba Nalézám tě ve stopách je jednou z doposud nejpozitivnějších písní kapely. Pod romantickým textem jsou podepsáni kytarista Petr Kunze a Miroslav Černý. Duet Jana Kunzeho a zpěvačky Kaczi okouzlí nevtíravým optimismem, který ničím neuráží: „Nalézám tě ve stopách, hvězdy leží na dosah“. Ve slokách se autorům povedly i hlubší postřehy jako třeba „lásku nelze změřit, nohy silou větru zkoušené,“ apod. Písnička je melodicky návyková, funguje jako mantra na dobrou náladu.

Naprostý kontrast k ní představuje hypnotická píseň Zatmění, jedna z nejsilnějších balad, které se letos zatím objevily. Začíná pro Kofe-in netradičně tóny klavíru v záhadné tónině Es-moll. Přidává se hlas Jana Kunzeho v basové poloze, která mu dává nečekanou drsnost a razanci. Jeho vokál decentně oplétá saxofon Jana Tenglera improvizačními koloraturami. Na vytříbeném textu spolupracovali Jan Kunze a Miroslav Černý. Těžko z něj vybírat nějakou izolovanou pasáž, je nesmírně sugestivní a mysteriózní. V závěru písně se podařila autorům báječná gradace pouze propojením několika textových linií. Impozantní!

Malá naděje se navrací do bezpečnějšího teritoria. Je totiž o naději, která věří v dobrý konec. I zde se Martinu Leciánovi a Janu Kunzemu podařilo napsat smysluplný text: „Každý konec je nový začátek, není důvod dívat se zpět. Všechno co dáš, vrátí se nazpátek, protože naděje tady vždycky je.“ Přitom Kofe-in nijak nezastírají konkrétní problémy lidských životů: „Nejsem ideální muž a nevyhraju cenu za otce roku. Žiju svůj život na dluh. Žádný úvěr není bez úroků.“ Z kontrastu mezi vírou a problematickou realitou vyrůstá uvěřitelný příběh, který má sympatické hudební ztvárnění.

EP Kofe-In uzavírá epická záležitost s pozoruhodným názvem Protinebe. „Stále stoupá, dýchá, touží, láme se a propadá / nocí stará pýcha, krouží, ztrácí se a rozpadá. Stíny se dlouží. Stíny se míjí. Děraví.“ V jednom konkrétním případě trochu nesedí rytmus a slabičná délka vokálu, ale jde o drobnost, která se na koncertech ještě vypiluje. Vynikající text Miroslava Černého nezapře poetickou imaginaci. Působí jako volné pásmo asociací, vyvolané konkrétní náladou, zážitkem nebo stavem mysli. Je to ideální zakončení alba, zpočátku laděné do jakéhosi bojovného odhodlání sveřepým rytmem bicích. Ve skutečnosti však přízračné, vědoucí, šeré a temně ponuré.

Opavský Kofe-in je podle všeho na vrcholu svých sil a podařilo se mu vynikající album. Frontmana Jana Kunzeho na nahrávce slyšíme v životní hlasové formě, texty jsou stmelené, poetické a velmi osobní. Víc než v osobních pocitech čtou v souvislostech. Člověku je po opakovaném poslechu nových písní až trochu líto, že je jich jenom pět.

Minialbum KFN je dramaturgicky sevřené a kontinuální. Střídá v ideálním poměru syrové a palčivé pocity s příjemnějšími kontrasty. Nikomu nic nemaluje, nepřesvědčuje ani nenalhává, podobně jako nelze obelhat světlo a tmu, noc či den.

Kofe-in dozrál k přesvědčivé výpovědi, v níž si každý, kdo není zatížen předsudky, najde svůj pevný nebo pomíjivý bod.

*

Kofe-in: KFN. Celkový čas: 16:05. Championship Music 2023.