Autor muralu z Bazalů Jan Bogy Lörincz předvádí v Resetovně, jak se umění proměňuje v kompost
22.5.2023 06:07 Ivan Mottýl Atd. Report
Velkoformátový obraz nejprve naporcuje na dílky jako čokoládovou tabulku. A pak každý dílek zasypává vrstvou čerstvé či zetlelé trávy. „Postupně z toho vzniká kompostová hromada,“ říká nad zanikajícím dílem multižánrový umělec Jan Bogy Lörincz (1975). V areálu takzvané Resetovny na ostravském Hranečníku realizuje ekologickou likvidaci obrazu, který ještě nedávno visel v městské galerii PLATO a prezentoval tam Bogyho coby finalistu výtvarné části Ceny Jantar. Kompostovaný obraz se tak stává i jakousi symbolickou tečkou za letošním kláním moravskoslezských umělců.
Jan Bogy Lörincz likviduje své dílo Žížalám.
Foto: Aleš Honus
Resetovna na Hranečníku je kusem divočiny nedaleko rušného dopravního terminálu a poblíž bývalého Dolu Jan Maria i několika hornických kolonií. Placu vévodí indiánské teepee, stan je střežen nadživotním totemem. „Bývala to tady strašná pustina, postupně místo dáváme dohromady,“ vypráví Shanti Šimková. Majitelem areálu je Pavel Mašlonka, její přítel. „Otevřený prostor otevřeným lidem,“ představuje svůj pozemek ve čtvrti Slezská Ostrava. Prostor pro nezávislé aktivity všeho druhu, který má jakousi pokrevní spojitost s hnutím hippies.
„Nazvali jsme to tady Resetovna,“ vysvětluje Mašlonka. „Když tvoříš, tak se dobíjíš. A zároveň dobíjíš lidi kolem sebe,“ přemítá. Bubnování, divadlo, koncerty, happeningy, performance, vše je tady vítáno. „Práce s hlínou při úpravách divokého terénu, tady se každý odreaguje. Rádi bychom vysadili ovocný sad, každý nápad vítáme,“ plánuje Shanti.
Sympatickou komunitu z Hranečníku si k realizaci svého projektu vybírá i výtvarník Jan Bogy Lörincz. Právě tady ukončí pozemskou pouť díla s názvem Žížalám, obrazu věnovaného přírodě. „Daruji ho žížalám, mechům i dalšímu pestrému životu pod zemí. Všem těm, kdo nezištně pomáhají k rovnováze na této planetě, nic za to nechtějí, nepotřebují žádné uznání ani ceny a jen dělají dobře to, co umí,“ prohlásil Boogy již během vernisáže v PLATO, která se odehrála 12. dubna. A představila finalisty výtvarné kategorie Ceny Jantar, akci v někdejším Bauhausu si můžete připomenout na tomto odkazu (celý článek).
Jana Bogyho Lörincze do letošního finále Ceny Jantar vybrala odborná porota za streetartovou malbu Zeď našeho kmene, zeď záznamů na ostravských Bazalech. Bogy přitom nepatří k umělcům, kteří touží po oficiálních oceněních, neboť se společností vždycky spíše bojoval, než by jí sloužil. Patří totiž k legendám ostravského graffiti a soutěže na mural ke stoletému výročí fotbalového Baníků se zúčastnil spíše z plezíru. Nicméně vyhrál a jeho dílo teď zdobí betonovou plochu o rozloze přes 1000 metrů čtverečních.
Na prezentaci finalistů se pak představil velkoformátovou malbou Žížalám, kterou teď doslova pohřbívá v Resetovně. „Právě od nás měl Bogy cihly ze zbořených částí areálu Dolu Jan Maria,“ ukazuje majitel Resetovny na hromadu cihel, které umělec drtil na prášek a vyráběl z nich barvivo pro mural na Bazalech. Obraz Žížalám ale vznikl z jiného ekologického materiálu. „Jsou to obalové kartony, které jsem polepil s pomocí škrobového lepidla bílými papíry. Vlastní malba pak vznikla nanášením jemného kompostu na další vrstvu škrobového lepidla s příměsí cukru,“ vysvětluje umělec.
Teď naposledy dílo Žížalám ještě na pár minut vystaví, rozkládá ho v trávě. Působivý výjev má v sobě ducha umění šedesátých let pro veřejný prostor, obraz připomíná nějaké sídlištní dílko, mozaiku starou šedesát let. „Souhlasím. Je v tom něco zdobného, co tuhle éru mimoděk připomíná, ale nebyl to záměr. Takhle já prostě kreslím, to je můj styl,“ uvažuje Bogy, než obraz zničí. A jaký měl vlastně obraz ohlas, když ho vystavoval v PLATO? „Na moje díla nemám vesměs žádné reakce, už mi to ani nevadí. Nikdo k tomu celkem nic neřekl, buď to lidi nechápou anebo se jim to nelíbí, prostě nevím. Ale o to asi vůbec nejde,“ dodá výtvarník, který se ovšem o mediální reakce svých nezajímá jaksi z principu.
To už s kosou seká čerstvou trávu, kterou zasypává jednotlivé fragmenty obrazu. „Občas přidám tady tu zetlelou trávu, tak se rozklad urychlí,“ říká nad kupkou hnoje. Netrvá dlouho a z výtvarného díla je hromada kompostu. Příroda obraz rozloží do podzimu. Na kompostu si časem pochutnají také žížaly, které mají pro ekosystém nenahraditelný význam. „Pohybem v půdě převrstvují a provzdušňují půdu a podílí se na vytváření humusu. Hojnost žížal v půdě je tedy zárukou vysoké kvality půdy, neboť je provzdušněná, výživná a tím i úrodná,“ uvádí o žížale obecné encyklopedie Wikipedie.
„Tisíckráte zorává, kypří a upravuje prsť ku zdárnému vzrůstu obilovin a rostlin,“ klaní se Žížalám i slavný německý přírodovědec Alfred Brehm ve své knize z roku 1896.
A co se stane, až se z hromady stane opravdový kompost? „Můžete si sem zasadit třeba dýně, semínka vám přinesu,“ navrhuje Jan Bogy Lörincz. A majitel Resetovny souhlasí.
Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.